Zdravá výživa snižuje výskyt civilizačních chorob

Naše zdraví ovlivňuje i to, co jíme. Jednotlivé složky výživy totiž posilují nebo oslabují genetické dispozice člověka. Výsledkem nevyvážené stravy může být rozvoj civilizačních chorob. Výživa má důležitou úlohu při prevenci chorob, které zkracují život a zhoršují jeho kvalitu. A pomohou nejen biopotraviny.

Největším stravovacím hříchem jsou uzeniny a sladkosti

Stejně však svému tělu škodí ten, kdo je málo ovoce a zeleniny. Zdravý člověk by z nich měl denně jako prevenci před chorobami sníst alespoň pět porcí. Proč? Vědci dokázali, že díky zelenině, vitamínům a dalším látkám v ní obsažených klesá riziko úmrtí na srdeční onemocnění. Už pravidelná konzumace tří dávek ovoce a zeleniny denně snižuje nebezpečí onemocnění srdce a cév až o 23 procent. Více než tři dávky až do 27 procent. Tvrdí to Americká společnost pro srdce (The American Heart Association). Zdravou výživou však lze předcházet i cukrovce či obávané rakovině.

Jogurty proti cukrovce

Jogurty s probiotickou mikroflórou neovlivňují jen naši hmotnost, ale snižují i rizika onemocnění cukrovku druhého typu. Jogurty totiž patří k takzvaným funkčním potravinám, které kromě svého nutričního účinku obsahují i zdraví prospěšné látky. Například příznivě působí na trávicí trakt či imunitní systém. Jejich funkčnost však nespočívá v léčbě, jak si mnozí myslí, ale v prevenci. Za funkční potravinu je považováno i mateřské mléko, které chrání dětský organismus před rozvojem infekcí, alergií, obezity, ale i civilizačních chorob v dospělosti. Proto lékaři všemožně podporují kojení.

Obezita a cukrovka patří v 21. století mezi největší hrozby

Nadváhu má u nás více než polovina dospělých, což souvisí s nárůstem diabetu druhého typu. Za nárůst hmotnosti může zejména hodně tuků ve stravě. Podle gastroenterologů bychom z jídelníčku měli vyřadit tučné sýry či suché salámy. Nahradit je lze drůbeží šunkou a nízkotučnými sýry.

Proč nestačí jíst jen ovoce či jen zeleninu?

Ovoce se liší od zeleniny vyšším obsahem fruktózy. Je sladší a obsahuje i větší podíl rozpustné vlákniny, které tělo dokáže rozštěpit na energii. Ovoce má i energeticky vyšší hodnotu. Ovoce i zelenina však obsahují rostlinná barviva, které podle vědců snižují výskyt nádorových onemocnění.
Ovoce je bohaté na rozpustnou vlákninu, která na sebe dokáže navázat vodu a podporuje tvorbu žlučové kyseliny. Tím odvádí z těla cholesterol.
Zelenina je pro změnu bohatší na nerozpustnou vlákninu. Ta brání zácpě a vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku, které jsou Evropě druhým nejčastějším typem zhoubného onemocnění a zároveň druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi onkologickými pacienty. Její výskyt stále roste už od roku1975.

Odborníci tvrdí,

že způsob výživy má na vzniku a rozvoji nádorového onemocnění podíl od 30 do 80 procent, podle lokalizace, typu a charakteru nádoru. Je to přitom typ rakoviny, kterému se dá do významné míry předcházet jednoduchou změnou životního stylu. Paradoxně, právě zvyšováním životní úrovně se zvyšují i rizikové faktory.

Lidé si běžně spojují rakovinu zejména s kouřením,

se znečištěním životního prostředí, s geneticky upravovanými potravinami, pesticidy, umělými hnojivy. Mnozí se smířili s osudem dědičné zátěže. Jen málokdo si uvědomuje, že stejný dopad na zdraví mohou mít špatné stravovací návyky. Když porovnáme způsob stravování našich předků, kdy byl výskyt rakoviny mnohem menší, se současným moderním způsobem, zjistíme velké rozdíly.

