Hnojení čerstvým hnojem není vhodné pro všechny rostliny

Hnůj je pro zahrádkáře doslova poklad. Těžko se shání, a proto je každý zahrádkář rád, když mu ho nějaký chovatel skotu či drůbeže dodá. Má ale kromě toho, že obrovským přínosem pro půdu i značnou nevýhodu v tom, že okolí zcela jistě pozná, že se na váš pozemek tato lahůdka veze. Jeho "libá" vůně se totiž nese široko daleko. Ale z toho si nic nedějte, pouze hnůj rychle zapracujte do půdy!

Jak používat hnůj

Jelikož se hnůj v půdě rozkládá několik let, živiny se rostlinám zpřístupní postupně. Je tedy jejich dlouhodobou zásobárnou. Významně se na tom podílejí i mikroorganismy rozkládající minerální látky. Hnůj se vždy musí zapracovat do půdy nebo přimíchat do kompostu.

Co je hnůj

Součástí hnoje jsou stimulanty, které podporují růst a vývin pěstovaných plodin. Zároveň pozitivně ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy. Těžké půdy odlehčuje a zvyšuje jejich propustnost pro vodu, lehké zase dělá soudržnější a zvyšuje jejich vodní kapacitu.

Kdy hnojit, čím a jak často

Nejvhodnějším obdobím je podzim. Je však třeba vědět, že hnůj se nepoužívá přímo. Vždy se musí zapracovat do půdy nebo přimíchat do kompostu. Nesmíte ho po rozhození nechat ležet na záhonech. Čím déle zůstane na povrchu, tím více dusíku uvolňujícího se do ovzduší ztratíte. Navíc, hnůj musí být dobře vyzrálý a uleželý. Nikdy ne přímo zpod zvířat. Půda by se měla hnojit každých tři až pět let dávkami tři až pět kilogramů na čtvereční metr. Drůbeží, ale i holubí trus použijte v dávce jeden až dva kilogramy na čtvereční metr. Na lehčích půdách ho zapracujte do hloubky 15 až 20 cm, na těžších do 10 až 15 cm.

Osevní tratě mají smysl

• Aby mělo hnojení opravdu plnohodnotný efekt, dodržujte zásady pravidelného střídání osevních tratí. V podstatě stačí rozdělit pěstitelskou plochu na tři části a každý rok na podzim jednu vyhnojit. Po čerstvém organickém hnojení začněte na jaře v první trati pěstovat košťáloviny - zelí, kadeřávek, hlávkový salát, růžičkovou kapustu, květák nebo brokolici. Přestože do této zeleninové skupiny patří i kedluben, časným odrůdám se v první trati raději vyhněte. Zasadit však můžete sazenice rajčat, paprik, vysít okurky, dýně i melouny. Vhodné jsou i rané brambory, kukuřice cukrová a výjimka mezi cibulovou zeleninou - pórek. Jsou to plodiny, které mají nejvyšší nároky na rychle přístupné živiny.
• Ve druhé trati, tedy na záhonech, které jste vyhnojili na podzim před dvěma lety se bude dařit veškeré kořenové zelenině kromě celeru, cibulovinám, kromě již zmíněného pórku a také listovým druhům, jako jsou špenát nebo salát. Ačkoli tyto plodiny vyžadují vysoký obsah humusu, nemají rády půdy čerstvě vyhnojené.
• Třetí trať, na živiny nejchudší, je vhodná pro luštěniny - hrách, fazole, boby, ale i bylinky.