Zdravá výživa - zdravá tělesná hmotnost

Strava by měla respektovat naši energetickou potřebu. Zásady zdravé výživy respektují racionální a zdraví prospěšný model stravování.  Zdravý styl stravování dosáhneme preferováním potravin s vysokou nutriční hodnotou as nižším obsahem energie. Množství požité stravy a skladba živin má respektovat energetickou potřebu člověka s cílem udržovat si zdravou tělesnou hmotnost. Denně bychom si měli dopřát dvě až tři porce ovoce, tři až pět porcí zeleniny, jednu až dvě malé porce ořechů.

Které potraviny bychom v našem jídelníčku měly omezit a které by naopak neměly chybět?

Omezit bychom měli živočišné potraviny s vysokým obsahem tuku - mastné maso, uzeniny, sádlo, slaninu, ale i sladké či slané pamlsky, cukr, tučné a smetanové mléčné výrobky, ale i alkoholické nápoje, zejména destiláty. Naše strava by měla být bohatá na potraviny rostlinného původu s vysokým obsahem vody, vlákniny. Denně bychom si měli dopřát dvě až tři porce ovoce, tři až pět porcí zeleniny, jednu až dvě malé porce ořechů. Součástí jídelníčku by se měly stát luštěniny, mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku, probiotické potraviny, celozrnné obiloviny, vločky či funkční potraviny.

Co jsou funkční potraviny?

Jsou pestrou a nehomogenního skupinou různorodých potravin, z nich většina jsou navíc samy o sobě velmi chutné. Měli bychom je jíst každý den. Definované jsou jako skupina potravin, které kromě základní funkce nasycení a výživy organismu mají prokazatelně zdraví prospěšné účinky. Jsou schopny zlepšit zdravotní stav a tělesnou nebo duševní pohodu a snížit riziko nemocí. Kromě probiotických potravin sem patří například i potraviny s obsahem sóji, která je bohatá na fotochemikálie s rozličnými zdraví prospěšnými funkcemi (např. rostlinné estrogeny). Funkčními jsou i rostlinné potraviny bohaté na látky s antioxidační schopností, z kterých nejznámější jsou vitamin C, vitamin E, karotenoidy nebo polyfenoly a flavonoidy. Kardiopreventivní účinek mají potraviny s vysokým obsahem esenciálních polynenasycených mastných kyselin, které hrají pozitivní roli při snižování plazmatické koncentrace škodlivého LDL cholesterolu. Takovými jsou například některé druhy rostlinných olejů nebo margarínů. V neposlední řadě mezi ně patří i celozrnné obiloviny, z kterých se díky vysokému obsahu rozpustné vlákniny sacharidy vstřebávají ze střeva do oběhu pouze pozvolným tempem, v důsledku čehož hladina glukózy v krvi stoupá pouze pomalu a nepatrně.

Rozdílné jsou názory na biopotraviny

Většina z nich patří mezi produkty zdravé výživy. Neplatí to však absolutně. V nedávné minulosti se objevily a popularizovali i bio uzeniny s vysokým obsahem tuku a nasycených mastných kyselin a ty ke zdravé výživě rozhodně nepatří. V celkovém sortimentu však tyto nezdravé varianty tvoří pouze nepatrnou výjimku.

Jak je to s konzumací nízkotučných potravin u dětí?

Pro děti podobně jako pro dospělé platí zásada, že tuky by měly pokrýt 25 až 30 procent z celkové denní přijaté energie potravou. U kojenců však mohou tvořit až 50 procent, u batolat 40 procent. Když bude toto pravidlo zachováno, není až tak důležité, aby děti jedly pouze nízkotučné potraviny. Do arzenálu zdravých potravin patří i rostlinné oleje, ořechy, semínka nebo mastné mořské ryby, které rozhodně mezi nízkotučné potraviny nepatří. Při výživě dětí je v souvislosti s příjmem tuků důležité dbát na jejich správnou skladbu a obsah mastných kyselin. V rámci toho je třeba preferovat rostlinné oleje, ořechy a rybí tuk. Zejména tzv. esenciální více nenasycené mastné kyseliny jsou v dětském věku důležité pro vývoj mozku, nervů nebo oční sítnice. Naopak příjem nasycených a trans mastných kyselin je třeba už v dětském věku potlačovat. Jejich hlavním zdrojem je tučné maso a uzeniny, jakož i smetana a smetanové tučné sýry.

Jak je to s vepřovým masem, slaninou či máslem?

Mohou ho zdraví lidé v malých dávkách jíst? Mohou, ale pravidelně a v nepřiměřeně velkých dávkách se většině lidí nedoporučují. Ryby, bílé maso, kvalitní rostlinné tuky a rostlinné alternativy masa ve formě luštěnin a sóji jsou pokládány za nutričně lepší a bezpečnější alternativu.

Mnoho lidí dnes upřednostňuje alternativní stravování

Jak je to například s dělenou stravu? Dělená strava je velmi oblíbená dieta zejména pro ty, kteří chtějí snížit svou nadváhu. "Otcem " teorie dělené stravy byl americký lékař Howard Hay. Základní filozofií této diety je fakt, že bílkoviny a sacharidy se nemají v trávicím traktu trávit a vstřebávat současně. Logicky se pak hlásá oddělení "bílkovinných " a "sacharidových " potravin. Nadměrný příjem bílkovin způsobuje "překyselení " organismu a má za následek rozvoj onemocnění, například cukrovky nebo zhoubných nádorů. Doporučuje se proto především "alkalická " potrava (až 80 % z celkové potravy má tvořit ovoce, zelenina, mléko a mléčné výrobky) a v menší míře "kyselá " potrava (pouze 20% z celkové potravy má tvořit maso, ryby, vejce, sýry a obiloviny). Při detailnějším rešerši v odborných zdrojích se dělená strava víceméně jeví, jako vědecky neprokázaných forma výživy, která navíc diskriminuje některé potraviny, vyhlášené jako součást zdravé výživy, například ryby, nízkotučné sýry nebo celozrnné obiloviny. Dělená strava má však i některé nesporné nutriční výhody. Mezi ně patří zejména omezení konzumace masa, uzenin, sladkostí a cukru, jakož i alkoholických nápojů. Systém oddělování potravin a zejména bílkovin a sacharidů je problematický a v každodenní praxi (veřejné stravování, závodní stravování) prakticky nemožný.