Zalévejete rostliny s rozumem, citem a ohledem na jejich kořenový systém

Datum článku: 16. 7. 2019

Zalévání zeleně na zahradě je nutnost, která ovlivňuje nejen kvalitu a krásu zeleně, ale také úrodu. Pokud tedy zahradu nemáte pouze jako okrasnou. Jenže zalévání, to není jen o dostatku vody. Vodu je třeba rostlinám dodávat ve správné teplotě, ve správnou dobu a ve správném množství. Mnohdy totiž neplatí, že z nadbytku vody rostliny jásají.

Zalévejete rostliny s rozumem, citem a ohledem na jejich kořenový systém

Zalévání a jeho technika

Někteří zahrádkáři zalévají večer hadicí, jiní naprogramují automatické zavlažovače, aby se spustily brzy ráno na 15 až 20 minut, jiní je zapínají tehdy, když si chtějí jejich děti hrát ve stříkající vodě. A pak existuje skupina "polévací", kteří rostliny zalévají až tehdy, když si všimnou, že vadnou a půda kolem nich je příliš suchá. Samozřejmě, to už je extrém.

Optimální zalévací doba

Obecně platí, že pokud používáte automatické zavlažování nebo stříkáme vodu na rostliny shora, vhodnější čas je ráno. A proč? Protože listí rychleji vyschne než večer, což zabraňuje tvorbě a množení choroboplodných zárodků. Takto zároveň smyjete i spóry plísní z listů. Pokud nemáte automatické zavlažování, ranní zalévání může být problém kvůli běžným povinnostem a nedostatku času. V tom případě raději zvolte večerní zalévání. Na rozdíl od ranního by však mělo být nasměrováno ke kořenům rostlin.

Vadnutí rostlin - nedostatek vody?


Co vám napadne jako první, když si všimnete, že váš oblíbený ibišek, pivoňka či jiná rostlina během teplého dne uvadá? Že má zřejmě nedostatek vláhy. Ještě dříve, než se rozhodnete ji zalít, vezměte do úvahy, že vadnutí může být způsobeno i jinými problémy. Způsobit ho mohou některá onemocnění, škůdci, ale paradoxně také intenzivní zálivka. Vadnutí může být i způsob, jak rostlina reaguje na horké počasí. Večer, kdy se ochladí, bude rostlinka opět v pořádku.

Mělký nebo hlubší kořenový systém

Způsob zavlažování byste měli přizpůsobit i kořenové soustavě rostlin. Například: měsíček a pelargónie mají mělký kořenový systém. To znamená, že potřebují zalévat častěji, aby nevyschlo pár horních centimetrů půdy, protože jinak budou trpět. Ale třeba trvalky mají zpravidla hlubší kořenový systém. Ty stačí zalévat dvakrát týdně, ale vydatněji, aby se voda dostala do hloubky.

Zalévání zeleniny

Žádný druh zeleniny netoleruje sucho, plody potřebují vodu. Pokud zanedbáte zavlažování, květy budou opadávat, plody zakrní, rostliny mohou snadno hynout. Nejvíce vody během letních dní potřebuje květák, celer, okurka, paprika, ředkvička a meloun. Ty vyžadují stabilně vlhkou půdu. Pozor však na spodní listy, aby nezačaly hnít.

Stromy a keře

Mnozí si myslí, že keřům a stromům stačí dešťová voda, když prší. Pokud prší často, je to v pořádku, ale jinak v období sucha potřebují zálivku. Jejich kořenový systém je hluboký, proto je důležité, aby se zálivka dostala i do nižších vrstev půdy. Ideální je, zalévat je hadicí, dokud nebude vrchních 20 centimetrů půdy vlhkých. Dobrého efektu dosáhnete po lehkém dešti. Nově vysázené stromy a keře potřebují během teplých dnů zálivku dvakrát týdně, u starších stačí jednou - podle počasí. Nezapomínejte na zalévání ani během podzimu, zabezpečíte jim zdravý zimní spánek.

Rada na závěr

Dávejte si pozor na teplotu vody, kterou zaléváte! Studená nebo naopak, teplá voda z hadice, která se celý den vyhřívala na slunci, může rostlinám způsobit vážný teplotní šok.

Autor: Lenka Kostková