Potraviny včera a dnes
Potraviny jsou v životě člověka nesmírně důležité. Strava má v podstatě stejný význam jako vzduch a voda, tak jak bychom nepřežili bez vody a vzduchu, nepřežili bychom ani bez potravy. Přesto s ní vůbec nezacházíme správně. Zejména v západních zemích prošla potrava obrovskými změnami působením technického rozvoje, bohužel, nedá se říci, že k lepšímu. Podle názoru odborníků jsme přešli na stravu, která našemu tělu téměř vůbec neposkytuje důležité živiny.
Složení stravy lidí žijících v minulosti
Základ tvořily obilniny (pšenice, ječmen, žito, proso, kukuřice, rýže), které nasytily a poskytly zároveň dostatek vitamínů a energie. Nezbytné bílkoviny pocházely zejména z luštěni, jako fazole, hrách, cizrna a čočka. V malé míře se získávaly z masa ryb, zvěře a domácích zvířat. Tuky, které se používaly k přípravě jídel v teplých zemích, byly většinou rostlinného původu ( olej, ořechy a semena), v chladných zemích spíše živočišného původu( sádlo, máslo, tuk z mořských živočichů).Spotřeba zeleniny a ovoce byla ovlivněna geografickou polohou a ročním obdobím. Stravovací obyčeje byly odlišné, ale způsob výživy tehdejších lidí zajišťoval tělu potřebnou vitalitu. Bylo to zejména proto, že potraviny se většinou využívaly v přirozeném stavu a živočišné produkty se konzumovaly pouze zřídka.
Kdy nastala změna?
První velká změna ve stravovacích návycích nastala po objevení Ameriky. Od 16. století se datuje kulturní výměna a obchod s potravinami. V Evropě se začaly pěstovat brambory. Díky bramborám se odstranily zimní hladomory, protože to byla snadno uskladnitelná a dostupná potravina. Do Ameriky zase pronikly obiloviny a evropská drůbež. Potud bylo ještě stále vše v pořádku.Avšak intenzivní rozvoj chemie a dalších přírodních věd na konci 19. a na počátku 20. století vedl k přeceňování " zjemnělých " průmyslově upravovaných potravin (např. rafinovaných), bílkovin a živočišných tuků.
V první polovině 20. století tvořila základ výživy bílá mouka, živočišné tuky, vařené brambory,
mnoho soli a pepře. Zelenina a ovoce tvořily pouze malé procento stravy, protože se považovaly za " málo výživné ". Kdo si mohl dovolit, jedl ve velkém pečivo a zákusky. Také se začaly nadměrně užívat stimulanty, jako alkohol, káva, tabák. V průběhu let lidé přišli na to, že tento způsob výživy není správný vzhledem k velkému nárůstu civilizačních onemocnění. Navzdory těmto zjištěním se naše nynější strava velmi nezměnila.
Složení stravy v 21. století
• Bílá mouka a brambory téměř nahradily celozrnnou mouku.
• Neustále se zvyšuje spotřeba vařených nebo průmyslově upravovaných potravin, ale zelenina - syrová i čerstvá má stále nízkou spotřebu.
• Převládá měkká potrava a málo se konzumují tvrdé potraviny, které vyžadují důkladné rozžvýkání a dobré promíchání se slinami.
• Konzumuje se více průmyslově zpracovaných, denaturalizovaných výrobků, do nichž se většinou přidávají umělé přísady bez výživné hodnoty.
• Zvýšila se spotřeba živočišných tuků namísto rostlinných tuků.
• Nadměrně se používá jedlá sůl, pepř, různá dochucovadla a konzervační látky místo bylinek a přirozených přírodních aromatických látek.
Taková potrava má za následek nedostatečný přísun vitamínů,
enzymů, minerálů, fytochemikálií a chlorofylu. Letmý pohled na stravovací návyky dnešního člověka nám naznačuje, že v současnosti je příliš mnoho potravin, které pro naše zdraví nejsou prospěšné a velmi málo takových, které jsou vhodné. V technicky vyspělých zemích se tedy většina lidí nestravuje správně.