Dnešní člověk, který se permanentně stěžuje

na zaneprázdněnost a nedostatek času, konzumuje hotové, průmyslově připravená jídla nebo suroviny vysokým obsahem cukrů, tuků a chemických konzervačních látek. Konzumuje doplňky výživy místo čerstvé zeleniny a ovoce. I pro nesprávné stravovací návyky se
Česká republika se dostala na přední místa ve výskytu některých druhů rakoviny, zejména rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty. Mezi nejúčinnější zbraně patří správná výživa, strava s nízkým obsahem tuku, dostatek vápníku a vitamínů, správný pitný režim, probiotika, dostatek pohybu a zdravý životní styl bez alkoholu a cigaret.

Strava ovlivňuje vznik nádorů

Vliv stravy na vznik a výskyt kolorektálního karcinomu zkoumají odborníci už více než 30 let. Jelikož strava se do organismu dostává prostřednictvím trávicího systému, v němž se zpracovává, ovlivňuje vznik nádorů zažívacího traktu, zejména tlustého střeva. Rozdíly mezi populacemi v různých zemích s odlišnými stravovacími návyky jednoznačně potvrzují, že faktory výživy patří mezi nejvýznamnější faktory vzniku tohoto karcinomu. Zatímco v některých částech Asie a v Africe má kolorektální karcinom v průměru 1,6 až 6 lidí na 100 tisíc obyvatel, ve Spojených státech, Kanadě a Evropě, kde je vyšší životní úroveň, je výskyt alarmující. Onemocní na ni 30 žen ze 100 tisíc, zatímco u mužů je číslo ještě vyšší – 40 ze 100 tisíc. Primární prevence by měla být zaměřena na životosprávu a na péči o pravidelné vyprazdňování tlustého střeva. Vyvarujte se tuků, konzumace červeného masa, uzenin a smažených jídel. Vhodnou zeleninou je zejména zelená a tmavě žlutá zelenina ze skupiny brukvovitých, sójové produkty a luštěniny, například brokolice, celer, zelí, křen, květák, mrkev, ředkev, sladké brambory, sója, špenát, dýně, fazole, cibule, česnek, z ovoce například ananas.  Dodržujte pitný režim. Pijte zelený čaj, ale i kávu.

Lenoši jsou ohroženi více

Obezitu a nadváhu mají u nás stále více lidí. V alarmujících statistikách se umísťujeme za zeměmi jako USA či Velká Británie. Nedostatečný pohyb způsobuje, že přechod stravy trávicím traktem trvá déle. Kvůli tomu může být střevo delší dobu vystaveny působení karcinogenních látek. Mnohé studie dokazují, že vyšší fyzická aktivita má ochranný účinek proti vzniku kolorektálního karcinomu. Nejvhodnějším a zároveň nejlehčím pohybem je pravidelná chůze, jejíž intenzita a délka trvání se může postupně zvyšovat. Vhodné je i plavání a cyklistika. Ideální je věnovat se mírné fyzické aktivitě alespoň 30 minut pět dní v týdnu. O tom, že pohyb výrazně snižuje úmrtnost na nádorová onemocnění, říkají mnohé studie. Například patnáctiletý průzkum na 13 tisíc mužích a ženách ukázal, že výskyt všech typů rakoviny závisel od nedostatku pohybu. "Lenoši" měli o 300 procent vyšší pravděpodobnost,  že se u nich vyvine rakovina. I výskytu rakoviny prsu a ženských orgánů již při mírném, ale pravidelném cvičení, snižuje. Žádný lék nezmobilizuje buňky systému odolnosti tak, jako pohyb při nadbytku kyslíku. Při redukci nádorů tlustého střeva má preventivní význam i zvýšení pohyblivosti střevní stěny.