Sušení ručníků v koupelně není jen o tom je někde pověsit, ale o tom, aby zůstaly svěží, měkké a hygienické. Správný postup šetří energii, brání plísním a prodlužuje životnost textilu. Klíč je kombinace prostoru, proudění vzduchu a rozumné teploty, ne náhoda nebo síla zvyku. V následujících odstavcích projdeme praktické kroky od větrání přes rozestupy až po volbu topného žebříku.
První, co rozhoduje o rychlosti schnutí, je vzduch v koupelně. Vysoká relativní vlhkost zpomalí odpařování, i když ručník pověsíte na horký radiátor. Proto po sprše odvětrejte: otevřete okno, zapněte ventilátor a pootevřete dveře, aby vznikl průvan bez průvanu, tedy stálý tok vzduchu. Pokud nemáte okno, spouštějte ventilátor ještě před sprchou a nechte ho běžet alespoň 20 minut po ní. Pomáhá i mikroventilace a zvednutí sprchového závěsu či otevření dveří sprchového koutu, aby se vlhkost neuzavřela uvnitř. Cílem je dostat vlhkost rychle pod 60 %, protože pod touto hranicí se ručník přestane chovat jako houba a začne skutečně vysychat. V menších bytech funguje i přenosný odvlhčovač, který během topné sezóny výrazně zkrátí dobu schnutí. A kdykoli je to možné, nenechávejte ručníky schnout na zemi, kde je proudění vzduchu nejhorší.
Na sušení vyhrává plocha a odstup, nikoli vrstvení. Ručník rozvěste roztaženě po celé délce, bez dvojitých přehybů a bez dotyku se sousedním kusem. Mezi ručníky nechte alespoň dlaň prostoru, aby mohl proud vzduchu cirkulovat. Tyče a žebříky jsou lepší než háčky, protože poskytují větší kontaktní plochu a rovnoměrné napětí vlákna. Při sušení na háčku ručník vždy po krajích rozprostřete, ať se z něj nestane vlhký uzlík. Silnější froté schne pomaleji, proto ho nechte nejvýš nahoře nebo na nejteplejší části žebříku. Mikrovlákno a směsi s bambusem schnou rychleji, ale i ony potřebují vzduch a roztažení, jinak zatuchnou stejně jako bavlna. Po sprše ručník jemně proklepejte, narovnejte okraje a zbavte ho přebytečné vody, čímž zkrátíte schnutí o desítky minut. A pokud máte jen jeden háček, střídejte polohy: jednou přehnout v polovině, podruhé přes roh dveří, ať se mění styková plocha.
Topný žebřík je král koupelnového sušení, ale musí být správně zvolen a používán. Elektrický, teplovodní i kombinovaný fungují skvěle, když mají dostatečný výkon na objem místnosti a logické rozestupy tyčí. Pro běžnou koupelnu volte vyšší a užší model, který vytvoří komínový efekt a žene vzduch vzhůru. U elektrických verzí se vyplatí časovač a termostat, aby žebřík nespínal zbytečně v době, kdy se nekoupete. Kombinovaný žebřík využije topnou sezonu z kotle a v létě přepnete na patronu, takže ručníky schnou celý rok. Nesušte však ručníky nacpané přes tři tyče najednou, protože překryté vrstvy blokují sálání i konvekci. Ideální je jeden ručník na dvě sousední tyče, aby se rozvinul a zahřál po celé šířce. Skrytá vychytávka je mezeru dole nechat volnou pro nasávání chladnějšího vzduchu, který proud zrychlí. A pokud žebřík nemáte, pomůže skládací sušák nad vanou, ale opět s velkorysými rozestupy.
Čistota ručníků není jen o pocitu, ale o mikrobiologii a zápachu. Ručníky na tělo perte zhruba po třech až čtyřech použitích, na vlasy klidně častěji, protože nasávají zbytky kosmetiky. Po použití je nikdy neházejte do koše na prádlo, dokud nejsou suché, jinak si koledujete o zatuchlinu. Jednou týdně dopřejte ručníkům prací cyklus na 60 °C, a pokud to štítek dovolí, přidejte odčas peroxidový bělicí prostředek místo aviváže. Aviváž totiž slepuje vlákna a snižuje savost, což prodlužuje schnutí a zvyšuje riziko zápachu. Proti zápachu funguje krátká očistná lázeň: 1 díl octa do máchání, popř. lžička jedlé sody do praní, ale nikdy je nemíchejte v jednom kroku. Po vyprání ručníky pořádně vyklepejte, aby se vlas postavil a voda se držela méně. Pokud musíte sušit ve skříňce, nejdřív je nechte doschnout na vzduchu a skříň jen pootevřete. Skladujte je v suchu a nepřeplňujte police, ať k nim může i v klidu vzduch.
Sušení ručníků může být úsporné i v paneláku bez velké koupelny. Když je venku sucho, využijte křížové větrání bytu a pověste ručníky do průvanu u dveří, a v zimě je přesuňte blízko zdroje tepla, ale ne přímo na něj, aby se nespálilo vlákno. Sušičku s jemným programem použijte jen občas, protože zbytečně opotřebovává smyčky a zvyšuje spotřebu. Léto přeje venkovnímu sušení ve stínu, kdy slunce a vítr spolupracují, aniž by barvy vybledly. V zimě pomůže intervalové topení žebříku a krátké intenzivní větrání, které vymění vlhký vzduch za suchý mrazivý. Počet ručníků na domácnost navýšte tak, abyste je mohli střídat: když jeden schne, druhý slouží, a nikdo nesahá po vlhkém. Dětské ručníky sušte níž, ale stále roztažené, dospělácké výš, kde je tepleji; minimalizujete tak křížení a kontaminaci. Pozor na elektrické zásuvky a prodlužky v blízkosti sušících textilií, kapky a pára umí udělat neplechu. Když se i přes snahu objevuje zatuchlina, vraťte se k bodu větrání, prověřte těsnost koupelny a zvažte malý odvlhčovač s hygrostatem.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.