Strava a pohyb v boji proti únavě

S každodenní únavou bojuje před padesát procent Čechů. Tolik procent lidí uvedlo, že vedle svých každodenních povinností jsou příliš unaveni na to, aby se věnovali svým koníčkům. Vyplývá to z průzkumu, zrealizovaném na vzorku 7260 respondentů ze 14 zemí Evropy, do kterého se zapojila i Česká republika. Šedesát procent dotázaných byly ženy a 40 procent muži ve věku 25 až 65 let. Průzkum se zaměřoval na celkový fyzický a psychický stav Evropanů.

Paradoxně nejunavenější z národů zapojených do průzkumu se cítí Řekové

ze slunečního Peloponéského poloostrova, kteří byli pro hrozící bankrot země kritizováni za neefektivní výkon práce a pobírání mezd a příplatků za nicnedělání. Nejméně unavení se podle průzkumu cítí být Nizozemci. Z výsledků rovněž vyplývá, že únava trápí Evropany nejvíce v zimě, následuje podzim, léto a nakonec jaro.

Ženy nadměrnou únavu připisují především nabitému dennímu programu,

nedostatku fyzické aktivity a pracovním povinnostem. U mužů je to podobné, nejvíce je však unavuje práce, hned potom nabitý program a nedostatek fyzické aktivity.

Pokud by Evropané mohli udělat více pro své zdraví,

zařadili by do svého denního programu fyzickou aktivitu, více spánku a zdravější stravu. Nejvíce sportovních nadšenců mezi zeměmi zařazenými v průzkumu se přitom našlo mezi Slováky až 69 procent. Naopak nejmenší význam připisují fyzické aktivitě Maďaři a Poláci. Evropané si však stěžují na nedostatek času, především Češi (82 procent). Zdravější stravu by pro zlepšení zdraví zvolili zejména Řekové (72 procent).

Proti únavě a vyčerpání koncem zimy pomáhá dostatečný příjem vitamínů

Každý vitamín hraje v těle svou specifickou roli. Zatímco některé posilují imunitu (selen, zinek, vitamín A a C), jiné podporují pevné kosti (vitamin D, K, vápník, magnézium a mangan) či zdravou pleť (vitamín A, C, biotin a niacin). Prioritním zdrojem vitamínů by měla být vyvážená strava. Ovoce a zeleninu by měl každý z nás konzumovat denně, a to alespoň půl kila zeleniny a ovoce v poměru 2/3 zeleniny a 1/3 ovoce. Mléko a mléčné výrobky nejsou jen zdrojem bílkovin, ale i důležitého vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, sodíku a stopových prvků železa, zinku a mědi. Denní příjem mléka a mléčných výrobků je mimořádně důležitý, přičemž důraz se neklade na množství, ale pravidelnost jeho konzumace. Ryby dodávají tělu kromě kvalitních bílkovin a tuku s obsahem polynenasycených omega 3 mastných kyselin i vitamíny rozpustné v tucích (A, D, B a C) a minerální látky (zejména fosfor, mořské ryby i sodík a jód). Luštěniny odborníci doporučují jako prevenci nadváhy. Dva až třikrát do týdne by na talíři nemělo chybět maso. Kromě kvalitních bílkovin je pro organismus zdrojem celého spektra vitamínů, zejména ze skupiny B. Maso je také hlavním zdrojem železa, proto má velký význam v prevenci chudokrevnosti.