Většina z nás si představí kysané zelí nebo okurky, které k české kuchyni prostě patří. Ti starší si možná s nostalgií zavzpomínají na šlapání zelí u prarodičů nebo kyselé "kvašáky". Pokud se v zdravém stravování orientujete trochu lépe, vzpomenete si i na fermentované zeleninové šťávy, miso, tempeh, shoyu nebo kuros. V jižních částech Evropy se tímto způsobem konzervují i olivy. A například Japonci nedají na fermentované potraviny dopustit. Proč bychom je měli zařadit do svého jídelníčku i my?
Fermentace je vlastně způsob konzervace potravin, který se v minulosti využíval hlavně pro dlouhodobé uskladnění potravin (jako například zelí). Aktuálně je fermentace preferována z několika důvodů. Například slouží k eliminaci škodlivých látek. Jako příklad lze uvést sóju, která je označována minimálně jako "kontroverzní" potravina. Jenže ze sojových bobů lze fermentací a kvašením vyrobit tempeh, zdraví prospěšný sojový produkt, nazývaný také sójový hermelín. Fermentací také lze zlepšit chuť potravin a jejich výživovou hodnotu. V tomto případě lze použít jako příklad kysané zelí. Typickou chuť dodává zelí kyselina mléčná. Proces fermentace také dělá kysané zelí mnohem zdravější ve srovnání s čerstvým. Je nabité vitaminy A, C, K, skupiny B, vápníkem, hořčíkem, železem, draslíkem, mědí, vlákninou, fytochemikáliemi, prospěšnými mikroorganismy a enzymy. Díky kvašení se v zelí tvoří i vitamin B12, který je bojovníkem proti stresu.
Tak například pomáhají organismu zbavovat se toxických látek, posilovat obranyschopnost, zlepšovat trávení, dodávat energii atd. Nejpodstatnější význam konzumace fermentovaných potravin spočívá v tom, že dodávají do organismu větší množství mikroorganismů, vitaminů a minerálů, které napomáhají trávení a tím pádem se do našeho organismu dostává větší množství zdraví prospěšných látek.
Naše babičky nedaly na kvašené zelí či okurky dopustit. Dnes si naštěstí začínáme znovu uvědomovat výživovou hodnotu těchto potravin a zařazujeme je do našich jídelníčků. Kysané potraviny je velmi vhodné konzumovat hlavně v zimním období, protože dodávají vitaminy podporující činnost imunitního systému. V zimě můžeme trpět jejich nedostatkem kvůli nižší konzumaci ovoce a zeleniny. Proto se v chladných měsících doporučuje zvýšit příjem takových potravin na minimálně 2-krát týdně v množství 250 gramů na jednotku.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.