Běh - nejlepší prostředek k zachování věčného zdraví I.

Charakter dýchání během běhu, jeho frekvence, hloubka a rytmus závisí na mnoha faktorech, zejména na rychlosti a trvání běhu, úrovně trénovanosti, stupně únavy, počasí, trati, technice běhu. Mnozí lidé například běží svázaně, nedostatečně uvolňují ramenní pletenec, což ztěžuje dýchání, brání normální ventilaci plic a může vést k narušení krevního oběhu.

Pomalý dlouhotrvající běh patří mezi tzv. cyklické druhy pohybových aktivit

V daném případě organismus vykonává práci mírné intenzity. Zatížení zde není příliš velké a spotřeba kyslíku nepřevyšuje obvykle 2-2,5 l za minutu. Potřeba kyslíku se přitom udržuje v průběhu dlouhého časového úseku na téměř stabilní úrovni. Takový stav fyziologové nazývají "rovnovážným stavem", protože spotřeba kyslíku při práci odpovídá možnostem organismu. Srdečně-cévní a dýchací systém při běhu v pomalém tempu stačí zásobovat organismus a zajistit jeho pracovní funkce nezbytným množstvím kyslíku. Spotřeba kyslíku při takové práci není velká a právě proto může běh trvat dlouho.

Pokud se zatížení dávkuje správně, pomalý běh nevyvolává nepříjemné pocity

Stačí však, aby začátečník zvýšil tempo běhu, a náhle začíná těžce dýchat, objevuje se výrazné zadýchání. Srdečně-cévní a dýchací systém nestačí zajistit organismus kyslíkem.

Pohybový aparát, jmenovitě jeho nervově-svalová část, se přizpůsobuje tréninku rychleji

než dýchací a srdečně-cévní systém. U lidí středního a staršího věku jako i u těch, kteří se v mládí nezabývali sportem "zapracování" organismu na nový životní rytmus spojený se zahájením běžeckých tréninků probíhá velmi pomalu. Kromě toho u mnoha lidí ve zralém věku existují určité individuální odchylky v některých fyziologických procesech a to především v dýchání.

Fyziologové stanovili, že úzká přepážka, klikatost nosních cest vyvolávají značné obtíže

při dýchání přes nos. V takovém případě je objem dýchání 2-3 krát menší než při dýchání přes ústa. U dospělých se často vyskytují poruchy nosních cest a nosohltanu, proto ani nemohou dýchat nosem. Zdravý člověk obvykle dýchá nosem, především v klidovém stavu nebo při nevelkých tělesných činnostech. Při namáhavé práci nemůžeme dýchat pouze přes nos, protože takové zatížení vyžaduje velkou ventilaci plic, což lze dosáhnout pouze při dýchání přes ústa.

Doporučení "dýchat přes nos" nemá absolutní platnost

Takový způsob je výhodný (v nosních dutinách se vzduch filtruje, zbavuje mechanických vměstků a při přechodu přes nosohltan se vzduch ohřívá), ale je možný pouze při malém objemu práce. Při pomalém rovnoměrném běhu můžeme dýchat přes nos více nebo méně přirozeně pouze v tom případě, pokud běh netrvá více než 2-5 minut. Jinak je třeba dýchat i přes ústa. Na trati se občas vyskytne úsek s velmi znečištěným ovzduším (kolona aut, staveniště apod.).. Tehdy je lépe dýchat přes nos nebo zadržet dech.