Probiotika - proč jsou pro náš život nezbytná

Probiotické bakterie nás drží při životě. Probiotika někdo velebí, jiný považuje za šarlatánství. Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) tyto živé organismy při podání v dostatečném množství vyvolávají zlepšení zdravotního stavu příjemce. Jiní zase tvrdí, že naše střevní zoo je hotové už v dětství a nedá se na tom mnoho měnit. Probiotika nejčastěji přijímáme v jogurtu.

Pravda je taková,

že mikroflóra našeho trávicího traktu se vyvíjí postupně a její složení se mění s věkem. Pro optimální rozvoj střevní mikroflóry a správný vývoj imunitních funkcí hraje mimořádně důležitou roli i kojení dítěte.V případě stresu, změny diety, léčby antibiotiky, výskytu infekcí však dochází k narušení rovnováhy střevní mikroflóry s průvodními negativními dopady na náš zdravotní stav, a tehdy jsou probiotika užitečná a účinná.

Každý z nás má v trávicím traktu asi 1,5 kilogramu bakterií

Pokud by tomu tak nebylo, žilo by se nám těžko. Jeden profesor mikrobiologie definoval lidské tělo jako " pytel plné mikrobů ". Nebyl daleko od pravdy. Mikroorganismy osidlují sliznice trávicího, dýchacího a urogenitálního traktu člověka v obrovských počtech. Jsou pro nás mimořádně užitečné a bez nich bychom nedokázali přežít. Bakterie pomáhají trávit potravu, vyrábějí životně důležité látky a rozkládají toxiny. Lidský organismus je za normálních okolností kolonizován bakteriemi, které se nazývají fyziologická mikroflóra. Její narušení je spojeno s mnohými akutními i chronickými onemocněními. Krátkodobé poruchy se projevují trávicími problémy, průjmy, zácpou, sníženou pohyblivostí střeva. Dlouhotrvající nerovnováha střevního prostředí může vyústit do chronického zánětu střeva, potravinové alergie, atopické dermatitidy a pravděpodobně i některých onkologických onemocnění.

Kdy stačí přírodní a kdy už ne

Dokdy si tělo vystačí s vlastními bakteriemi a kdy bychom měli sáhnout po "umělých"? "Za normálních okolností dokáží naše vlastní mikroorganismy plnit všechny fyziologické funkce. Každá mimořádná zátěž nás však vystavuje negativním účinkům stresu, který, pokud je dlouhodobý, snižuje obranné schopnosti našeho těla včetně našich vlastních bakterií, což se většinou projevuje různými poruchami funkcí těla nebo propuknutím nemoci.
Původně se probiotika získávala z mléčných výrobků. Nacházejí se přirozeně v mléku a v nepasterizovaných výrobcích z mléka jako sýry, jogurt, kefír, brynza či žinčica. V současnosti se však mléčné výrobky pasterizují, aby nebyly zdrojem nákazy. Tím se v nich usmrtí i probiotické mikroorganismy. Proto se probiotika přidávají do mléčných výrobků uměle. Nejlepším přírodním probiotikem nepasterizovaná brynza. Velmi dobré jsou i zakysané nápoje, především kefír, ale i kvalitní jogurty. Doporučuje se i konzumace kyselého zelí. Tyto přírodní produkty obsahují i celou řadu enzymů, hormonů, růstových faktorů a antibakteriálních látek důležitých pro posílení střevní bariéry a celkové imunity člověka. To vše jsou probiotické potraviny a navíc se označují i jako funkční. Zlepšují odolnost našeho organismu proti infekcím, chrání nás i před kardiovaskulárním a nádorovými chorobami.
Po "umělých" probiotikách bychom měli sáhnout preventivně v období vrcholu zvýšené zátěže organismu, ale i při cestách do zahraničí. Měli bychom je užívat i v čase zvýšeného výskytu infekcí trávicího traktu. Doporučují se zejména lidem ve vyšším věku, kdy je přirozený kvantitativní úbytek zdraví prospěšných bakterií, zejména bifidobakterií a laktobacilů v tlustém střevě. To se projeví sníženou tvorbou kyseliny mléčné, octové, propionové a máselné, důležitých při výživě střevních buněk.

