Dřevo - a jeho úprava nejen chemickými prostředky

Dřevo je neodmyslitelnou součástí lidských obydlí - bran, plotů, oken, střech, teras, zahradního nábytku, drobných staveb a podobně. Všechny dřevěné konstrukce jsou přitom vystaveny několika rizikovým faktorům, které přispívají k jejich znehodnocení, proto je na místě otázka: Jak chránit dřevo, aby co nejdéle splňovalo svůj účel?

dřevo, ochrana dřeva, barvy a laky, impregnace, dřevokazné houby

Slunce, voda a dřevokazné houby

Je přirozené, že v exteriéru je dřevo namáhané v mnohem větší míře než uvnitř domu. Na jeho znehodnocení se podílejí různé faktory, které lze rozdělit do dvou základních skupin - abiotické a biotické. Abiotické faktory, jako jsou například světlo, teplo, kyseliny, voda, prachové částice, písek a podobně, snižují mechanické, fyzikální i estetické vlastnosti dřeva. Působení těchto faktorů nemusí probíhat jednotlivě, ale současně; důsledkem je intenzivnější degradace dřeva. Spolupůsobení slunečního záření, vody a mechanických částic (prachu, písku) se odborně nazývá atmosférická koroze dřeva. Sluneční záření má negativní vliv především na lignin, který se působením vody z dřeva vymývá a vydroluje. Tak dochází k barevným změnám - dřevo časem získává stříbrnou až stříbrošedou barvu. Dalším velkým nepřítelem dřevěných konstrukcí jsou dřevokazné houby a dřevokazný hmyz, které patří mezi biotické škůdce dřeva. Dřevokazné houby se nacházejí jak ve volné přírodě, tak v interiérech budov. Většinou se šíří výtrusy, které jsou unášeny větrem. Vlhkost dřeva (nad 20%) a teplota prostředí (v rozmezí od 18 až 25 ° C) a přítomnost dřeva jako zdroje živin jsou základním předpokladem pro šíření hub. Jejich působením dřevo podléhá hnilobě, snižuje se jeho hustota a klesá pevnost. Do této kategorie patří i dřevozabarvující houby, které sice nezhoršují jeho mechanické, ale estetické vlastnosti - vytvářejí barevné skvrny (tzv. promodrání). Dřevokazným houbám  stačí vyšší vlhkost a už si pochutnávají. Stejně i dřevokazný hmyz - ten si nevybírá podle ceny, jako potrava nebo vhodné místo pro rozmnožování mu poslouží jakékoliv dřevo. Největší škody páchají červotoči a hrbohlavy. Častým mylným názorem je, že dřevo znehodnocují paraziti; ve skutečnosti jsou to jejich larvy, které do něj vyhlodávají chodbičky. Příznaky napadení dřeva dřevokazným hmyzem je vrzání a drť, která se vysypává z materiálu.

Jak z kruhu?

Voda, sluneční záření, prach, dřevokazné mikroorganismy - to vše jsou tedy negativní faktory, které narušují strukturu dřeva a před kterými ho třeba chránit. Dvojnásobně to platí zejména pro dřevěné konstrukce a předměty, které jsou vystaveny přímým povětrnostním účinkem - plotům, oknům, branám, zahradnímu nábytku a podobně. Je nezbytné ošetřit jejich kvalitním a odolným nátěrem, který se postará o zachování vlastností a vzhledu dřeva. Na chemickou ochranu dřeva lze použít:

  • impregnační prostředky (impregnační oleje, nátěry a lazurovací laky)
  • fungicidy (proti bakteriím, plísním a houbám)
  • insekticidy (proti hmyzu)
  • antipyrény (proti ohni a zvýšeným teplotám)

Fungicidní a insekticidní rozpouštědla a mořidla obsahují jedy (pro člověka neškodné)

působící proti dřevokazným houbám, plísním a dřevokaznému hmyzu. Jejich součástí jsou látky, které pronikají hluboko do dřeva, díky čemuž je jeho povrch vodoodpudivý. V současnosti již i některé laky a barvy obsahují účinné látky proti hmyzu, plísním a houbám, jakož i proti nežádoucímu UV záření. Obvykle se však doporučuje ošetřit dřevo nejprve speciálními ochrannými přípravky s fungicidními a insekticidními účinky a následně lakem či barvou.

Na rozdíl od kovů má dřevo jednu nevýhodu

Kov má sice mnohem větší tepelnou roztažnost, zvětšuje však svůj objem v závislosti na teplotě rovnoměrně, proto na nátěry lze použít barvy, které mají podobnou rovnoměrnou roztažnost (menší než 30 až 50%). Dřevo nepodléhá rovnoměrné tepelné roztažnosti, ale roztahuje se nerovnoměrně, vzhledem ke své struktuře. Proto je problematické přizpůsobit vlastnosti nátěru vlastnostem dřeva a požadavek na pružnost nátěrů musí být podstatně vyšší. Navíc může působením povětrnostních vlivů dřevo podél letokruhů praskat - to platí zejména pro nedostatečně proschlé nebo neodborně opracované dřevo. V takových případech bohužel už nepomůže ani barva s roztažností větší než 100%. To znamená, že základním předpokladem kvalitních okenních rámů, dveří, fasádních obkladů nebo slunolamů je vyzrálé a suché dřevo.

