Jaký materiál vybrat na chodník okolo domu?

Zpevněné plochy okolo domů jsou velmi důležitou a nedílnou součástí pohodového bydlení. Přesto jim často projektanti nevěnují dostatečnou pozornost, kterou by si zasloužily.

Projektová dokumentace

Ve výkresové dokumentaci pro zpevněné plochy musí být obsaženy všechny stavební úpravy. Měly by zde být řešeny všechny potřeby obyvatel na jejich vnější aktivity: relax, parkování, místo pro dětské hry a podobně. Jen kvalitní projekt a dobře zvládnuté detaily zajistí bezproblémové užívání těchto ploch dlouhou dobu.

Široký sortiment stavebnin

Současný stavební trh poskytuje velmi široký sortiment výrobků a na první pohled se zdá, že nemůže být v ničem problém. Odborník ale musí zvážit klimatické podmínky dané lokality, světovou stranu, sklon původního a upraveného terénu, podloží a zejména schopnost povrchu vsakovat vodu. Důležitá je také velikost plochy a s tím související dilatační celky jakož i další praktické okolnosti, například odklízení sněhu, sekání trávníku, projezd vozidly a jiné. Dlažba v okolí bazénů nesmí být bez protiskluzové úpravy a dlažba zase nesmí být určena pouze pro mladé a zdravé jednotlivce. Stavební trh nabízí produkty pro exteriérové zpevněné plochy včetně příslušenství, například obrubníků, palisád, květináčů a podobně. Do "příslušenství" patří i další pomocné materiály jako penetrační nátěry, speciální lepidla a tmely, spárovací malty a hmoty, drenážní rohože, odvodňovací žlaby, podkladové terče, dilatační a ukončovací lišty a mnohé jiné pomocné produkty, které rozhodují o kvalitě detailů.

Podklad a materiály

Předpokladem dobrého řešení zpevněné plochy je skladba a příprava podkladu. Tam, kde působí zatížení osobními nebo nákladními auty, jsou nároky na podklad podstatně vyšší. Musí splňovat dvě základní podmínky: musí být dostatečně nosný a propustný pro vodu. Zpevněná plocha vystavena většímu zatížení potřebuje větší tloušťku podkladu, při jílových podložích může dosáhnout 400 až 500 mm. Rozdělení výrobků pro zpevněné plochy je asi nejvýstižněji podle druhu materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Známe výrobky stavební keramiky - keramické a cihlové dlažby, výrobky z přírodního kamene, betonu, dřeva, gumy, případně z plastu.

Keramická dlažba

Patří zřejmě mezi nejčastěji používané pochozí materiály zejména na venkovních terasách menší geometrie a tam, kde dokážeme zatížení "uhlídat". Dlažba by měla mít nízkou nasákavost, která je předpokladem mrazuvzdornosti keramiky, odpovídající rázovou pevnost, oděruvzdornost, tvrdost a musí být i protiskluzová. Výrobky by měly být stejné tonality a kalibru. Povrch může být glazovaný nebo neglazovaný. Glazovaný povrch nemusí mít vždy vysoký lesk, může být i matný a polomatný. Barva hraje roli i z hlediska fyziky. Pro exteriér vybírejme světlé odstíny, aby v letním období a při jižní orientaci měly povrchy co nejnižší teplotu, a aby při náhlém dešti dlažba přežila tepelný šok. Keramika bývá nasákavá. Tato její vlastnost souvisí s mrazuvzdorností, tj schopností dlaždice odolávat opakovanému zmrazování a rozmrazování. Odolnost vůči opotřebení povrchu se udává jako oděruvzdornost a závisí na tvrdosti vrchní plochy dlažby či glazury. 

Pomocné materiály

Pro exteriér jsou vhodné mrazuvzdorné flexibilní, pomalu tuhnoucí lepidla, které se doporučují pro dlažby s nízkou nasákavostí, tj pod 0,5%. Jsou sice dražší než klasická, pouze mrazuvzdorná lepidla, ale lépe přenášejí deformace od vnějšího namáhání. Spárovací malta vyplňuje prostor mezi dlaždicemi, barevně dotváří dlažbu a zároveň zabraňuje pronikání vody pod dlažbu. Její případné zamrznutí způsobí postupnou degradaci celé dlažby. Pro exteriér je vhodná pružná vodotěsná spárovací malta, která se používá do šířky spár 15 mm. Profilované lišty prodlužují životnost detailů a eliminují negativní mechanické namáhání zejména v kritických místech, například u konců dlažby, dilatací, na hranách schodů a podobně. Jsou k dispozici v různých úpravách, například hliníkové, mosazné i nerezové.

