Zelenina, kterou běžně nepřipravujeme - artyčoky, physalis a patyzon

Zprotivily se vám tradiční druhy zeleniny? Chcete ochutnat něco nového, exotičtější a přitom podpořit své zdraví? Léto je jako stvořené na rozmazlování našich chuťových pohárků něčím dosud neznámým a pokud je to navíc i zdravé, proč nezaexperimentovat. Nechte se inspirovat zeleninou, o které jste už určitě slyšeli, ale neměli možnost ochutnat ji.

Artyčoky

Středověký lékař Plinius dokonce artyčoky považoval za afrodiziakum. Jde již o poměrně známou zeleninu dostupnou i u nás. Pochází z oblasti Středozemního moře, která divoce roste i v severní Africe. Znali ji už faraóni , staří Řekové i Římané , na stůl si ji však kladli jen majetnější vrstvy. Dnes se artyčoky pěstují především ve Francii, Řecku a Itálii. U nás nejsou vhodné podmínky pro pěstování artyčoků, neboť vyžadují dostatek tepla a vláhy.

Proč je konzumovat?

Artyčoky jsou bohaté na vitaminy A a B , flavonoidy, třísloviny, enzymy a organické kyseliny, příznivě ovlivňují látkovou přeměnu, povzbuzují trávení, snižují cholesterol a pomáhají vylučovat žluč a odpadní látky z těla. Kromě trávicích obtíží jsou vhodné i při kožních onemocněních, zejména alergických projevech různého charakteru. Vhodné jsou i pro diabetiky , protože obsahují látku inulin, která navíc pomáhá předcházet stařecké cukrovce. Účinné jsou zejména kořen a květiny, které se přimíchávají do léčiv. Pozor - není vhodné konzumovat je v syrovém stavu , ale raději tepelně upravené  jako např. květák či jinou polévkovou zeleninu.

Tip

Artyčoky se hodí nejen do polévek či na pizzu, ale jsou výborné i do salátu. Povařené a vychlazené je smíchejte se salátovou okurkou, rajčaty a červenou paprikou. Zalijte dresinkem připraveným ze 4 PL olivového oleje, 2 PL zelených natí, 2 rozmačkaných stroužků česneku, soli , pepře a trochou přírodního octa.

Mochyně peruánská ( physalis )

Domovinou této zeleniny je Jižní Amerika, ale pěstuje se i v Mexiku, Peru a USA . U nás se pěstuje jen výjimečně, ačkoli na klimatické podmínky je mochyně méně náročná než například rajčata. Nesnáší jedině teploty pod 0 stupňů. Kromě mochyně peruánské známe i další druhy - m. jemnou a m. lepkavou. Jedlou částí rostliny jsou plody sladkokyselé chuti nacházející se v suchém obalu. Bohaté jsou na vitamín C, proto je konzumace vhodná během virových onemocnění, při hypovitaminóze a během rekonvalescence. Plody se konzumují v syrovém stavu, ale je možné je i tepelně upravovat i zavařovat. Sušené plody se přidávají do diuretických a antirevmatických čajů, tinktura se doporučuje při žloutence a ledvinových onemocněních.

Tip

Léčivý čaj - 10 ks mochyně na 1 sklenici vody - pít 2 - 3 - krát denně. Plody je třeba dobře povařit a použít jednorázově.
Kompot - Omyté plody pokrájíme, povaříme a necháme vychladnout. Vychlazené dáváme do sklenic a zaléváme zálivkou - na 0,5 kg plodů 300 g cukru a 2 dl vody - následně sterilizujeme.

Patison

Byl vyšlechtěn v Severní Americe, ale vykopávky ukázaly , že se pěstoval i v Mexiku.  Patisony se u nás pěstují jen zřídka, neboť jsou náročné na teploty, nedaří se jim již při teplotě pod 10 stupňů. Plody jsou bohaté na vitamíny a minerály a díky nízkému obsahu sodíku jsou vhodné i při srdečně- cévních a ledvinových onemocněních. Patisony mají také močopudné účinky, nízký obsah kalorií, proto jsou vhodné i při redukční dietě. Konzumují se v syrovém stavu i tepelně upravené - dušením či smažením.

Tip

Pizza s patizonem - těsto připravíme jako obvykle, na těsto poklademe plátky patisonu, listy salátu , špenátu i rukoly a kolečka cibule. Zalijeme rozšlehaným vajíčkem se špetkou soli , pepře a česneku. posypeme sýrem a zapečeme.