Výchova dítěte k zodpovědnosti a chyby, které dělají někteří rodiče

Nezodpovědnost, to jedna z hodně špatných vlastností. Ale často nás sice hodně zaskočí, ale na druhou stranu svojí výchovou můžeme způsobit, že nezodpovědné chování vypěstujeme u svých dětí. Neustále děti za všechno omlouváme a děláme za ně, až toho začneme mít dost. Jenže v tom momentě je již na výchovu k zodpovědnosti většinou pozdě. Své o tom ví i naše čtenářka Jitka.

Dokonalá výchova

"Mému synovi bude třicet let, stále bydlí se mnou a nikde nepracuje. Jsem v důchodu a živit ho je pro mě náročné, "hořekuje Jitka, která je již ve starobním důchodu. "Navíc má vysoké telefonní účty, které nemá z čeho zaplatit a musím je hradit já. Je velmi nezodpovědný. Nevím, co jsem udělala špatně, vždycky jsem se snažila mu dát všechno. Byla jsem si jistá, že má dokonalou výchovu. "

Kde se tedy stala chyba,

proč jsou naše děti úplně jiné než my a nesplňují naše očekávání? Podle dětské psycholožky je velmi důležité dát dítěti přiměřenou volnost a nedělat věci a rozhodnutí za něj. V období puberty je po emoční stránce dítě již dostatečně zralé, aby dokázalo převzít odpovědnost za své činy. Rodič by ho měl na konkrétní modelové situace dostatečně připravit již v raném dětství prostřednictvím tzv. logických důsledků, vyvozených z různých každodenních situací. V pubertě už je však na samotném dítěti, aby se s případným problémům vědělo vhodně vypořádat. 

Děti mají svou hlavu

Rodiče přirozeně pociťují potřebu předávat dětem své moudrosti a zkušenosti, avšak často je obírají o možnost být samostatnými osobnostmi se svým názorem a svými rozhodnutími. Všichni se učíme zejména na svých chybách a děti také. Podle psycholožky je dobré dávat dítěti najevo, že má v rodičích oporu a může se na ně obrátit pokud potřebuje pomoc. Jednoznačně však neplňte jeho povinnosti. Ideální volbou je, pokud můžeme nechat dítě, aby rozhodovalo za sebe samo, ale v takovém případě je důležité dodržet důslednost a trvat na převzetí odpovědnosti za způsobený čin. Takový model by mu měl být znám od dětství, ale v období puberty je důležité ho ještě umocnit.

Jitka udělala pro syna skutečně vše

Jitka se svému synovi věnovala naplno, vybrala mu nejlepší školu, chodil do hudební školy i do sportovních kroužků. Vždy byla nablízku, když potřeboval pomoc. Podle ní byly děti v pubertě velmi špatné, takže mu zakázala se s nimi setkávat, aby ho nezlákaly na špatné chodníčky. Neuváděla ho ani do domácích prací, se slovy "chlap nemá dělat ženskou práci", vždy dostal jídlo na talíř a z kuchyně ho musela vyhánět. Na otázku, proč se její syn chová nezodpovědně a ve věku, kdy si jiní zakládají vlastní rodiny žije u matky a nepracuje, si vlastně odpověděla sama. Syn si totiž jednoduše řečeno zvykl nato, že nic nemusí. Nedokáže se rozhodovat, neboť matka vždy rozhodla za něj, nedokáže nést odpovědnost, neboť matka ji automaticky přebírala za něj. Nic nedělá, protože vždy všechno dělala matka. Navíc má problémy s ostatními lidmi a zařazením se do společnosti, protože mu zakazovala jakýkoliv kontakt s vrstevníky. Udělala skutečně všechno. Podle psyholožky je důležité vést dítě k samostatnosti, protože jen dítě, které je způsobilé naučit se chápat svá práva, musí chápat i své povinnosti, má následně schopnost přenést si tyto zvyky do dospělosti a stát se nezávislou a zodpovědnou osobností.