Výsadba keřů a stromů na zahradě

Jaro je jednou z hlavních sezón výsadby listnatých dřevin. Jejich nabídka je v tomto období nejširší a dostatek vláhy i optimální teplota jsou zárukou toho, že se rychle ujmou. Ještě předtím si ale dejte záležet na výběru vhodných druhů.

Rozkvetlí otužilci

Zima je na kvetoucí rostliny skoupá a najít během ní v zahradě květiny je vždy příjemným překvapením. Koncem zimy a začátkem jara se ale v zahradnictvích můžete setkat s nabídkou keřů, které rozkvétají právě v zimním resp. předjarním období. Takové keře zahradu zajímavě zpestří, rozhodně ji však nimi nepřeplňujte. K nejkrásnějším druhům patří vilín (Hamamelis mollis), voňavá kalina (Viburnum fragrans), jasmín (Jasminum nudiflorum) se zářivě žlutými květy a efektními zelenými větvemi, ale i zimovec nebo téměř na jaře kvetoucí lískovníček. Umístěte je na dobře viditelné sluneční a dostatečně chráněné místo, do skupinky se stálezelenými keři nebo před jehličnany s tmavě zeleným jehličím, například k tisu.

Svěží jaro

Už na jaře mohou v zahradě zazářit pěkně kvetoucí keře, které se vyznačují i ​​sytými barvami a nejednou i intenzivní vůní. Milovníci vůní by určitě neměli zapomenout na pustoryl (Philadelphus coronarius) a zejména šeřík (Syringa vulgaris) - v nabídce najdete stále širší nabídku barev květů. Typickým poslem jara je zlatice (Forsythia intermedia), která dorůstá do výšky a šířky až 3 m, v nabídce jsou ale i kompaktnější kultivary, například 'Week-End'. K pěkným dřevinám patří i okrasné rybíz (Ribes sanguineum), trojpuk (Deutzia scabra), kalina (Viburnum opulus 'Roseum'), zákula(Kerria japonica) nebo kdoulovec (Chaenomeles japonica), který je vhodný do moderních městských zahrad a zahrad v asijském stylu. K pěstitelsky nenáročným keřům patří i tavolník japonský, okrasná mandle nebo tradiční vajgélie. Při výběru dřevin do zahrady nezapomínejte na růže, které nabízejí opravdu obrovské možnosti.

Důraz na výsadbu

Dřeviny se sázejí na jaře nebo na podzim - v tomto období se rychleji zakoření a budou bezproblémově pokračovat v růstu. Jelikož se prodávají zakořeněné v kontejnerech, dají se vysazovat prakticky celoročně (s výjimkou mrazivých dnů), výsadba v parném suchém létě ale může být riziková a rostlina se ani při vydatné zálivce nemusí ujmout. Na výsadbu opadavých listnáčů je vhodná podzim (půda je vyhřátá a vlhká), případně na jaře, stálezelené dřeviny vysazujte na jaře, případně koncem léta, resp. začátkem podzimu, aby se do prvních mrazů stihly zakořenit. Dřeviny vždy sázejte jen s kvalitním a pevným kořenovým balem. Opadavé listnáče můžete na úplném začátku vegetace vysazovat i bez něj (ujmou se ale pomaleji). Vysazujte je vždy do hloubky, v jaké byla dřevina v květináči, případně jen mírně hlouběji. Bal zasypte kvalitním substrátem, nikdy ne zeminou z výkopu!

Pravidla řezu

Aby byly dřeviny hustě olistěné a bohatě kvetly, je kromě přihnojování a preventivních kontrol důležitý zejména řez. Ačkoliv je pro většinu dřevin nezbytný, najdou se i takové, které jej nevyžadují (vilín, magnólie, japonské javory, štědřenec). Pokud se zanedbá, dřevina nikdy nebude působit dobře, bude náchylnější na onemocnění i škůdce. Pravidelný řez vyžadují tvarované živé ploty a kvetoucí keře. Na jaře se kvetoucí druhy stříhají až po odkvětu (odstraňují se nejstarší výhonky a ty, které nesly květy), v létě kvetoucí druhy zase v předjaří (zkracují se všechny loňské výhonky několik centimetrů nad půdou). Pravidelně je třeba upravovat i korunky kompaktnějších stromů. Dřeviny, které mají daný určitý růstový tvar, například sloupovité dřeviny, okrasné jabloně, okrasné třešně a rododendrony, se nestříhají. Po výsadbě dřeviny pravidelně zavlažujte a jejich okolí namulčujte drcenou kůrou. Časté přesazování není žádoucí.

Nepřehlédnutelné solitéry

Touhou mnoha lidí je mít i v malé zahradě strom. V současnosti se určitě dá najít řešení, které zohledňuje prostorové možnosti každé z nich. Do menších zahrad jsou vhodné druhy se štíhlým vzrůstem, například štědřenec, nebo s kompaktní kulovitou korunkou, jakými jsou katalpy (Catalpa bignonioides 'Nana'), japonské vrby (Salix integra 'Hakuro Nishiki'), akáty (Robinia pseudoacacia 'Umbraculifera') nebo duby (Quercus palustris 'Green Dwarf'). Ve větších zahradách lze vysadit i několik stromů - mohou být situovány na okraji pozemku (v adekvátní vzdálenosti od plotu) nebo na travnaté ploše. Při výběru konkrétního druhu zvažte styl zahrady, ale zejména její světelné a půdní podmínky. Do velkých zahrad jsou vhodné okrasné třešně, okrasné jabloně a magnólie, z okrasných listem javory, platany, liliovník, duby nebo břízy.

