Co je natloukací hmoždinka?

Natloukací hmoždinka je jednoduchý, ale zároveň geniálně vymyšlený prvek, který nachází své uplatnění především ve stavebnictví, při upevňování různých materiálů ke zdivu či betonu. V domácnosti i profesionálním světě je natloukací hmoždinka oblíbená pro svou rychlost a jednoduchost použití, což ocení každý, kdo někdy držel v ruce kladivo. Základní princip spočívá v tom, že hmoždinku jednoduše vsadíte do předvrtané díry a zatlučete speciální šroub, čímž se hmoždinka ve zdi roztáhne a pevně ji zafixuje. Právě díky této jednoduchosti si natloukací hmoždinky získaly obrovskou popularitu mezi kutily i řemeslníky.

• Velký výběr natloukacích hmoždinek na Heuréce

Když se zaměříme na samotnou konstrukci natloukací hmoždinky, zjistíme, že se skládá ze dvou základních částí – plastového těla a kovového nebo plastového šroubu, který je zároveň hřebem. Tělo bývá nejčastěji z polyamidu nebo polypropylenu, což jsou plasty odolné vůči mechanickému namáhání, stárnutí i vlhkosti. Šroub bývá obvykle z pozinkované oceli, aby odolával korozi, ale existují i varianty z nerezové oceli, které se využívají tam, kde je vyšší riziko kontaktu s vodou nebo agresivními látkami. Tělo hmoždinky má speciální tvar se zářezy nebo „lístky“, které při roztahování brání vyklouznutí z otvoru, a hlava šroubu bývá nejčastěji zapuštěná nebo talířová, což umožňuje přitisknout upevňovaný materiál k podkladu a rovnoměrně rozložit tlak. U některých typů najdeme dokonce rozpěrné „límce“ pro zvýšení pevnosti v měkčím materiálu.

• Jak vyndat natloukací hmoždinky?

Použití natloukací hmoždinky je až překvapivě snadné, což je jeden z důvodů, proč si ji oblíbila i řada laiků a kutilů. Nejprve je nutné připravit si otvor v podkladovém materiálu, a to buď vrtákem do zdiva, betonu nebo jiného stavebního materiálu. Průměr vrtaného otvoru musí odpovídat průměru hmoždinky, jinak hrozí, že hmoždinka nebude v otvoru držet dostatečně pevně, nebo naopak nepůjde zasunout. Po vyvrtání otvoru je vhodné vyfoukat prach, aby spoj byl co nejpevnější. Hmoždinku zasunete do otvoru a kladivem zatlučete šroub, čímž dojde k rozepnutí těla hmoždinky a jejímu zafixování ve zdi. Tento systém je velmi rychlý, nemusíte šroub otáčet, pouze zatloukáte, díky čemuž se natloukací hmoždinky často využívají při montážích, kde je potřeba rychle upevnit větší množství předmětů, například lišty, rošty, sádrokartonové profily nebo instalační vedení.

Velkou výhodou natloukacích hmoždinek je jejich univerzálnost, protože je lze použít do různých materiálů, od betonu a plného zdiva až po některé duté bloky, pokud jsou dostatečně pevné. U montáží v domácnosti oceníte, že můžete rychle připevnit například garnýže, různé držáky, police nebo elektroinstalační lišty bez složitého šroubování. Natloukací hmoždinka navíc vytváří velmi pevný a spolehlivý spoj, který je odolný proti vibracím i zatížení, což je výhodné například v panelových bytech nebo všude tam, kde je stěna vystavena mechanickému namáhání. U některých speciálních typů natloukacích hmoždinek lze šroub i vyšroubovat, což umožňuje dočasné upevnění předmětů, například při montáži okenních rámů, kde je potřeba spoj později rozebrat.

Kromě rychlosti a pevnosti spojení přináší natloukací hmoždinky i další přednosti, které jsou často opomíjené. Hmoždinka se roztahuje symetricky po celé své délce, což znamená, že rozkládá sílu rovnoměrně na celý otvor a minimalizuje tak riziko poškození zdi. Navíc díky jednoduchosti použití a absenci nutnosti šroubování je práce s natloukací hmoždinkou méně namáhavá, což ocení zejména ti, kdo potřebují upevnit větší množství předmětů během krátké doby. Výrobci navíc nabízejí různé délky, průměry i materiálová provedení, což umožňuje zvolit ideální typ přesně podle konkrétní situace – například do panelu, cihly, přírodního kamene nebo betonu.

Přestože se natloukací hmoždinky používají především v interiéru, existují i varianty, které jsou určeny pro venkovní použití. V těchto případech bývá plastové tělo hmoždinky vyrobeno z materiálů odolných vůči UV záření a extrémním teplotám, aby nedocházelo k degradaci spojení ani po mnoha letech. Pro venkovní aplikace je vhodné volit i šrouby z nerezové oceli, které nepodléhají korozi. Výrobci často doporučují také kontrolovat pevnost uchycení při dlouhodobém vystavení povětrnostním vlivům, protože mráz, slunce i déšť mohou ovlivnit životnost materiálu, i když je hmoždinka původně určena pro exteriér.

Při výběru vhodné natloukací hmoždinky je dobré se zamyslet nad tím, co přesně budete do zdi upevňovat, a podle toho zvolit správnou délku a průměr hmoždinky i typ šroubu. Pokud upevňujete lehčí předměty, jako jsou lišty nebo menší držáky, postačí menší průměry, zatímco pro těžší konstrukce, například při upevnění rámů nebo masivnějších polic, je lepší zvolit delší a silnější hmoždinku. Při upevňování do dutých cihel je vhodné použít hmoždinky s rozšířeným rozpěrným límcem, který lépe rozloží tlak a zabrání vylomení z materiálu. Vždy je potřeba pečlivě dodržovat pokyny výrobce a nezanedbat správný průměr a hloubku otvoru – příliš volný otvor totiž může způsobit, že hmoždinka vypadne, zatímco příliš malý otvor hrozí poškozením materiálu nebo deformací hmoždinky při zatloukání.