Fasádní systémy a zateplení domů

Reakce na zvyšování cen energií je přirozená - zateplení se u moderního rodinného domu považuje téměř za standard. A jak může vypadat taková dobře zaizolovaná fasáda? V podstatě jakkoli, je však třeba dodržovat jistá pravidla. Všichni odborníci vám potvrdí, že skladbu obvodových zdí musí tvořit komplexní systém: zvolený zdící materiál musí korespondovat s případnou tepelnou izolací, s tou zas omítka nebo obklad. Do hry vstupuje množství vlastností každé z jednotlivých složek a jejich sladění je náročný úkol, který není radno podceňovat.

Bez zateplení?

Začneme od konce - bez zateplení. I když tomu někteří stavebníci nechtějí věřit, technické údaje a výsledky měření hovoří jasnou řečí: Energeticky úsporný dům lze postavit i z jednovrstvého zdiva - tedy bez zateplení! Na výstavbu energeticky úsporných domů jsou určeny speciální tepelně izolační cihly, nejčastěji o šířce 40 nebo 44 cm - v potřebné míře zabraňují úniku tepla zdivem a zároveň nebrání odvádění vodních par. Pro zlepšení vlastností zdiva se využívá i speciální malta se schopností zvýšit jeho tepelný odpor až o 22%. Pokud je taková zděná obvodová stěna doplněná správně zhotovenými omítkami, její tepelně izolační schopnosti se zlepšují, dokonce překračují hodnoty doporučené normou. (Použít lze i speciální zateplovací omítky.) "Energeticky úsporné bydlení s minimálními nároky na spotřebu energií na vytápění je trendem současnosti, při stavbě domu by však lidé neměli hledět pouze na peněženku - na náklady na vytápění či investici do zdiva," upozorňuje specialista. "Důležitým parametrem, na který je třeba brát ohled, je i schopnost obvodových konstrukcí propouštět vodní páry. Díky tomu nevzniká v místnostech nepříjemné dusno. "

Dalším typem zdicího materiálu,

se kterým můžete dosáhnout parametry energeticky úsporného, ​​či dokonce nízkoenergetického domu i bez zateplení, je speciální pórobetonová tvárnice - má výborné tepelně izolační vlastnosti již při minimální tloušťce zdí 37,5 cm. Miliony vzduchových pórů, které spolu vytváří strukturu tvárnic, působí jako výborná tepelná izolace. Před stavbou se jen třeba rozhodnout pro energetický standard a podle něj si zvolit optimální variantu obvodových stěn. Výhodou takového řešení je finanční úspora v porovnání se zdícími systémy kombinovanými se zateplením. Prodyšný pórobeton dokáže částečně absorbovat vysokou vzdušnou vlhkost a opět ji do vnitřního prostoru uvolňovat, materiál má vedle vysoké tepelně izolační schopnosti zároveň nízkou schopnost akumulovat teplo.

Zateplovací opakování

S postupnou specializací materiálů ve stavebnictví se začátkem 70. let minulého století objevily i zateplovací systémy - v případě obvodové stěny došlo k oddělení nosné funkce a funkce tepelně izolační. Nejúčinnější a nejvýhodnější, a tedy logicky i nejčastěji, je zateplení z vnější strany. Z vnějších tepelně izolačních systémů jsou nejrozšířenější kontaktní (bez průběžné odvětrávací mezery). Tepelné izolace se při nich používají různé - nejrozšířenější a nejlevnější je fasádní polystyren (je rozměrově stabilizovaný - nesmršťuje se a je samozhášivý). Protože hůře propouští vodní páry a při vystavení požáru lokálně sublimuje čili teče, je důležité ho aplikovat na vysušené zdivo, a pro riziko požáru jen do určité výšky. Druhým nejrozšířenějším druhem izolace jsou desky na bázi minerální vlny. Jsou difúzně otevřené (dobře propouštějí vodní páry), nehoří, nekouří, ale hůře se opracovávají (řežou, brousí) a jsou dražší. Vydařeným kompromisem mezi polystyrenovými a minerálními deskami je paropropustný děrovaný polystyren. Jako tepelná izolace se na kontaktní zateplení mohou využít i například rákosové rohože, plynosilikátové desky a podobně, v současnosti však představují spíše alternativní řešení.