Léto s nádechem exotiky

Klimatické změny, které s sebou přinášejí horká léta a mírné zimy, umožňují i ​​v našich teplejších oblastech pěstovat exotické dřeviny (často původem ze Středomoří), což dosud nebylo možné. Jejich výsadba je ale na zvážení, protože zde nemusí působit přirozeně a jejich životnost může být v důsledku nesprávného zazimování nebo tuhé zimy krátká. Takové teplomilné dřeviny jsou vhodné spíše do městského prostředí a zahrad zkušené pěstitele. Jejich nevýhodou je často vyšší cena, předností ale jedinečnost a originalita. Příkladem takové dřeviny je albizia (Albizia julibrissin), přezdívaná i perská akácie. Nádhernými květy na jaře vyniká i judášovec nebo chitalpa, zajímavá je i velkokvětá stálezelená magnólie.

Živé umění

V posledním období získaly popularitu různě tvarované dřeviny, které můžete najít i mezi listnáči. Pořídit si můžete hotové formy, například i ve tvaru zvířat. Takové dřeviny se pěstují vysázeny ve vegetačních nádobách nebo se vysazují volně do zahrady. Jsou vhodné především do moderního městského prostředí, ale překvapivě dobře vypadají i ve venkovských zahradách. Takovou dřevinu si při troše trpělivosti můžete vytvarovat i svépomocí. Na tvarování je vhodný stálezelený zimostráz (Buxus sempervirens). Jeho nevýhodou je ale pomalejší růst a vyšší riziko napadení zavíječem zimostrázovým. Tvarovat se může i cesmína nebo hlohyně, z opadavých listnáčů je vhodný bohatě olistěný a nenáročný ptačí zob (čím více se stříhá, tím více se zahušťuje).

Ohňostroj barev

Při výběru dřevin do zahrady se vyplatí myslet i na ty, jejichž listí se na podzim atraktivně zbarvuje, případně které v tomto období zdobí barevné plody. Takové dřeviny si obvykle vyžadují nejen dostatek místa, aby opravdu vynikly, ale zejména plné slunce (některé snesou i polostín) a výživnou půdu. V městské zahradě můžete sáhnout po některém kultivaru javoru dlanitolistém (Acer palmatum). Vyžaduje kvalitní, mírně vlhkou kyselejší půdu, přičemž nejkrásněji se rozroste na místech s vyšší vzdušnou vlhkostí, například u jezírek. Vhodné jsou i méně náročné dlouhověké dřišťály (Berberis), brsleny (Euonymus alatus), ale i muchovník nebo ruj, z vyšších dřevin a stromů ambrovník nebo ginko. Pěkným podzimním zbarvením listů se vyznačuje i na jaře kvetoucí magnólie. Atraktivní zpestření přinášejí do zahrady i dřeviny s barevnou nebo jinak zajímavou kůrou.

Dřeviny ohlašující podzim

Dřeviny, které kvetou na konci léta, jsou stále oblíbenější. Do zahrad vnášejí barevnost i příjemnou vůni (mnohé mají schopnost přilákat motýli). Patří k nim i komule (Buddleia davidii), která by neměla chybět v žádné slunné zahradě - vynikne zejména v kombinaci s v létě kvetoucími trvalkami. Vděčný je i tavolník (Spiraea bumalda) nebo ibišek (Hibiscus syriacus), například jeho plnokvěté formy. Nenáročná dlouhověká mochna (potential fruticosa) je zase ideální do předzahrádek a svahy můžete nechat porůst půdopokryvnou třezalkou (Hypericum calycinum). Pěknými modrými květy a stříbřitým olistěním upoutá perovskie nebo ořechoplodec. Zapomínejte ani na oblíbenou levanduli, kterou můžete netradičně olemovat záhony.

Na ohraničení pozemku

Listnaté keře lze ve formě živých plotů použít i na ohraničení nebo předělení pozemku. Jaro je ideální na jejich zakládání. V přírodním typu zahrad a na venkově se uplatní spíše volně rostoucí živé ploty (složené z rozmanitých výškově shodných kvetoucích keřů), v moderní městské zahradě jsou působivější ty tvarované, které jsou ale náročnější na čas a údržbu. V kategorii opadavých keřů můžete zvolit klasiku v podobě ptačího zobu (Ligustrum vulgare) nebo méně využívaného habru (Carpinus betulus), případně dřišťálu (Berberis thunbergii). Pěkný může být i buk. Ze stálezelených listnáčů je zajímavý pomaleji rostoucí zimostráz (Buxus sempervirens) nebo bobkovišeň (Prunus laurocerassus). Na předělení pozemku můžete použít i popínavé dřeviny, které poměrně rychle obrostou nainstalované treláže.