Hlavní zásady údržby dřevěných prvků

  • O kvalitě nátěru rozhoduje dobře připravený podklad.
  • Vystupující pryskyřici odstraníte ze dřeva nejlépe nitrocelulózovým ředidlem.
  • Nové dřevo před vnějším použitím třeba naimpregnovat proti hnilobě, dřevokazným houbám a jiným škůdcům.
  • Dřevo nenapouštějte fermeží ani jinými prostředky, které po zaschnutí zanechávají na povrchu mastný film.
  • Dřevo se vytmelí až po přípravě podkladu, tj. po obroušení a natření napouštěcím, případně základním nátěrem. Na vnější plochy nejsou vhodné tmely absorbující vlhkost (tedy akrylátové).
  • Používejte základní nátěr - má odlišné vlastnosti jako vrchní krycí barva (email), dostane se do větší hloubky a má schopnost vyplnit nerovnosti.
  • Staré nátěry se musí při opravě opálit nebo alespoň obrousit. V opačném případě se budou odlupovat i s novým nátěrem.
  • Je důležité dodržovat doporučený čas schnutí mezi jednotlivými nátěry.

Přednosti novinek

Na ochranu dřeva je určen celá řada nátěrových hmot. Kdysi se běžně používaly olejové (fermežové) barvy, později syntetické (alkydové) nátěry. Dnes se na venkovní použití nejčastěji používají vodou ředitelné nátěrové hmoty. Na rozdíl od svých předchůdců mají totiž několik předností - podstatně větší průtažnost, menší sklon ke křídovatění (stará barva se může loupat a prášit) a mnohem lepší paropropustnost. Velmi důležitá je životnost nátěrů, která, jak ukázaly povětrnostní zkoušky, je při vodou ředitelných nátěrech mnohem delší.

Barvy a laky

Nátěrové látky určené k úpravy dřevěných povrchů se podle intenzity překrytí dělí na bezbarvé a barevné. Barevné nátěrové hmoty zcela zakrývají vzhled podkladu - vytvářejí neprůhlednou tvrdou vrstvu, která může zakrýt drobné defekty (základní krycí barvy a emaily). Emaily obsahují velké množství pigmentů. Mezi jejich přednosti patří vysoká vodoodpudivost. Dodávají se v různých barevných odstínech. Lazurovací laky také mají krycí schopnost, ale na rozdíl od barev je kresba a struktura dřeva po jejich nanesení viditelná. Do těchto nátěrů se přidává malé množství biocidů - takže chrání dřevo nejen před vlhkostí a UV zářením, ale i před zmodráním, dřevokaznými houbami a hmyzem. Nanášejí se v několika vrstvách. Jemný film na povrchu je elastický, takže se přizpůsobuje pohybům dřeva, aniž popraskalo. Podle materiálu, který se používá k výrobě lazur, rozlišujeme lazury na bázi alkydové pryskyřice s obsahem ředidla a vodou ředitelné akrylové lazury bez obsahu ředidla.

Bezbarvé nátěry

byly donedávna při použití v exteriéru trochu v nevýhodě. Měly nízkou odolnost proti slunečnímu záření a ostatním povětrnostním vlivům. Intenzivní vývoj nových surovin však umožnil zlepšit jejich vlastnosti. Moderní, vodou ředitelné transparentní silnovrstvé venkovní laky na dřevo se většinou vyrábějí v lesklé, polomatné či matné úpravě. Jsou vhodné pro natírání dřevěných obkladů, podhledů, dveří, plotů, zahradního nábytku a podobně. Dlouhou životnost nátěrů zaručují speciální látky a UV absorbér - chrání dřevo před účinky ultrafialového záření, povětrnostními vlivy a plísněmi.

Oleje paří mezi tradiční nátěrové látky,

které se navzdory zvyšujícím nárokům na ekologickou produkci stále používají. Oleje (patří sem i fermež) silně pronikají do dřeva, jednoduše se aplikují, ale při práci s nimi je třeba dodržovat bezpečnostní opatření. Dřevěný obklad může tvořit dřevo, jehož povrch lze nechat bez úpravy nebo jej lze upravit impregnací, případně vodotěsným průhledným nebo barevným nátěrem či mořidlem. Nátěry na ochranu dřeva jsou čiré, vsáknou do něj bez toho, aby podstatně změnily jeho vzhled. Zabraňují vsakování vlhkosti do dřeva a množení dřevokazných hub, přičemž prodlužují životnost dřeva, ale nezabraňují změnám barvy a vyblednutí dřeva, které časem nabude šedostříbrnou barvu. Kromě prostředků na ochranu dřeva je rozhodujícím faktorem pro dlouhou životnost dřevěných obkladů i způsob uložení dřevěných desek. Nejčastěji se spojují jednostranným kladením, přičemž se ukládají vodorovně a horní deska přesahuje svou hranou přes dolní, a chrání tak spáru před pronikáním vody.

