1. Zlikvidujte veškerý stavební odpad, odstraňte náletové dřeviny a zničte plevel.
2. Oploťte pozemek.
3. Přivezte novou půdu (ideálně z blízkého okolí a ještě během podzimu, aby do jara slehla) a pusťte se do modelování terénu. Vytvořte opěrné zídky.
4. Vybudujte hlavní i vedlejší chodníky a zpevněné plochy.
5. Položte elektrické rozvody a závlahové sítě.
6. Nainstalujte osvětlení, osaďte zahradní domek nebo pergolu
7. Vybudujte vodní prvky, skalky a vřesoviště.
8. Pusťte se do výsadby dřevin (stromů, keřů a živých plotů).
9. Začněte s výsadbou trvalek, květinových záhonů a okrasných trav.
10. Založte si trávník, případně položte travní koberec.
Výběr rostlin a jejich výsadbu zvládnete díky dostupným informacím svépomocí, vybudování zpevněných ploch nebo instalaci osvětlení je vhodnější přenechat odborníkům.
Pokud začínáte s plánováním zahrady, vytvořte si seznam, který bude zahrnovat představy všech členů domácnosti o tom, jak zahradu ztvárnit (ideálně by měl být zpracován do podrobnějších detailů). Pokud se názory rozcházejí, je dobré zvolit hned na začátku rozumný kompromis. Již v této fázi je třeba rozhodnout se, zda půjde o okrasnou nebo užitkovou zahradu, případně o jejich kombinaci. Současný trend je zakomponovat do okrasné výsadby alespoň malou užitnou plochu, kde lze pěstovat naťovou zeleninu a bylinky. Přirozeně, ne vždy podmínky dané zahrady umožňují jejich pěstování - více možností poskytují slunečné pozemky. Praktické je sepsat si oblíbené, resp. požadované rostliny, materiály, barvy a prvky, které byste v zahradě chtěli mít.
Rozhodnutí oslovit zahradního architekta a další odborníky má nepochybně mnoho pozitiv (rychlost, odbornost), ale i určitá negativa (vyšší finanční nároky, nízká míra zapojení se). Druhou možností je vybudovat si zahradu svépomocí. Taková realizace bude sice trvat déle a zabere spoustu vašeho osobního času, jde však o méně nákladný způsob, který bude především dílem vašich rukou, či dokonce snahy celé rodiny. V případě bezradnosti se vždy nakonec můžete obrátit na zkušené odborníky, kteří vám pomohou zrealizovat vaše nápady, případně dotáhnou již zahájené pokusy do úspěšného konce. Pokud se na pozemku nacházejí starší zdravé stromy, je dobré zakomponovat je do vznikající zahrady. Odstraňte jen nemocné a bezpečnost ohrožující dřeviny.
Rostliny vždy vybírejte podle podmínek daného místa, stylu zahrady, náročnosti na péči a barevnosti. Dobrou pomůckou je, pokud si zakreslíte jejich rozmístění na papír a zohledníte přitom rozměry rostlin (zejména dřevin) v dospělosti. Myslet je však potřeba na trávník (pokud se rozhodnete pro ten kobercový, je dobré předem si ho objednat), kosterní zeleň (stromy a keře), živé ploty, skalky, vřesoviště, květinové záhony, dělící stěny i treláže. Ideálním řešením je postupně si vytvořit nákupní seznam (i s přibližným množstvím) a až s ním pak zajít do zahradního centra (ideální je nakupovat v dubnu a květnu, kdy je nabídka nejširší). Rostliny vždy vybírejte tak, aby byla zahrada barevně i tvarově rozmanitá a celoročně atraktivní. Nezapomeňte na to, že potrvá několik let, než se ukáže v plné kráse.
Zakládání zahrady má svá pravidla, z nichž je třeba vycházet i v případě, že se do její realizace pouštíte sami. Po ukončení stavebních prací, likvidaci nežádoucí vegetace, navezení nové zeminy a následné modelaci terénu můžete začít s vytvářením zeleného ráje. Ještě předtím je ale dobré vybrat si jeho základní prvky. Naplánovat si je potřeba typ oplocení (pokud možno ne provizorní), chodníky a zpevněné plochy (hlavní i vedlejší), elektrické rozvody, případně zavlažovací systémy a vodní zdroje. U svažitého terénu nelze zapomínat na opěrné zídky a terasy a vítány jsou zde i vodní prvky. Plánování těchto prvků je třeba rozhodně dobře promyslet. Do jejich realizace se můžete pustit hned, jak se koncem zimy oteplí.
Už na začátku si stanovte rozpočet, který jste ochotni do nové zahrady investovat. Udělejte si průzkum trhu a zjistěte si, kolik stojí jednotlivé práce i materiál. Nákladnou položkou mohou být i některé rostliny, vždy se ale vyplatí investovat do několika vzrostlejších jedinců. Je důležité přihlížet k tomu, kdo bude zahradu využívat - jestli to budou starší, nebo mladší lidé (výběr materiálů, volba konzervativnějších, resp. extravagantnějších prvků), děti, případně domácí zvířata. Zohlednit je třeba, zda bude zahrada sloužit na relax nebo také jako exteriérové pracoviště, zda bude nutné vyčlenit plochu na sport, hry nebo zahradní párty. Řešení by mělo být odvozeno i od toho, zda se daná zahrada nachází ve městě nebo na venkově, jaké jsou její rozměry, v jakém stylu je vybudován dům, případně, čímž se vyznačuje jeho nejbližší okolí. V zahradě použité materiály by měly mít jednotný charakter, reflektovat její celkový styl a harmonizovat s architekturou domu.
Při plánování zahrady je třeba myslet i na to, kolik času jí budete moci věnovat. I ta nejmenší si totiž vyžaduje alespoň malou pozornost, opravdu bezúdržbová zahrada neexistuje. Na pravidelnou údržbu jsou nejméně náročné stálezelené keře, jehličnany (zejména miniaturní) a okrasné trávy. Platí, že více pozornosti vyžadují skalky, mnohem méně náročné jsou vřesoviště. Určitý čas zabere i péče o jezírka, umělé potoky a květinové (zejména letničkové) záhony. Pokud toužíte po pěkném trávníku, budete se mu muset věnovat téměř celý rok. Živé ploty zase potřebují pravidelný řez, jinak nebudou působit esteticky. Více péče je třeba věnovat růžím, méně bylinkovým záhonům půdopokryvným dřevinám a trvalkám.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.