Běh - nejlepší prostředek k zachování věčného zdraví IV.

Před dva a půl tisíciletím vysekali do obrovské skály v Helladě nápis: „Chceš být silný - běhej chceš být pěkný - běhej, chceš být moudrý - běhej!“ O pět set let později Horatius napsal: "Pokud neběháš, pokud si zdravý, budeš běhat, když onemocníš!" Aktuálnost těchto názorů v současnosti ještě vzrůstá. Vždyť nejrozšířenějším neduhem dneška jsou srdečně-cévní choroby. Lékaři konstatují, že mozek, žaludek, plíce jsou "vypočítané a stavěné" průměrně na 120-150 let. V současnosti lidi trápí nejčastěji srdce, což souvisí především se způsobem života dnešního člověka.

S růstem mechanizace a automatizace se snižuje tělesné zatížení

Ve výrobě se stále více soustředí na řízení a kontrolu činnosti různých strojů a mechanismů, v příbytcích je centrální topení, plyn, elektřina, vodovod osvobozující lidi od namáhavé domácí práce. Letadla, vlaky, metro, autobusy, automobily nahrazují dlouhotrvající chůzi. Komfort vede ke "svalovému hladu", jehož výsledkem je narušení normální činnosti důležitých orgánů a systémů organismu. Snižuje se schopnost přizpůsobit se zvýšeným tělesným a psychickým zatížením, které narůstají současně s intenzifikací života. Technický pokrok vede takto k tělesnému regresu. Člověk si mechanickou pilou piluje větev, na které sedí. Uhasit "svalový hlad" lze dnes jen jedinou cestou - využitím "neproduktivních" tělesných cvičení.

Vzpomeňme si na anglické šlechtice, osvobozené od tělesné práce

Právě oni se jako první sdružovali do atletických klubů, protože pochopili, že nečinnost hrozí degenerací. Zdá se, že i Hellada vytvořila olympijské hry nejen proto, že se opájela kultem krásného těla, jak se to někdy uvádí. Důvod byl v tom, že práce otroků osvobodila Řeky od nezbytnosti pracovat, přičemž však stálé války vyžadovaly vysoký stupeň tělesné připravenosti a zdatnosti. Východisko se našlo v atletických cvičeních, základem kterých byl  běh.

Na co umíral člověk v době, kdy nebylo automobilů, televizorů a letadel?

Miliony životů zničil mor, malárie a neštovice. Dnes jsou metlou lidstva infarkt a ateroskleróza. Tyto nemoci vznikají v podstatě vlivem způsobu života bez dostatku pohybu, zeslabením srdečního svalu, změnami ve stěnách krevních cév, které se věkem stávají křehkými a nepružnými. Pravidelné pěstování běhu nutí srdeční sval intenzivně pracovat, přečerpat 20-40 l krve za minutu, zatímco v klidu se ze srdce vytlačuje do aorty ne více než 3-4 l za minutu. Známý fyziolog Wilhelm Roux zdůrazňoval, že funkce tvoří orgán, což znamená, že čím více budeme zatěžovat srdeční sval rovnoměrně, a samozřejmě přiměřenou prací, tím se stane výkonnějším.

Běh je vhodný zejména proto, že můžeme sami regulovat jeho tempo

nebo jinak řečeno, zatížení srdečního svalu. Jeden z nejznámějších světových kardiologů prof. Albert Wollenberger oprávněně konstatoval: "Při pravidelném pěstování běhu v rovnoměrném a nevysokém tempu je infarkt prakticky téměř vyloučen. " Zrychlený krevní oběh během běhu napomáhá lépe okysličovat tukové látky ve svalu.

Běh můžeme směle označit za nejlepší prostředek v boji s nadváhou a obezitou,

které způsobují nepříjemnosti milionů lidí. Ještě důležitější je, že rychlé "spálení" tuků zabraňuje ukládání cholesterolu ve stěnách krevních cév a intenzivní krevní oběh udržuje jejich vysoký tonus. To však není vše, protože běh není jen profylaktický prostředek. V mnoha léčebných zařízeních využívají běh s úspěchem i při léčbě srdečně-cévních chorob. Zaznamenán je případ, kdy starší člověk, který prodělal infarkt myokardu, v průběhu jeden a půl roku speciálního tréninku v běhu nejenže plně obnovil své zdraví, ale se mohl zúčastnit i závodů.