Způsob vedení porodu má vliv na citový vývoj dítěte

Porod je unikátní zážitek v životě matky, ale i rozeného dítěte. Jedná se o velmi výjmečnou událost, která není řízena vůlí, ale hormony, převážně oxytocinem a endorfiny. Tyto hormony organismus vyplavuje pouze v případě, když se žena cítí v době porodu v bezpečí. Pokud ale nastane pocit ohrožení, organismus začne vyplavat katecholaminy, které porod zpomalí nebo dokonce zastaví. Jakým způsobem porod probíhá, se později promítne i do vzájemného vztahu dítě - matka.

Slovo bonding pochází z angličtiny

a znamená lepení nebo připoutání se. Jde o proces, kde se mezi maminkou a miminkem buduje láskyplný vztah a zakládají se emoční vazby. Podpora tohoto přístupu má přínos pro fyziologickou, psychologickou, emocionální i imunologickou složku vývoje děťátka. Teorii bondingu a význam prvního kontaktu matky a dítěte poprvé vyzvedli a představili američtí pediatři Kennel a Klaus v sedmdesátých letech minulého století. Poukázali na to, že společně prožité první hodiny po porodu usnadní mamince i děťátku vstup do života.

Rodiče mají potřebu chránit své dítě

a starat se o něj od malička. Silné vazby mezi oběma rodiči a jejich děťátkem poskytují děťátku první model pro intimní vztahy a podporují jeho pocit jistoty a bezpečí. Kromě této významné skutečnosti reakce rodičů na dítě ovlivňují jeho sociální a kognitivní vývoj. Většina dětí, pokud porod proběhne v pořádku, je připravena na bonding ihned. Bonding je proces, ne něco, co se odehrává jen v průběhu několika minut po porodu. Pro mnohé rodiče je bonding vedlejším produktem poskytování každodenní péče, přičemž ani nemusí mít vědomost o tomto procesu.

Způsoby podpory bondingu

• položení nahého děťátka na břicho matky hned po porodu a nepřerušovat tento kontakt min. 2 hodiny
• otření děťátka na těle matky a společné zabalení děťátka a matky do osušky a přikrývek
• kontakt "skin to skin" - kůže na kůži je uklidňující pro maminku i pro dítě a současně podporuje zdravý růst a vývoj děťátka
• kontakt "eye to eye" - z očí do očí poskytuje smysluplnou komunikaci na krátkou vzdálenost, sledování pohybujících se objektů
• pomoc s přisáváním děťátka k bradavce podle jeho připravenosti a tempa, může to trvat i delší dobu (30 - 50 minut), mezitím maminka i miminko odpočívají a vzájemně se seznamují
• zajištění pohodlné polohy pro maminku i děťátko
• zajištění intimního, klidného a vlídného prostředí ze strany zdravotnického personálu
• pokud je to možné, jakékoliv vyšetření děťátka provést na těle matky

Proces a období bondingu

je jedním z nejpříjemnějších aspektů péče o děťátko. Pokud oba z rodičů často drží své dítě, dotýkají se ho a hladí ho, děťátko skoro rozezná rozdíly mezi doteky rodičů. Oběma rodičům by měl být umožněn kontakt "skin to skin", maminka ho zažívá pravidelně při kojení, tatínek např.. při kolíbání děťátka. Děťátko velmi citlivě reaguje na zvuk, dokáže rozpoznat různé zvuky a hlasy, proto je důležité při každé manipulaci s ním popsat mu každou činnost a hovořit s ním.

Bonding a tatínek

Otcové dnešní generace tráví mnohem více času se svými dětmi než to bylo v předchozích generacích. I když otcové často touží po bližším kontaktu s jejich děťátkem, k bondingu dochází trochu později, protože nemají umožněn např.. včasný kontakt kojením. Tatínkové by si proto měli hned na začátku uvědomit, že bonding není jen otázkou kojení. Existují speciální aktivity, které tatínek provádí se svým dítětem. Podpora a povzbuzování se obou rodičů navzájem přináší velký prospěch pro oba i jejich dítě.

Činnosti prováděné tatínkem při podpoře bondingu

• účast při porodu děťátka
• krmení z lahve, pokud není možné kojení. Při kojení může tvořit určitý mezičlánek hlavně v nočních hodinách, např.. při přinesení děťátka, přebalování
• čtení nebo zpívání děťátku
• hra s děťátkem, jeho uspávání
• koupání děťátka
• napodobování zvuků děťátka, kterými se snaží o svou první komunikaci
• procházky a vožení děťátka
• nechat děťátko dotýkat se např.. tátova obličeje

Faktory negativně ovlivňující bonding

• nereálný obraz rodičů o fyzických a emocionálních vlastnostech jejich děťátka má za následek opožděný bonding. I přesto si rodiče musí uvědomit, že tvář děťátka je základním nástrojem komunikace a hraje rozhodující roli v procesu bondingu,
• uvolňování hormonů může bondingu značně pomoci, zejména co se týče kojení, ale na druhé straně při poporodní depresi je třeba bonding odložit,
• zdravotní stav matky nebo děťátka neumožňující jejich společný kontakt a pobyt na pokoji rooming in

Výzkumy poukazují na přínos bondingu pro všechny složky vývoje děťátka

Rodička má tendenci hodnotit porod pozitivněji, snadněji se vyrovná s porodními bolestmi, rozvoj laktace je méně problematický a rodička je méně často ohrožena poporodní depresí. Děti se snáze adaptují na prostředí, mají lepší imunitu,, lépe prospívají a méně pláčou. Podpora vzájemného kontaktu matce i  dítěti  umožnění lepší start do budoucího, rodinného života.