Všechny děti jsou ve své podstatě otevřené a nezaujaté. Toto se však mění v předškolním věku. Neboť tehdy už chlapci a dívky vědomě uzavírají přátelství. A jejich malý svět se zhroutí, když dojde k hádce. Výhrůžku "S tebou si už nikdy nebudu hrát!" Berou děti vážně. Všichni rodiče znají takové situace, ve kterých se jejich dítě nedá uchlácholit. Děti chtějí mít svou nejlepší kamarádku nebo kamaráda pro sebe. Proto se snaží ostatní děti v jejím či jeho očích "očerňovat". Můžete svému dítěti pomoci tím, že se postaráte o to, aby se jeho okruh kamarádů neomezoval pouze na školku nebo školu. Bude pro něj prospěšné, pokud bude mít ještě i jiné kontakty, například ve sportovním kroužku nebo u sousedů.
Příklad: Jedno dítě tvrdí o druhém: "Ta je ale kulhavá kachna!" Nebo "Ten ale vypadá hrozně!" A už přitakává hrstka dalších dětí. A přitom se za tím často skrývá podvědomý strach z toho, že by dítě samo mohlo patřit k těm, kterým se vysmívají a vylučují z kolektivu. Malé oběti si neumí většinou pomoci jinak a stáhnou se. A to způsobuje další vyčlenění od ostatních.
Pro matky a otce nikdy není dostatečně brzy na to, aby umožnili dětem pozitivní zkušenosti v mezilidské oblasti. Děti se přitom dozvídají: "Jiní mě mají rádi takového, jaký jsem." Toto je zdravý základ pro rozvoj sebedůvěry. Tak mohou rodiče posílit sociální kompetenci svého dítěte a zprostředkovat mu jeho vlastní pozitivní obraz.
Kdo umí dělat něco výjimečně dobře, například hrát fotbal, malovat nebo stavět krásná díla z Lega, je většinou ve skupině oblíbený. Díky pocitu úspěchu získává vaše dítě pozitivní obraz o sobě. Pak už není více závislé na úsudků ostatních.
Oslovte známé, pokud jste s dítětem venku. Vtáhněte ho do rozhovoru. Dozví se tak, že komunikace dělá život o kousek krásnějším. Naučte dítě dobře komunikovat, například jak pozorně naslouchat druhého člověka a klást zajímavé otázky. Vaše dítě se může naučit vcítit do druhého člověka (empatie) pouze tehdy, pokud je schopno vnímat a vyjádřit vlastní pocity. Pomozte mu proto tím, že si budete všímat jeho pocitů a budete je brát vážně. Jen ten, kdo se nezaujatě baví s druhým člověkem, ho umí skutečně vnímat. Nehodnoťte proto nikdy někoho negativně, pokud je právě nepřítomen, a veďte pozornost dítěte tím směrem, že mu raději vysvětlíte, proč je někdo jiný, což se například v dítěti odehrává, když je vůči někomu jinému špatné. Že je například bázlivé nebo smutné, nebo frustrované, a proto je agresivní.
Kdo se nechá unést hněvem a vztekem na kamaráda, ten se dostane snadno do víru emocí, který blokuje smysl pro realitu a tak umožňuje činit i nespravedlnosti vůči jiným. Povídejte si se svými dětmi, rozebírejte společně jejich konflikty a hlavně, hledejte rozuzlení.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.