Nekontaktní zateplení je dražší,

nabízí však široké možnosti ztvárnění fasády a je vhodné i pro stavby s vyšší vnitřní vlhkostí. Systém obsahuje odvětrávací mezeru, která odvádí vlhkost od obvodových zdí - komínový efekt zabezpečuje neustále proudění vzduchu mezi obkladem a tepelnou izolací, a tím i odvádění vodních par. Odvětraná fasáda příznivě ovlivňuje difuzi vodních par v konstrukci a umožňuje optimální vlhkostní režim tak ve zdivu, tak v tepelné izolaci, a dovoluje i případné vysušování zdí. Konstrukci obvodového pláště tvoří nosný rošt, na který se upevňují fasádní desky (ty jsou pohledovou částí konstrukce). Jako tepelná izolace se v tomto případě používá zejména minerální vlna nebo skelná vata, je zde však prostor i pro uplatnění alternativních materiálů, jako izolace z ovčí vlny či konopí. Důležitou součástí nekontaktního zateplení je i větrotěsná pojistná hydroizolace (difúzní membrána), která chrání tepelnou izolaci - omezuje pohyb vzduchu do tepelné izolace, respektive z ní, brání zatečení vody či zafoukání sněhu do izolace (mokrá izolace se stává neúčinnou) a zajišťuje účinné odvádění vodních pár.Tento systém je o něco dražší než kontaktní zateplení (hodně závisí na ceně fasádních desek), a také náročnější na realizaci, i na řešení technických detailů.

Omítková klasika

Omítky jsou asi nejtradičnější a nejběžnější způsob povrchové úpravy fasád i u domů s moderními tepelně technickými parametry - ať už zateplených, nebo nezateplených. Při volbě zateplení je nejdůležitější vnímat skladbu celé obvodové stěny jako systém, v němž všechno se vším souvisí a navzájem se ovlivňuje. Pokud dáte přednost certifikovanému systému, můžete se spolehnout na známé: Za více peněz, více muziky. Pokud při výběru zdicího materiálu (keramické tvárnice, pórobeton) počítáte i s kontaktním zateplením, můžete použít kterýkoli ze systémů - ať už na bázi polystyrénu nebo minerální vlny, vždy však jako celek, protože v uceleném systému je odzkoušené spolu působení jednotlivých složek (například lepidla a tepelné izolace). Pro spolehlivou a dlouhodobou funkčnost je přitom důležité dodržet technologický postup (aplikace na vysušené zdivo, způsob nanášení lepidla a použití terčů ...). Povrchové úpravy těchto zateplovacích systémů jsou jednoduché - na izolaci se nanese stěrková vrstva se sklo-textilní výztuží a na ni jedna z takzvaných mokrých probarvených omítek: pastovitá silikátová omítka (prodyšná, ale křehká), disperzní akrylátová omítka (málo prodyšná, ale pružná a levná), silikonová omítka (pružná, prodyšná a dražší) či novinka: nanoporézní omítka se samočisticím efektem. Lze použít i takzvané suché ušlechtilé omítky na bázi cementu, které nebývají obvykle probarvené a je třeba je dodatečně natřít. (Pokud jsou probarvené již z výroby, se doporučuje je natřít egalizačním nátěrem, protože mícháním s vodou na stavbě může vzniknout nejednotný vzhled a na fasádě by mohly zůstat fleky.) Protože paropropustnost se má ve vnější stěně směrem od interiéru do exteriéru zvyšovat, je téměř jedno, jaká omítka se bude aplikovat na systém s tepelnou izolací z polystyrenu. Na minerální desky by se však měla použít vysoce paropropustná omítka, čili silikátová nebo nanopor, případně silikonová. Pokud se dodatečně zatepluje panelák s už dávno proschlý konstrukcemi, může být ve skladbě s minerální izolací i například akrylátová omítka.