Cihlová dlažba

Hodí se k aplikaci na terasách, schodech, chodnících, ale i na odstavných nebo příjezdových plochách pro osobní auta. Základní surovinou pro její výrobu je jíl a vytvarované výrobky se vypalují při velmi vysokých teplotách. Na trhu se prodávají v různých barevných odstínech, rozměrech a struktuře povrchu - hladké, drsné případně antik, která vzhledem připomíná starou cihlu. Terasy a příjezdové cesty musí být navrženy tak, aby voda odtékala vždy směrem od domu, chodníky je třeba spádovat směrem k okraji. V případě cihlové dlažby postačuje spád 1,5%. K utěsnění spár a vzájemné pospojování cihel se po povrchu chodníku rozmetá jemný křemičitý písek, v případě větších spár lze použít frakci 0 až 4 mm. Na závěr se položená plocha zhutní lehkou vibrační deskou s gumovou deskou, aby nedošlo k poškození povrchu nebo hran jednotlivých dlažebních cihel. Pro naše klimatické podmínky není dlažba uložena do maltového lože právě nejideálnější. Na kryté terase a na menší ploše může takové řešení spolehlivě fungovat i roky. Při velké zpevněné ploše ani doporučené spády a vhodně zvolené dilatační celky nejsou vždy zárukou, že nedojde k zamrznutí vody ve spárách, v maltovém lůžku nebo na betonovém podkladu. Spáry položené dlažby se spárují speciální spárovací maltou, což má i svá pozitiva. Nedochází k nošení písku z terasy do interiéru, není třeba vytrhávat rostlinky, které dříve či později začnou ve spárách růst atd. Kontaktní způsob ukládání dlažby je technicky možný i v našich klimatických podmínkách, důraz je třeba klást na dobrý návrh včetně výběru vhodných materiálů, přísnou technologickou kázeň při vyhotovení a řemeslnou zručnost při pokládce. Obklad schodů lze realizovat klasickým obkládáním betonové konstrukce schodiště do maltového lože. Z cihel však lze schody zhotovit i přímo, bez nosné betonové konstrukce. Alternativní řešení představuje osazení cihly v místě podstupnic po výšce a jejich obetonování ze zadní strany alespoň do poloviny výšky. Dosáhneme tak stabilizaci výšek. Cihly na místě podstupnic lze uložit do štěrkového lože. Takové řešení umožní vsakování vody do podloží.

Kámen

Představuje klasický stavební materiál s vynikajícími vlastnostmi, jako je dobrá mechanická pevnost a vysoká životnost, která je podmíněna nízkou nasákavostí, mrazuvzdorností, dobrou odolností vůči solím a jiným chemickým účinkem. Nejprve se využívaly zejména těžené říční kameny, které se na podkladě vyrovnaly do zarovnané plochy. Postupně se kameny začali upravovat na formátované rozměry. Sortiment se však stále rozšiřuje, zejména co se týče povrchové úpravy pohledové nebo pochozí strany. Přírodní kameny lze rozdělit na tvrdé, mezi které řadíme žulu, rulu, čedič a měkké, jako je vápenec, pískovec, travertin a podobně. Tvrdé kameny jsou vzhledem ke své životnost a odolnost vůči klimatickým vlivům pro použití v exteriéru v našich podmínkách mnohem vhodnější. Sortiment opracovaných výrobků je velmi široký. Známé jsou prvky ve tvaru kostky ze žuly, čediče, andezitu, granodiority nebo různých druhů mramoru. Nejlevnější varianta kamenného výrobku je těžený říční kámen ze štěrkových jam. Frakce 8 - 16 mm a 16 - 32 mm jsou vhodné pouze na volně sypané zahradní chodníky. Nejdražší formátované kamenné výrobky - desky a dlažby mají upravené povrchy. Cílem úpravy je kromě estetiky i vylepšení zejména fyzikálních vlastností výrobků. Leštění dává povrchem hladkost a vysoký lesk, a zvýrazní se tak i jejich barevnost. Broušení způsobí matnost a drsnost povrchu, což je výhodné zejména tam, kde požadujeme protiskluzové vlastnosti dlažby. Povrchová úprava opalováním vytvoří stejně dobré protiskluzové vlastnosti a dosahuje se jí vzhled zídek. Na zpevněných exteriérových plochách se kamenné výrobky mohou osazovat již známými způsoby, a to kontaktním lepením k podkladu nebo volnou pokládkou do štěrkového lože. Kontaktní lepení je určeno pro tenké výrobky do tloušťky 30 mm v závislosti na rozměrech. Vhodným podkladem je beton a na lepení se používají lepicí malty. na bázi flexibilního Trass. Jsou dražší, ale odolnější vůči stárnutí, kyselým dešťům a dosahují i vyšší pevnosti. Spárování se může dělat nejdříve po dvou dnech. Výběr materiálu bude záviset i na šířce spáry. Běžné spárovací malty Trass se používají do šířky spár 15 mm a umožňují zatížitelnost už po 24 hodinách. Větší tloušťky výrobků je výhodné ukládat nasucho do štěrkového lože. Při větším zatížení se také klade velký důraz na přípravu podloží a jeho spádování. Solidním a nadčasovým řešením jsou zpevněné plochy ze žulových kostek. Už použité kostky z rozebrání komunikace mají svou patinu, nové potřebují čas, aby ztratily svůj surový vzhled.

