Chléb - potravina plná zdraví škodlivých látek

Chléb mnozí vnímáme jako dar předků. Životně nepostradatelnou a ke všemu se hodící potravinu. A také k této základní potravině chováme úctu. Napadlo vás ale, že to, co kupujeme v supermarketech za “výhodnou” cenu, již vůbec není hodno úcty a obdivu?

Co je chlebem lidstva?

Není to maso, pivo ani ovoce, jak by mnozí zastánci západního stylu života mohli hlasovat. Nemůžeme ani tvrdit, že ho představuje známý pecen chleba, protože běžný způsob jeho přípravy s sebou nese tolik zdravotních rizik, že by bylo lépe se mu vyhnout. Tyto "spečené", tvrdé cihly našich babiček znamenají pro dnešního člověka velké nebezpečí, nad kterým bychom se měli přinejmenším zamyslet. Připálenými karcinogenními kůrkami počínaje a bohatou chemií končí. Nejvíc by nás mohli při přípravě chleba poučit Asiaté. Co do počtu obyvatel a i svým zdravím dokazují, že vařená rýže a jakékoliv vařené obiloviny a zelenina jsou tím nejideálnějším hledaným chlebem. Příprava jiných produktů, především z hlediska kladných zdravotních účinků, rychlosti, ba i ceny, nemůže konkurovat pohodlnému vaření obilovin!

Chléb pro zdraví nebo designéra?

"Západní" pečený chléb je nejen plný chemie z tzv. přídatnými látek, ale i nebezpečných "hi-tec" technologií. Koho by napadlo, že moderní kypřidla jsou jiným druhem pomalých jedů, stejně jako mnohá éčka pro hezkou vůni vzhled a mnoho dalších zbytečností. Dnes se už se dokonce ani nedopátráte, "čí chleba vlastně jíme". A rozumnět na chlebu etiketě s výčtem "chemických doplňků" je nad lidské síly. Snad proto, abychom se netrápili? Komu by se chtělo odkrajovat karcinogenní kůrku, když je, jak víme, "tím nejlepším"? Škoda že, pravý, tradiční kváskový chléb doposud dnes neumí upéct téměř nikdo! Starší už tradice nezajímají a mladí se to ještě nenaučili. Takže nám nezbývá nic jiného, ​​než si na něj zadělat doma. Ale kdo by našel v dnešní uspěchané době obden čas na jeho poměrně pracnou přípravu? Naštěstí technika pokročila i k našemu užitku. Objevila se doposud mini-pekárna nové generace, díky které lze vypěstovat nejen pravý tradiční kvásek, ale upeče šetrně chléb a pečivo přímo na míru a s tvary podle vlastní fantazie - třeba v podobě stromečku nebo velikonočního zajíčka - prostě pro zdraví i každou příležitost.

Zdravý chléb nebo časovaná bomba?

Získat ty pravé informace a vyzkoušet, která doporučení jsou mylná a která prospěšná, byl opravdový "oříšek", který jsme doma "louskali" mnoho let. A protože se další generace nemají ani od koho učit, přiměla nás vyvinout multifunkční pekárnu, která dokáže zhotovit nejen kváskový chléb, ale i samotný tradiční kvásek, sýry, jogurty nebo slady. Budeme pak konečně osvobození i od rizik, které s sebou přináší moderní průmysl s "moderními" postupy. Všichni "racio" výrobci upřednostňují ve svých doporučeních celozrnný chléb a pečivo, ale téměř žádné není "pro každodenní jídlo". Navíc, pokud si ho nepřipravíte sami, nikdy nebudete vědět, co skutečně obsahuje. Omluvte naši nedůvěru, ale zkušenost nás naučila, že věřit druhým, bývá často doslova hazardem. Jedná se totiž o základní potravinu se základními stavebními prvky našich orgánu. Při rozboru pečiva ze supermarketů jsme napočítali několik desítek technologických chyb. V BIO prodejnách jich bylo sice o něco měně, ale pro denní stravování jsou stále nepřijatelné. Rychle vykynuté pečivo je velmi porézní a důsledkem toho rychle vysychá a tvrdne zvláště, je-li nezabalené.

