Proč denně jíme plesnivý chléb?

Datum článku: 15. 7. 2014

Již po dvou dnech chléb a pečivo napadají plísně, které ale nejsou vidět ani cítit,přesto jsou velmi nebezpečné a zdraví škodlivé. Vědci v testovací studii zjistili, že když byly v ovzduší zárodky patogenních plísní, začaly se v chlebu a pečivu tvořit mykotoxiny po 48 hodinách působení.

Proč denně jíme plesnivý chléb?

Již lehce nahnilé ovoce a zelenina

se stopami plísně mají jedno společné - patří samozřejmě do odpadkového koše. V tržnicích i obchodech lákají svou nižší cenou. Kdo podlehne, aby ušetřil nějakou tu korunu, hazarduje se svým zdravím. I na pohled malé a nevinné hnědé skvrny a plísně na ovoci a zelenině mohou zcela nepozorovaně způsobit újmu na zdraví, poškození jater či dokonce podpořit vznik rakoviny. Podlehnout touze použít napadané ovoce ze zahrádky nebo využít výhodný nákup zlevněného sezónního ovoce, může znamenat hazardování s vlastním zdravím, zejména u dětí, které mají slabší imunitní systém. Takové ovoce a zelenina totiž obsahuje jedovaté látky přírodního původu - mykotoxiny, které jsou známé i svými rakovinotvornými účinky na organismus. Nejjedovatější z nich jsou aflatoxiny.

Zdravý jablečný mošt

Jablek se urodilo tohoto roku nepočítaně. Co s nimi? Zavařují se, dělají se štrúdly, ale zejména mošty. Právě ty mohou být nebezpečné. Jde do nich totiž všechno. Už jsme jednou takoví, že je nám líto vyhodit i to nejmenší jablíčko, přestože má jen jednu stranu shnilou. Tak ji vykrojíme. Ani netušíme, jak si škodíme. Jablečný mošt, který s oblibou dělají domácí hospodyně ze spadaného, ​​ale zejména nahnilého, zčásti plesnivého ovoce, které vykrajujeme, může být podle lékařů nebezpečný proto, že se pije ve velkých množstvích v představě, že je zdravý. Pokud se z jablek napadených plísní vyrobí jablečný mošt, nepomůže ani jeho sterilizace. Mykotoxin zvaný patulin v takovém moštu zůstává a může hrozit poškození sleziny, ledvin a jater. Podle lékařů se lidský organismus nedokáže s jedovatými plísněmi vyrovnat, toxiny se v těle hromadí, zasahují játra, ledviny, plíce, mohou způsobit rakovinu. Pediatři upozorňují maminky, aby takové ovoce nedávaly zejména dětem, avšak ani staří lidé, kteří si kupují zlevněné banány, meruňky či rajčata, nedělají pro své zdraví nic dobrého. Zvláště nebezpečné jsou aflatoxiny pro lidi, kteří již prodělali zánět jater, pro lidi se slabým imunitním systémem a novorozence.

Pozor i na oříšky

I jiné, na pohled nevinné potraviny a pochutiny mohou zcela nepozorovaně přivodit újmu na zdraví. Ovesné vločky, arašídy, kešu oříšky, para ořechy, kakaové boby, luštěniny, obiloviny a podobně mohou totiž obsahovat velmi jedovaté látky přírodního původu - mykotoxiny. Nebezpečné mykotoxiny se nacházejí v celé řadě potravin, zejména v nekvalitní kávě, plesnivém ovoci, oříšcích a podobně. Zákeřnost a nebezpečí mykotoxinů spočívá v tom, že jsou odolné proti tepelným a chemickým zásahům a zejména neviditelné. Když se už jednou mykotoxiny z plísní do potraviny dostanou, nelze je z ní odstranit. Plísně se sice dají zlikvidovat, nejjednodušší je jejich vyřezání, ale jejich produkty - mykotoxiny - zůstávají v potravině.