Beton i v podobě kamene

V poslední době největší boom při zhotovování zpevněných ploch zaznamenaly betonové výrobky. Nové způsoby opracování jim umožnily získat různé druhy tvarů a struktur povrchu. Suroviny pro jejich výrobu jsou přírodního minerálního charakteru - štěrk, úlomky přírodního kamene, písek, cement, voda, přísady a pigmenty z kysličníků železa. Povrchy se opracovávají vymýváním, pískováním, strukturováním, štípáním, broušením a podobně. Výrobky se prodávají jako ucelené systémy včetně doplňků, kterými jsou půlky, obruby, palisády, schodišťové stupně, atd. Doplňky pomáhají řešit mnohé kritické detaily. Dlažby tohoto druhu lze dělit na maloformátové zámkové, deskové velkoplošné prvky a speciální, k nimž patří drenážní nebo zatravňovací dlažba. V nabídce jsou i drenážní dlaždice, přes které může dešťová voda snadno pronikat do podloží. Voda nestojí na vodorovných plochách a současně nedochází k jejímu postupnému hromadění například na šikmých plochách a rampách. Právě šikmé rampy do garáží v suterénech domů jsou v našich podmínkách problémem, a to nejen v zimě. Řešením může být aplikace ekologické nebo zatravňovací dlažby, která je kombinovatelná například se zámkovou dlažbou. Mřížkovité konstrukce "zatrávňovačky" je odolná vůči zatížení, přičemž otvory mohou tvořit až 42% půdorysné plochy. Výplň otvorů zeminou s následnou vegetací travnatého porostu je esteticky velmi přijatelným řešením. Odtokový žlab před garážovými vraty slouží pouze jako pojistka. V případě, že nemáme čas starat se o trávu osázenou v zatravňovací dlažbě, můžeme otvory vysypat prosetým štěrkem bez písku. Jízda autem po drsnější rampě je v zimním období bezpečnější a také průsak vody je rychlejší. Je však třeba zmínit, že odhrnování sněhu po takto upraveném povrchu není velmi komfortní. Betonová dlažba je užitečná i na jiných plochách, kde se vyžaduje protiskluzový povrch, jako například kolem bazénu nebo ve stínu pod stromy.  Terénní nerovnosti v podobě schodů se dají z betonových výrobků udělat několika konstrukčními způsoby. Kontaktní způsob lepení na betonovou konstrukci je obdobný jako u cihlových schodech, při vymývané úpravě lze použít celé prefabrikované stupně. Při řešení terénních schodů jakož i jiných nerovností terénu se často používají palisády, nejlepší jsou minipalisády. Výšku stupně a podstupnic zároveň tvoří minipalisáda, která se obetonuje minimálně do třetiny své výšky, například drenážním betonem.

Dřevo

Terasa, chodník v zahradě nebo můstek přes potok či terénní schody se dají zhotovit i ze dřeva. Je to vděčný, estetický materiál, ale jediný, který vyžaduje zvýšenou údržbu. Na výběr materiálu a ochranného prostředku - nátěru ovlivňuje především lokalita. Použití dřeva na terase ve formě pochozí plochy je možné, ale pouze na sluneční straně, určitě ne ve stínu, pod stromem, atd., kde hrozí výskyt řas (zabudovaná vlhkost). Pro exteriér je vhodné dřevo tvrdší, nejlépe exotické druhy jako bangkirai, merbau, pedra, z domácích například dub, akát, kaštan. Exotické dřeviny mají vyšší tvrdost, odolávají hnilobě, růstu hub i škůdcům. Pokud je dřevo vystaveno povětrnostním vlivům, jeho životnost se prodlužuje zpracováním materiálu, vhodnými konstrukčními detaily a nátěrem odolným UV záření. Dřevo na vodorovných plochách nesmí mít trhliny, hrany čelních ploch musí být zkosené tak, aby nedošlo k zatékání vody a spoje mezi horizontálními deskami musí umožňovat cirkulaci vzduchu. Dřevěné prvky se nesmí zabetonovat. Na uchycení se používají speciální ocelové kotvy, které dřevěné prvky ukotví v takové výši, aby nebyly v kontaktu s dešťovou vodou, sněhem a podobně.

Zámková dlažba

Dalším produktem z tohoto materiálu je zámková dlažbav černé, tmavé zelené a cihlově červené barvě. Výrobce garantuje extrémní odolnost vůči oděru, poškození při pádu ostrých a špičatých předmětů a zaručuje i maximální životnost. Dlažba nestárne a je odolná vůči mikroorganismům. Zároveň je výbornou zvukovou izolací tlumící hluk a ze zdravotního hlediska poskytuje ochranu proti poranění při pádech a spolehlivou ochranu namáhaných kloubů.