Vady řeči - koktavost

Koktavost latinsky balbuties (balbutismus) je řečová porucha, při níž se neúmyslně opakují, prodlužují nebo blokují slova, ale i jen jejich části, při snaze mluvit. Vyskytuje se u 1,5 - 5% populace. Častěji je zaznamenávána u chlapců (až dvě třetiny postižených tvoří chlapci).

Pro vznik koktavosti je rizikovým obdobím období prudkého osvojování si jazyka,

tj. období mezi 2.-5. rokem života. V přibližně 60% případů vzniká koktání kolem 3.roku života. Je potřeba si uvědomit, že existuje i fyziologická, vývojová koktavost, která se může objevit kolem 3. roku života. Problémy s řečí nastávají u dětí v tomto období v důsledku rychlého vyslovování svých myšlenek v kombinaci s chybami při mluvení (opakování slov, slabik, nedokonalá, neplynula řeč). Tyto obtíže s řečí obvykle vymizí do 6 měsíců od začátku objevení obtíží. Rodiče by si měli s dětmi v tomto období zpívat, recitovat, číst, být pro dítě správným řečovým vzorem, slovy pojmenovávat činnosti každodenního života.

Příčiny zadrhávání

I když existuje mnoho teorií o příčině vzniku koktavosti, ani jedna neposkytuje uspokojivou odpověď na tuto otázku. Předpokládá se souhrn několika faktorů. Patří sem např..:

• genetické faktory (dědičnost s vlivem prostředí)
• neurologické faktory (drobná poškození mozku během těhotenství nebo při porodu)
• psychické faktory (silný nečekaný zážitek, strach, stres)
• vliv prostředí (přehnané nároky na dítě, náročnost nástupu do školy, přeučování leváků na praváky, příliš přísná nebo volná výchova, špatná životospráva)
• stavy po některých onemocněních (např. po zánětech mozku, mozkové obrně)

Stupně koktavosti

• lehká koktavost - děti trpící lehkou formou koktavosti opakují první hlásky a slabiky slov (napr.ddd-doma, ma-ma-minka)
• středně těžký stupeň koktavosti - začátky slov jsou tvrdé a protahují se slabiky (áááaano)
• těžký stupeň - dítě s těžkým stupněm koktavosti téměř není schopno mluvit, pokud chce něco říct, musí vyvinout velké fyzické úsilí, přítomné jsou obtíže s dechem, zarudnutí, tiky, záškuby hlavy i těla, pocení

Léčba

Léčba zadrhávání je dlouhá a častokrát složitá. Vyžaduje úzkou spolupráci dítěte, rodičů, logopeda i dětského psychologa. Léčba je tím úspěšnější, čím dříve se s ní začne. Terapie je postavena na setkáních s logopedem (nejlépe 1xtýdně), důslednosti při domácím procvičování řeči a trpělivosti. V terapii je vhodné pokračovat i při střídání dobrých (dojde k výraznému zlepšení plynulosti řeči) a špatných období (zhoršení řeči a zadrhávání).

Jak komunikovat s dítětem, které se zadrhává

• buďte trpěliví, nepřerušujte dítě, když mluví, nechte ho vždy domluvit, co se pokouší vyslovit, nedokončujte za něj věty
• často si s dítětem povídejte, mluvte pomalu, artikulujte
• pokud s dítětem mluvíte, dívejte mu do očí, pokud se vám snaží něco říct, nedívejte se na televizi ani nečtěte noviny
• berte dítě takové, jaké je
• buďte pro dítě dobrý řečový vzor
• během špatných období dávejte dítěti méně otázek nebo mu pokládejte alternativní otázky s jednoznačnou odpovědí (např. "Chceš chléb nebo rohlík?"),
• dělejte s dítětem to, co ho baví (kreslete, zpívejte, recitujte, modelujte ...),
• zvyšujte a podporujte sebedůvěru a sebevědomí dítěte (např. mnoho lidí se nezadrhuje při zpěvu, proto můžete dítě vést i tímto směrem), chvalte i malé úspěchy a pokroky dítěte,
• dítě se může často setkat s posmívání, naučte ho, jak se s posmívání vyrovnat a vysvětlete mu, že koktání nemá nic společného s inteligencí nebo dobrým vzhledem (zajakávali se i Aristoteles, Isaac Newton, Charles Dickens, v dětství či mládí měli problémy s řečí i herci jako např.. Bruce Willis, Anthony Quinn či Rowan Atkinson),
• podporujte dítě, buďte k němu přátelští, ale příliš ho neochraňujte