Probiotika by měla být pravidelnou součástí našeho zdravého jídelníčku

Už naši předkové věděli, že kyselé mléko má příznivé účinky a využívali ho.  Kumys z Mongolska či původem kavkazský kefír byly nejen součástí každodenní stravy, ale i léčivem a jejich cena se dala vyvážit zlatem. Kvasné kultury se předávaly z generace na generaci a byly pokládány za rodinné bohatství. Od dob Pasteura, který jako první popsal druh Lactobacillus, se ve výzkumu probiotik a jejich účinků na lidský organismus hodně změnilo. V r. 1974 byl pojem probiotika poprvé použit v takovém významu, jak ho známe dnes. Vznikl z řeckých slov pro - pro a bio - život.

Živé organismy

To, co věděli naši předkové, potvrdily zejména za posledních 20 let i vědecké experimenty a klinické studie - probiotické bakterie mají na lidský organismus příznivé účinky. Probiotika jsou definována jako živé organismy, které při podání v dostatečném množství vyvolávají zlepšení zdravotního stavu pacienta. V naší přirozené stravě jsou dobrým zdrojem probiotik nepasterizované mléčné produkty (brynza, žinčica).

Aby probiotika plnila v lidském těle své poslání,

je třeba dodržet několik kritérií. Množství přítomných "dobrých" bakterií je jen jedním z nich. Proto je výhodnější využívat terapeutické a preventivní schopnosti mléčných bakterií ve formě výživových doplňků. V nich jsou použity bezpečné a účinné probiotické kmeny, které  lze kombinovat tak, že se znásobují jejich pozitivní účinky. Výhodou je i možnost užívat je v případě nesnášenlivosti mléčných produktů.

Podstatnou podmínkou pro účinnost probiotického přípravku je to,

zda přítomné probiotické bakterie dokázaly přežít průchod trávicím traktem a dostat se až do tlustého střeva, které je jejich působištěm, v něm musí být živé, schopné množení a dočasné kolonizace. Před kyselinami žaludku a žluči je v probiotických přípravcích chrání buď enterosolventní tobolka (tyto se z ní nesmí vysypávat), polysacharidová matrice, nebo bakterie odolávají kyselému žaludečnímu pH díky tomu, že jsou ve formě spór.

Pokud se probiotické bakterie dostanou neporušené do tlustého střeva

a přilnou k jeho povrchu, dokáží střevo dočasně kolonizovat a tím významně ovlivňovat imunitní systém lidského těla. Dokáží pozitivně ovlivnit průběh atopické dermatitidy či potravinových alergií, snížit výskyt cestovatelských průjmů a průjmů spojených s antibiotickou léčbou.

Zařazení probiotik do každodenního jídelníčku je nezbytným krokem

nejen u rizikových pacientů, ale i u zdravých lidí. Pokud však chceme mít jistotu, že se probiotika do tlustého střeva dostanou funkční a v dostatečném množství, je lepší sáhnout i po farmaceutických přípravcích ve formě kapslí nebo tablet. Nesmíme zapomínat ani na to, že "přátelské" bakterie se v našem střevě umí zabydlet jen dočasně, proto se jako prevence doporučuje jejich opakované a pravidelné užívání.

Probiotické bakterie

• Bifidobakterie 
• Laktobacily
• Saccharomyces
• Streptococcus thermophilus
• Enterokoky
• Bacillus coagulans