Tutanchamon a vražedná kombinace 

Smrt objevitelů Tutanchamónovy hrobky s největší pravděpodobností zapříčinily jedovaté aflatoxiny, které se při otevření hrobky aktivovaly.

Jedovaté plísně na nás číhají nepřetržitě

Doposud vědci identifikovali tři sta plísní, asi dvacet je pro lidský organismus nebezpečných. Nejnebezpečnější jsou aflatoxiny, patulin a ochratoxin. K nejjedovatějším látkám přírodního původu patří tři mykotoxiny - aflatoxin B1, aflatoxin M1 a ochratoxin A, nazývané také vražednou kombinací.

Nekupujme nebalené zboží

Pro běžného konzumenta je však velmi obtížné zjistit, zda potravina nebo pochutina obsahuje nebezpečné aflatoxiny, neboť jsou běžným okem neviditelné. Proto je skutečně velmi dobré zvážit, kde zmíněné potraviny nakupujeme. V zásadě je lepší vyvarovat se a nekupovat nebalené oříšky či jiné pochutiny od prodejců ve stáncích, o kterých si nejsme jisti, zda mají kvalitní zboží. Pokud byly totiž tyto plodiny napadené během skladování tzv..toxikogénnymi plísněmi, pak tyto plísně mohou vyloučit do napadených potravin mykotoxiny. Nekompromisně proto třeba vyhazovat každé jídlo, které doma zplesniví. Pokud zplesniví džem, nestačí ho převařit, raději ho vyhoďte. Zkušený konzument burských oříšků podle vůně může ucítit, ať už nebyly splesnivět.

Každý den jíme chléb - plesnivý?

Už po dvou dnech chléb a pečivo podléhá plísni. To je dokonce vědecky dokázáno. Nevidíme ji ani necítíme, ale je to tak. Odborníci v modelové studii zjistili, že pokud jsou v ovzduší zárodky toxikogénnych plísní, začaly se v chlebu a pečivu tvořit mykotoxiny již po 48 hodinách. Největší množství aflatoxinů bylo zjištěno v chlebu, který byl týden v mikrotenovém sáčku při pokojové teplotě. Plíseň připomíná pomoučené, proto si ji vůbec nemusíme všimnout. Už dávno také neplatí, že plíseň vzniká při teplotách nad 10 stupňů. Ani to, že chlebu se nejlépe daří v chladničce, kde je 8 stupňů Celsia. Nic tedy nevyřešíme, pokud si uděláme ze staršího chleba topinky. I při teplotě nad sto stupňů Celsia, mikroorganismy poputují do našeho organizmu nezměněny. Pokud někdo sní dva dny starý rohlík, který obsahuje aflatoxiny, samozřejmě, že se mu nic nestane. Ani topinky připravené ze staršího chleba nám neublíží. Pokud je však pravidlem, že je konzumujeme často, pak si škodíme. Aflatoxiny totiž patří mezi karcinogeny a jejich účinky se mohou projevit až po několika letech - například nádorovým onemocněním. Jelikož na nás karcinogeny číhají ze všech stran, je dobré to vědět.

Jak zabránit plesnivění chleba

  • Nakupujeme jen takové množství, jaké spotřebujeme do dvou dnů. Nejlepší je ho uložit do utěrky nebo do chlebníku.
  • Pokud uložíme chléb do chladničky, jeho trvanlivost se neprodlouží. Naopak - vlhký spíše podlehne plísni. Chléb do zásoby lze zmrazit při teplotě -18 ° C.
  • Starý chléb není vhodný ani pro přípravu topinek, plíseň se nezničí.
  • Staré pečivo není vhodné na strouhanku, plíseň v něm zůstává.
  • Strouhanka se dá připravit i z právě koupeného a hned vysušeného pečiva.
  • Na dovolené nebo svátky jsou vhodné balené chleby s prodlouženou trvanlivostí.
  • Plesnivé pečivo a chléb nejsou vhodné ani ke krmení zvířat.
  • Balíte-li chléb do mikrotenových sáčků, pravidelně je vyměňujte.
Autor: Martina Dvořáková