Proč nemilujete svoji práci?

Datum článku: 18. 5. 2018

Milujete svoji práci? Tak jinak! Máte rádi svoji práci? Pokud ano, podle průzkumu patříte mezi pět procent lidí, kteří to tak mají. A proč ti ostatní buď nepracují nebo to v práci pouze protrpí? Důvodů je hned několik a ne všechny jsou v režii zaměstnanců. Ale ty, které jsou, tak na těch se dá stavět to, aby se nám v práci líbilo a netěšili se jen na výplatu.

Proč nemilujete svoji práci?

Čas strávený v práci

V práci trávíme největší část dne a života. Vyplatí se proto hledat způsob jak v ní najít, když už ne úplné, tak alespoň částečné potěšení. Jak spojit příjemné s užitečným. Jak se v ní nejen poučit, ale i pobavit. Takový pragmatismus jistě ocení i vaše osobní zdraví.

Vlastní hlava jako bariéra

Jeden z italských odborníků na psychologii a tvořivost - Sergio Giassani již v roce 2001 publikoval úvahy o tom, že tvořivost nejvíce ubíjí naše vlastní hlava, která je plná zákazů. Mnozí odborníci upozorňují, že úspěch člověka na scéně zvané život (tedy nejen v zaměstnání, ale i v soukromí) závisí na míře schopnosti a sklonu a potenciálu pro kreativitu (tvořivost). I všichni lovci mozků na trhu práce preferují kreativní lidi, tedy nejen plnitele norem a vykonavatelů rozkazů, ale tvůrčí lidi s vlastním názorem. Proto jedno z doporučení výše jmenovaného experta na tvořivost je také jedním z námětů, které se vyplatí aplikovat - "trapte se" jen nad podstatou / primárními cíly života / a ne nad kosmetikou / sekundárními až terciárními cíly života /.

Šest škodlivých faktorů

Faktory ubíjející tvořivost je vhodné znát, neboť toto poznání pomáhá netrápit se nad nepodstatnými věcmi v životě. Šest faktorů brzdících pohodu v daném směru je následujících:

  • 1. Vražedné věty: Mnozí při problému často říkáme: "Nikdy jsme to takhle nedělali. To se nedá. Nebude to fungovat ... "Takovými a podobnými větami zcela zlikvidujeme tvůrčí atmosféru na pracovišti.
  • 2. Nedokončené záležitosti: Všichni máme v hlavě tisíce maličkostí, které ještě musíme vyřídit: důležitý telefonát, návštěva lékaře, slíbená schůzka s přáteli ... V hlavě nám však nezbývá místo na nové myšlenky. Proto nic neodkládejme na později.
  • 3. Cenzor v hlavě: Naše hlava je plná zákazů, příkazů a předpisů: Musíš, nesmíš, měl by si ... Ani to není správné. Zakažme si takové myšlenky. Řekněme si: "Všechno se dá."
  • 4. Činnost násilím: Nejednou děláme mnohé věci nedobrovolně, násilím. Problém se nejlépe vyřeší tak, že se od něj odpoutáme. Když se budeme nutit přemýšlet o něm, pouze se zbytečně vyčerpáme.
  • 5. Strach ze změn: Když vzniká nové, staré musí zemřít. Proto se v tvořivosti vždy skrývá i destrukce. Člověk opouští osvědčený terén a vstupuje do neznáma.
  • 6. Perfekcionismus: Velkým nepřítelem tvořivosti je snaha o dokonalost. Zakazuje myslet nahlas, snít i fantazírovat, a tak nás náš perfekcionismus zotročuje. Musíme se smířit s tím, že každý člověk - co něco dělá, dělá zákonitě i chyby.

Vyřaďte strach a určete priority

Je moudré si zvyknout na to, že ne všeho, co v životě chceme ( sny, vize, životní plány) i docílíme. A ne všechno, co máme, nám i pomáhá. Něco z toho ubližuje (např. příliš hmotného majetku a péče o něj). A ne všechno, co chceme stihnout v životě, se také podaří. Proto moudří volí strategii dvou seznamů nebo indikativní plánování. Na první seznam napíší vše, co by chtěli. A na druhý z něj vyberou priority, kterým se vyplatí přednostně věnovat. A ty následně řeší. Teprve když je vyřeší, vrátí se k prvnímu seznamu. Nebo se k němu nevrátí vůbec. Při orientačním plánování plánují v scénářích a různých alternativách, minimálně v trojkombinaci. To znamená, že co nejhoršího (katastrofický scénář), co nejlepšího (optimistický scénář) se může stát a co nejpravděpodobnějií (realistický scénář) se s největší pravděpodobností stane.

Pozor na workoholismus

V práci se ale také velmi nepřepínejte, abyste se nestali workoholiky. Sice byste vydělali možná více peněz, ale prodělali na vlastním zdraví!

Když nejde o život...

Příliš se nad problémy netrapte, když nejde o život. Řešte priority, postupně krůček za krůčkem a krok za krokem. Nepoužívejte vražedné věty, ale raději poslouchejte cenzor v hlavě. Odpalte strach a negativní energii z hlavy, abyste ji vyklidili a uvolnili místo odvaze a pozitivní energii. Možná namítnete, že to zní jednoduše, ale praxe je jiná. Ne, není! A už tahle odpověď vás bude motivovat od myšlenek k činům. Tak hodně sil!

Autor: Lenka Kostková