Aplikace

Aby nátěr plnil svou funkci a aby vydržel co nejdéle, je nezbytná příprava povrchu dřeva. To by mělo být suché a zdravé. Před natíráním je nezbytné dřevo vysušit, odstranit smůlu a mastnotu, v případě napadení škůdci třeba postižená místa odstranit ohoblovaném či přebrousit až na zdravé dřevo (totéž platí i tehdy, když je dřevo zašedlé). Starým a časem zvětralým nátěrům třeba věnovat okamžitou pozornost, protože přes poškozenou vrstvu vniká do dřeva vlhkost a degraduje ho. Staré nátěry se odstraňují opalováním horkovzdušnou pistolí, případně přípravkem určeným na odstraňování starých nátěrů, které se následně seškrábe z povrchu špachtlí. Nové nátěry lze aplikovat štětcem, postřikem (zejména při špatně přístupných nebo rozměrnějších dřevěných konstrukcích), ponorem, dlouhodobým máčením, injektováním a podtlakově-přetlakovou technologií (vždy je třeba postupovat podle návodu pro konkrétní přípravek, uvedeného na obalu).

Nejen chemie

Na zachování mechanických i estetických vlastností dřeva je kromě chemické ochrany velmi důležitá i konstrukční ochrana. Jejím úkolem je úpravami teploty, vlhkosti a jiných fyzikálních parametrů eliminovat v co největší míře působení biologických škůdců (dřevokazné a dřevozabarvující houby, plísně, dřevokazný hmyz) a abiotických činitelů (sluneční záření, srážky, emise a podobně). V praxi se pod pojmem konstrukční ochrana rozumí:

  • použití trvanlivějších druhů dřeva
  • umístění dřevěných stavebních prvků a konstrukcí tak, aby se omezilo vnikání vody (déšť, zatékání), aby byly dostatečně odvětrané pro vysychání případné vlhkosti; zejména otevřené konstrukce, jako jsou ploty, slunolamy či pergoly, je třeba navrhnout tak, aby se v nich srážková či spodní voda dlouho nezdržovala (konstrukčním řešením nebo pomocí hydroizolací)
  • povrchová úprava nátěry, které zabraňují vnikání vody do vysušeného dřeva

comments powered by Disqus


Podobné články


Modrá zahrada, to není halucinace, ale úžasné spojení relaxačních barev

Modrá je barva moře a zelená zase evokuje představu o zahradě, kde se dá také příjemně odpočívat. Ale proč...
více...

Bílá barva v bytě je stále atraktivní a snadno kombinovatelná

Bílá barva patří mezi moderní interiérové barvy. Zabydlet se jí podařilo v kuchyňských linkách, ale...
více...

Světlo opticky zvětší malý byt

Světlo a osvětlení má vliv nejen na stav našich očí, na naší náladě, ale také na to, v jak velkém bytě...
více...

Barvy do bytu vybíráme i podle své povahy aneb Sangvinik má rád žlutou

Barvy k životu patří. Pusťte je do svého bytu a bude se vám v něm lépe bydlet. Ale pozor, ne všechny povahy...
více...

Omítky, malby a tapety vkusně oživí každý interiér

Povrchová úprava stěn, to je nespočet možností. Současným trendem jsou kreativní úpravy stěn, z nichž vyzařuje...
více...

Barvy v bytě mohou posílit, ale také ubírat energii

Tao učí, že vše pochází ze souhry energií jin a jang. S energií jang se spojuje bílá barva, ve které jsou...
více...

Barvy na kov a příprava podkladu

Jak udržovat v kondici kovové předměty a předcházet jejich korodování? Jak jim zajistit dlouhou životnost?...
více...

Barvy v našem bytě

Mají svůj podíl na našem emocionálním rozpoložení, umí zaktivizovat i tlumit mozkovou činnost, působí...
více...

Nátěry kovů v interiéru - nejen ochrana před korozí

V interiéru se z kovů využívá zejména ocel a hliník. Důvodem k natírání není pouze prostá ochrana před...
více...

Vyznejte se ve značení jističů a mějte dokonalý přehled o spotřebě elektřiny ve vaší domácnosti

Elektrický jistič má v domácnosti každý. Slouží k tomu, aby v případě potřeby, tedy tehdy, když dojde...
více...