Co ovlivňuje náš hlad?
Nejdůležitějším hormonem, který ovlivňuje hlad, je inzulín. Pokud sníme hroznový cukr, ihned stoupne hladina krevního cukru. Mozek tuto situaci neočekává, a tak rychle hledá řešení. Tehdy slinivka zvýší hladinu inzulínu na maximum. Stejně reaguje organismus v okamžiku, kdy si například dopřejete kousek čokolády. Mozek myslí vždy dopředu, a tak předpokládá, že sníte celou čokoládu. Zvedne hladinu inzulínu, a když vy tu čokoládu nesníte, dojde k situaci, kdy v důsledku nadměrné hladiny inzulínu klesne hladina krevního cukru pod průměrnou úroveň. Tehdy mozek vyšle signál, že je třeba se najíst.
Dobře jste se najedli a jako třešničku na dortu jste si dopřáli sladký dezert?
Zanedlouho jste opět pocítili hlad navzdory vydatnému obědu. Proč? Cukr obsažený v dezertu způsobil, že slinivka vyprodukovala příliš velké množství inzulínu a hladina krevního cukru klesla hluboko pod optimální úroveň. Toto je důkazem toho, že mozek neumí vhodně spolupracovat s jednoduchými sacharidy, nazývanými rychlé nebo rafinované sacharidy. Rychlé se nazývají proto, že po jejich příjmu následuje rychlý nárůst hladiny inzulínu a rafinované, protože vznikají rafinací z původních plodin. Jedná se o cukr vyráběný z cukrové třtiny nebo řepy, bílé mouky a obilí.
Složené sacharidy, které se nacházejí v potravinách rostlinného původu,
mají jinou strukturu a vláknina zabezpečuje jejich pomalé a plynulé vstřebávání do organismu. Po jejich příjmu je stoupání hladiny krevního cukru pomalé a bezpečné. Po jejich konzumaci proto ani nepociťujeme hlad.
Glykemický index
Podle glykemického indexu můžeme určit, zda jde o sacharid podobný rafinovanému cukru nebo o složený sacharid, který se nachází například v celozrnném pečivu. Ale nemůžete se držet striktně glykemického indexu podle jednotlivých potravin. Například, pokud si dáte rybu + opraženou zeleninu, hladina krevního cukru stoupne jen minimálně, protože tuk způsobí, že se vám žaludek vyprazdňuje pomaleji. Takže glykemický index zeleniny, například mrkve, bude ve skutečnosti díky tuku nižší, než je uvedeno v tabulkách. Tedy glykemický index nám dává pouze omezené informace o tom, jaký je daný sacharid. Jeho hodnota udává vliv sacharidu na hladinu krevního cukru, ale už nevíme, jaký bude index v konkrétním pokrmu. Tedy je to závislé na složení pokrmu a způsobu přípravy. Vezměme brambory. Uvařené ve slupce mají jiný glykemický index než pečené či jako bramborová kaše.
Metabolický syndrom
Jak jsme již hovořili, sacharidy ovlivňují produkci inzulínu. Pokud svými stravovacími návyky způsobíme, že hladina inzulínu často vysoce narůstá, tak musíme počítat s tím, že nadměrná produkce inzulínu způsobuje nárůst tělesné hmotnosti. Toto může způsobit nebezpečné změny látkové přeměny. Mozek zjistí, že k očištění krve od sacharidů a tuků potřebuje větší množství inzulínu, a že hmotnost narůstá, tak zvedne hladinu inzulínu natrvalo. Trvale zvednutá hladina inzulínu však může vyvolat velmi nebezpečný metabolický syndrom. Jeho spouštěči jsou vysoký krevní tlak, krevní cukr, krevní tuk a kyselina močová, proto ho nazýváme také "smrtící kvarteto". Pokud se tyto faktory spojí, poškodí stěny cév. Vysoká hladina krevního tuku a kyseliny močové způsobují ucpávání cév, krevní tlak a krevní cukr při zvýšení zapříčiňují zvýšené hromadění tuku v cévách. Důsledkem je rozsáhlé vápenatění cév.
Nejlepším lékem na tyto katastrofy je úbytek hmotnosti
Už nepatrně snížená hmotnost má za následek snížení hladiny inzulínu a odbourání břišního tuku.