Bifidobakterie a laktobacily přispívají ke snižování bakteriální enzymové aktivity vedoucí k tvorbě karcinogenů,

ale i ochraně proti infekcím.  Potraviny obsahující probiotika by se měly podávat preventivně a pravidelně. Zdraví lidé je mohou užívat běžně konzumací potravin, jejichž jsou přirozenou součástí nebo do kterých jsou přidávána. Velkou roli zde hraje i každodenní stres, který je rozšířen zejména v ekonomicky rozvinutých zemích. V této době je důležité podpořit přirozené bariéry trávicího aparátu vhodnou konzumací produktů obsahujících probiotické kultury.
Je přímo zarážející, že v čase výskytu infekcí trávicího traktu způsobených bakterií E. coliv Evropě nepomáhá důrazné doporučení odborníků na jejich pravidelný příjem. Vždyť právě ony jsou kromě hygienických opatření ideálním preventivním prostředkem, protože významně zvyšují nespecifickou obranyschopnost vůči infekcím trávicího traktu a více mechanismy svého účinku zvyšují úroveň naší ochrany a udržují náš imunitní systém v pohotovosti. Pokud by nás i nedokázali před touto infekcí úplně ochránit, je pravděpodobné, že by dokázali zmírnit její průběh.  Aby bylo možné o konkrétním probiotickém kmeni prohlásit, že dokáže likvidovat konkrétní patogenní (choroboplodnou) bakterii, musely by se udělat příslušné testy.

Zdravé střevo, zdravý člověk

Žijeme ve stále sterilnějším prostředí, konzumujeme stále čistší potraviny a přísun bakterií vázne. Podle některých odborníků vděčí lidé za některé zdravotní problémy právě tomu, že nemají v útrobách dostatečně početnou a pestrou střevní zoo. Bakterie osídlující trávicí trakt mají své jedinečné zastoupení. Ty prospěšné nám pomáhají trávit i ty složky potravy, které nedokážou enzymy našeho těla rozložit a získávat tak energii, o kterou bychom byli zkráceni. Formují však i silnou obrannou linii vůči zlým, choroboplodným mikroorganismům, původcem různých nemocí. Napomáhají formování odolnosti již v raném věku a udržují imunitu v bdělém stavu, aby byla připravena chránit nás před infekcemi i chronickými chorobami. Prospěšné mikroorganismy také rozkládají toxické látky, které by mohly poškodit různé orgány těla.

Špatné, říká se jim také patogenní ,

narušují celistvost obranných bariér a rovnováhu střevní mikroflóry, čímž se vytvoří podmínky pro nárůst špatných bakterií. Vyvolávají různé nemoci, ale slouží také k přípravě různých očkovacích látek zajišťujících naši ochranu před nemocemi, které by vyvolaly, kdybychom nebyli vůči nim chráněni protilátkami. Pokud má člověk v pořádku střeva, je v podstatě i zdravý. Složení střevní mikroflóry hraje mimořádně významnou úlohu při mnoha závažných infekčních a civilizačních chorobách, srdečně-cévních, nádorových a alergických onemocněních. Střevní mikroflóra je spjata i se správným fungováním několika orgánových soustav: trávicího, dýchacího, urogenitálního traktu a imunitního systému. Existují i údaje o vztahu naší mikroflóry na duševní zdraví. Mít pořádku střeva tedy znamená, že složení a funkčnost střevní mikroflóry a celého trávicího systému včetně jeho obranných funkcí je optimální. Projevuje se to prostě tím, že se cítíme "v pohodě".

Hlavním důvodem narušení optimálního střevního prostředí může být obyčejný průjem

či užívání antibiotik. Nepříznivou situaci je možné vyvažovat zejména užíváním probiotik. Pozitivní změny střevního prostředí se mohou podle něj projevit i zlepšením projevů vyvolaných na jiných místech jako například afty či kožní alergie. Mnohé prospěšné vlastnosti probiotik byly navíc zdokumentované klinickými sledování. Jejich užíváním před a během cesty do rizikových prázdninových destinací bylo dosaženo 50 procentní pokles výskytu průjmů u cestovatelů a snížení jejího trvání na polovinu u těch, u kterých došlo k jejímu rozvoji. Konzumace probiotik obsahujících Lactobacillus je spojena i se snížením výskytu vaginální mykózy u pacientek trpících opakovanými infekcemi, pozitivní účinek mají i v léčbě opakovaných močových infekcí.