Lícové zdivo

Využití speciálních (přesných a odolných) cihel na fasádách u nás sice nemá takovou tradici jako například v Nizozemsku či Anglii, přesto však představují zajímavý fasádní systém, o kterém stojí za to uvažovat. Lícovky jsou, stejně jako jiné cihly, přírodní produkt, který se vyrábí v pestré paletě barevných odstínů a povrchových úprav. Vzhledem k původní přírodní materiál a způsob výroby jsou pro ně přirozené nejen barevné, ale také tvarové či rozměrové odlišnosti, a tak není případná jemná různorodost cihlových fasád chybou, ale spíše ceněným znakem přírodního produktu. K vzhledu lícového zdiva se dá dopracovat pomocí lícových cihel či obkladových pásků. Lícové cihly v kombinaci s tepelně izolačním materiálem a nosným zdivem vytvářejí takzvanou sendvičovou zeď, která snese nejpřísnější kritéria při hodnocení stavby z pohledu energetické bilance, vzhledu či dlouhodobých užitných vlastností. Většinou je mezi tepelně izolační vrstvou a lícovým zdivem vzduchová dutina, která slouží k provětrávání fasády. Proto se tyto druhy obvodových stěn označují jako stěny s provětrávanou dutinou. Výstavba takové obvodové stěny (včetně pohledového lícového zdiva) je však náročná - důležitá je důkladná příprava a rozměření, a také precizní zhotovení.

Cihelné obkladové pásky se mohou využít

i jako povrchová úprava kontaktních zateplovacích systémů. Tepelně izolačním materiálem mohou být tak desky ze samozhášivého stabilizovaného polystyrenu, jakož i minerální fasádní desky. I v tomto případě je však třeba neskládat zateplení z náhodně vybraných složek, ale použít kompletní systém. Tloušťka zateplení není omezena, je však nutný návrh kotvení podložený statickým výpočtem pro konkrétní skladbu. Fasády z lícových cihel většinou nepotřebují žádnou údržbu. Výjimkou jsou jen extrémně namáhaná místa, jako stěny u silnic, komínů či cihlové hlavice plotů - zde je vhodná impregnace, která zjednoduší čištění, prodlouží životnost a zamezí vznik výkvětů.

Provětrávané fasády

Provětrávané fasády jsou další možností, jak zateplit obvodové zdi domu - ať už při stavbě nebo rekonstrukci. Základem je nosný rošt ze dřeva nebo kovu (oceli, hliníkových slitin a podobně), do kterého se uchycuje obklad fasády, a zajišťuje také správnou provětrávací mezeru. Nosný rošt se kotví do obvodového zdiva (například přes kovové patky, závitové tyče a podobně). Další součástí skladby je tepelná izolace - její tloušťka se navrhuje s ohledem na požadavky objektu a celkovou skladbu obvodové konstrukce, nejčastěji se používají hydrofobizované desky (s vodoodpudivou úpravou) z minerálních vláken.Tepelná izolace se připevní na obvodovou konstrukci objektu, nebo se vkládá do profilů fasádního roštu. Na izolaci by neměla chybět větrotěsná fólie, která brání vnikání vlhkosti do izolantu a takzvanému podfouknutí systému. Další variantou tepelně izolačního materiálu je nástřik celulózové izolace - samotný izolant je vyroben z celulózy s přídavkem pojiva a borité přísad, které zvyšují jeho požární odolnost, nástřik se provádí strojově přímo na zdivo.

Tloušťku izolace vymezují osazené latě, podle kterých se hmota zarovná

Mezi vrstvou tepelné izolace a fasádním obkladem musí být dodržena průběžná vzduchová mezera (od 20 do 50 mm podle konkrétního fasádního systému), přičemž princip odvětrání je nutné zachovat i v oblastech prostupů, jako jsou např. okna. Pro zajištění správné funkce jsou u většiny systémů potřebné nasávací otvory v dolní části fasády a dovybavení otvorů v horní části.Následuje opláštění - fasádní obklad, který chrání nosnou konstrukci a tepelnou izolaci před povětrnostními vlivy a zároveň vytváří estetický vzhled objektu. Použití systému je univerzální a materiálové možnosti opravdu pestré - obklady ze dřeva, plastů, kovu, keramiky či kamene poskytují široké možnosti pro uplatnění tvořivosti architektů. Protože však provětrávané fasády patří mezi poměrně drahé řešení, nesetkáváme se v nimi (bohužel) na rodinných domech velmi často. Výjimkou jsou asi jen dřevěné fasády, které se dnes těší stále větší oblibě.