Infarkt, který ohrožuje život, nemusí být jen záležitostí srdce

Datum článku: 19. 5. 2017

Termín "infarkt duše" vymyslel německý filozof korejského původu Byung-Chul Han. Hrozí vám, pokud jste uvěřili heslům svého nadřízeného o efektivitě, iniciativě a motivaci. Najednou přestatanete zvládat i to, co jste dokázali dosud, protože toho máte prostě příliš. 

Infarkt, který ohrožuje život, nemusí být jen záležitostí srdce

Infarkt duše a jeho léčba

Být nejlepší ve všem, budovat kariéru, být dobrým partnerem i rodičem, to se prostě nedá. Na jedné straně chcete od všeho vypnout, na druhé víte, že si to nemůžete dovolit. Nakonec vás začne ubíjet úplně všechno. Léčba infarktu duše vyžaduje kompletní změnu životního stylu. Můžete skončit s antidepresivy, ale vy potřebujete vypnout z práce, věnovat se hygieně duše a chodit na psychoterapii. Léčba může trvat i několik let.

Raději planý poplach jako smrt!

To platí při bohužel při srdečním infarktu, který je velmi častou příčinou úmrtí. Zavolejte si pomoc dříve, než ztratíte vědomí:

  • pokud velké bolesti na hrudi trvají více než 5 minut, případně vystřelují do levého ramene, lopatky, krku, dolní čelisti či do nadbřišku,
  • oblévá-li vás studený pot a zdá se vám, že se nemůžete nadechnout.

Do příjezdu sanitky

Ujistěte se, že máte kolem sebe lidi, kteří umí poskytnout masáž srdce. Ta musí pokračovat až do příchodu zdravotníků. Příčinou infarktu srdce je nedostatek krve. Většinou v důsledku toho, že tepnu ucpala sraženina, odborně sklerotický plát. Vzniká postupným usazováním cukru, vápníku, cholesterolu a jiných tuků na stěně cévy. Pokud se prokrvení rychle neobnoví, pacient může zemřít.

Špatná rána

Nejvíce infarktů vzniká nad ránem, mezi pátou a sedmou hodinou. Pokud pacient dostane pomoc do hodiny, následky bývají minimální. Lékaři obvykle zavedou katetr do zúžené cévy, otevřou ji a obnoví průtok krve. Ale zásah pět hodin po masivním infarktu už nezbývá bez následků a jizev na srdci. Cévy se přirozeně zužují věkem, ale i stresem, cigaretami a sedavým způsobem života. Rizikoví jsou obézní lidé, cukrovkáři, hypertonici a pacienti s vysokou krevní srážlivostí. Dávejte si pozor zejména při prudkých změnách teploty, vyhýbejte se chladu a stresu.

Autor: Martina Dvořáková