Pár příkladů

1. Otruby jsou často přidávány do zvětralé, bílé mouky.
2. Obvykle jsou tyto otruby příliš velké a poškozují tak sliznice trávicího ústrojí. Používá-li se pro změnu celistvá celozrnná mouka, je zde problém s množstvím otrub. Správně by pšeničná a žitná mouka měla projít přes asi milimetrové síto. Jedině tak uvidíte, jak velké nestravitelné části se v ní nacházejí. Dětem je vhodné odstranit dokonce 1/2 až 2/3 nestravitelných částí.
3. Celozrnná mouka má být mletá výhradně z BIO zrn. Tým se vyhnete argumentu, že je na povrchu kontaminovaná např. po chemickém ošetření.
4. Čerstvost mouky si zajistíme domácím mlýnkem, protože mouka skladováním oxiduje.
5. Dalším problémem je použití správného kvásku. To, co dnes většina pekárna vydává za kvásek, již není pravý tradiční kvas. Používají se různé startéry nebo oživování kvásku kvasnicemi - samozřejmě s "chemickými zásahy". Přírodní kvásek lze připravit poměrně jednoduše, Během 3-4 dnů, a musí zůstat kvalitní i desetiletí. Je však třeba znát některé zásady pro zacházení s ním. Pravý kvásek můžete snadno zkazit i tím, že ho budete uchovávat v prostoru s kvasnicemi, které ho kontaminují.
6. Velkým problémem, především u kupovaného chleba, je kůrka. Pro svůj obsah aromatických a cyklických uhlovodíků je nejen karcinogenní, ale i příliš tvrdá, proschlá a křehká. Velké chleby obsahují asi 10% spálené vnější vrstvy. Čím menší chléb koupíme, tím se toto procento zvětšuje. Některé chlebové kostky (pečené v silných kovových formách), mají dokonce až 50 procentní obsah spečené vrstvy. Znáte pravidlo "seš to, co jíš"? Pak si dejte do souvislosti, co asi s námi a našimi orgány po desetiletí a celé generace konzumovaný, připálený chléb udělal, a to jak po fyzické, tak psychické stránce! Naše orgány pak ztrácejí pružnost, Stahují se a tím i nedokrvují a vlastně "odumírají"! Následkem je zužování cév, suché ekzémy, bércové vředy, nádory, infarkty, mrtvice a v neposlední řadě dominance nebo agresivita v důsledku "tvrdnutí" mozku. Až si toto uvědomí "západní medicína", bude mít napůl vyhráno. My, ale na její potvrzení čekat nemusíme (to bychom se načekali) a celoživotní omyly můžeme napravovat už dnes!
7. Další chybou je velké přesolování pečiva - sůl napomáhá křehnutí cév a spolu s kůrkou jde o nebezpečnou kombinaci. Zde je dobrý příklad pro vysvětlení infarktu či mozkových příhod.
8. Vadné je také kombinovat nasákavé a nenasákavé mouky jako např. žitnou a pohankovou s rýžovou nebo kukuřičnou atd. Velký problém mají s pečivem i celiatici, kteří jsou odkázáni na pochybné chleby, suchary, extrudované chlebíčky atd. Tyto potraviny jsou pro ně další zdravotní časovanou bombou. 
9. Nejdokonalejší a nejvyváženějším chlebem jsou orientální Sushi rolky z vařených obilovin, luštěnin a dušené zeleniny.

A co na závěr?

Tradice je tradice a těžko si budeme odvykat chuti dobrého, kváskového chleba. Naučme se alespoň ten. A nemůžeme-li péci v páře, kde se nebezpečné "zuhelnatění" okrajů netvoří, naučme se alespoň nebezpečnou kůrku odkrojit či nepřesolovat. Suché ekzémy, lupénka, tuhnutí kloubů, srdce, páteře i mozku agresivních lidí - kdo by hledal hlavního viníka právě v základní potravině?

K zamyšlení ještě některá skromná rčení a jejich důsledky

• "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej" - aneb - toho nemoci nosíš (různé národy, různé zlozvyky při přípravě svého "národního chleba" a následují různé nemoci).
• "Vítej hosty chlebem a solí" - pokud se s nimi již  nechceš setkat (pečený chléb a sůl jsou dva velcí viníci stahování, tvrdnutí a křehnutí cév a srdce).
• "On po tobě kamenem, ty po něm chlebem"  - oba se bohužel budou z následků léčit v nemocnici.