s každým úderem srdce musí totiž vydržet poměrně vysoký tlak. Navíc jim pomáhá i gravitace. Odkysličená krev se však zpět, směrem k srdci, musí v žilách vyšplhat proti směru působení gravitační síly do výšky přibližně 1,5 metru. Navíc žíly mají jen tenkou stěnu. Pomáhá jim tzv. svalová žilová pumpa. Během přirozeného pohybu se svaly na našich nohou v pravidelných intervalech smršťují a stlačují žíly, čímž krev v nich vytlačují směrem nahoru. Kromě toho se v žilách nacházejí žilní chlopně, které fungují jako klapky ventilu a umožňují krvi proudit jen jedním směrem - k srdci.
Problém vzniká tehdy, když oslabené stěny žil z důvodu vrozené méněcennosti nebo poškození chorobným procesem povolí, roztáhnou se a žilní chlopně se v rozšířeném místě nemohou dobře uzavírat. Krev se vrací zpět, hromadí se, zpomalení krevního proudu způsobí v místech zánětlivou reakci, další oslabování žilní stěny a vzniká tak začarovaný kruh. Poškozená cévní stěna je více propustná, dochází k prosakování tekutiny do jejího okolí a vzniká otok. Šířením zánětu ze žilní stěny do okolí se poškozuje i podkožní tkáň a následkem zhoršeného přísunu živin vznikají na kůži změny, které časem mohou vést až k bércovému vředu. V průběhu života se k bércovému vředu dopracuje minimálně 1 procento obyvatelstva. Je to nejtěžší komplikace chronické žilní nedostatečnosti.
Léčit bércové vředy není jednoduché, jde o chronické rány, pacienti pro ně zůstávají v pracovní neschopnosti, nemluvě o náporu na psychiku. Řeč nohou proto není radno podceňovat, chronické žilní onemocnění je nejlépe zachytit ještě na začátku. Ženy navíc trápí i estetická stránka tohoto nepříjemného onemocnění. Nejen ošklivé křečové žíly, ale i otevřené rány či trombózy jsou noční můrou každého internisty .
Mezi rizikové faktory, které zvyšují šance na vznik žilních onemocnění, patří dědičnost, věk, ženské pohlaví (opakované těhotenství, užívání antikoncepce nebo hormonální léčba), nadváha a sedavý způsob života. Přispívají k nim často i nevhodné, škrtící oblečení a obuv, kouření, které vede k oslabování cévních stěn, strava s nízkým obsahem vlákniny a následná zácpa a v konečném důsledku i překonána žilní trombóza.
kteří v minulosti prodělali žilní trombózu (ucpání žíly krevní sraženinou) na dolních končetinách. V počátečních stádiích patří léčba chronického žilního onemocnění do rukou praktického lékaře, závažnější stadia do rukou zkušeného angiologa či cévního chirurga. Samozřejmě, ne každý, kdo má na nohou pavoučkové žilky nebo má večer pocity těžkých, jakoby "olověných" nohou, se léty dopracuje až k bércovému vředu.
Jednotlivé formy léčby se navzájem doplňují. Velmi důležitá je cévní gymnastika, polohování končetin. Z konzervativních metod odborníci kladou největší důraz na kompresivní léčbu pomocí punčoch či kompresivních podkolenek a bandáže pomocí kompresivních obinadel. Výživových doplňků a léčiv, tzv. venofarmaka, ve formě tablet, kapslí s přírodním i syntetickým původem je celá řada. Jejich úkolem je znormalizovat funkci cév, zmírnit otoky, bolesti, působit protizánětlivě a podobně.
Jedná se o doplněk stravy Varixinal, léčiva Antistax, Venoruton, Cilkanol, Ascorutin a další. Na lékařský předpis je Detralex, Anavenol a další nová venofaraka, která se užívají ústy. Místní přípravky, gely ( Lioton, Heparin AL gel, Yellon, Yven, Dolobene a další ) obsahují často heparin, což je látka snižující krevní srážlivost, která má protiotokový a protizánětlivý účinek a hojí i pohmožděniny. Gely nebo masti, které jsou oblíbené pro víceméně okamžitý uklidňující a osvěžující účinek, nemohou poškozené žíly revitalizovat. Působí totiž na povrchu a opravdu s krátkodobým efektem.
Výhody sklerotizace a laseru spočívají v tom, že se dělají ambulantním způsobem. Při sklerotizaci se do rozšířené cívky aplikuje sklerotizační roztok, čímž se žilky uzavře a vstřebá. Sklerotizace je starší způsob odstraňování zejména tzv. metliček na nohou. Při odstraňování laserem zase paprsek působením tepla zasáhne cívku, zničí ji a organismus ji následně pohltí. I laserů je několik druhů, některými se odstraňují kosmetické metličky, jinými i širší žíly. Při klasických operacích existuje více operačních postupů a záleží na stavu žilního systému a rozhodnutí operatéra, pro který z nich se rozhodne.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.