Zácpa a správná životospráva batolete

Zácpa (obstipace) je porucha zažívání, kdy se jedná o obtížné a často i bolestivé vyprazdňování stolice. Trápí všechny věkové kategorie, ale my se v našem článku budeme věnovat tomuto problému u batolat. Vysvětlíme si její příčiny, léčbu i vhodnou prevenci.

Definice zácpy

Změna prostředí a složení stravy, snížený příjem tekutin a pozměněn denní režim mohou vést k problémům s vyprazdňováním stolice nejen u dospělých, ale i u dětí. Zácpa neboli obstipace se definuje podle frekvence stolic (intervaly mezi jednotlivými stolicemi). V klinické praxi je vhodné pro děti nad jeden rok považovat za fyziologické alespoň 3 vyprázdnění za týden. Orientačně platí, že kojenci ve věku od 6 do 12 měsíců mají stolici 1 jednou za 6 až 33 hodin, děti ve věku od 1 do 3 let jednou za 8 až 42 hodin a děti nad 3 let mají mít stolici jednou za 12 až 42 hodin. 

Defekační reflex

K definici zácpy musíme u stolice znát průběh defekačního reflexu (nenamáhavé nebo namáhavé vylučování stolice), konzistenci stolice (vodnatá, řídká, hustá, tvrdá) a tvar (formovaná, tužkovitá, v kouscích). Vyprazdňování, tedy přirozený defekační reflex je u kojenců reflex nepodmíněný (probíhá samovolně), řízený centrem v sakrální (křížové) míše. U dětí od druhého roku života přebírá kontrolu defekačního reflexu mozková kůra a dítě ho začíná "ovládat." Zdravé dítě má stolici 1 - 2krát denně, část dětí může mít stolici obden. Zácpu (obstipaci) definujeme jako opakovanou defekaci - vyprazdňování nápadně tvrdé nebo husté, formované nebo kouskovité stolice v prodloužených intervalech, obvykle delších více než 72 hodin. U starších dětí rozlišujeme akutní zácpu, která může vzniknout v průběhu několika hodin, trvá několik dní či týdnů. Pokud trvá zácpa déle než 3 měsíce, jde o chronickou zácpu. Přechodně, to znamená v určitém kratším časovém úseku, trpí na zácpu 10 - 15% dětí. Avšak u mnohých jde o poruchu dlouhodobou.

Příčiny zácpy rozdělujeme do 4 základních skupin

1. Psychogenní a reflexní příčiny.
2. Nemoci střeva (vrozené vývojové vady, trhlinky a prasklinky v oblasti konečníku, záněty, alergie na bílkovinu kravského mléka nebo na lepek - celiakie, překážky z okolí v dutině břišní ...).
3. Endokrinní a metabolické nemoci (dehydratace - odvodnění, onemocnění štítné žlázy, ledvin, poruchy metabolismu minerálů, cystická fibróza, rachitis, chudokrevnost, léky - antiepileptika, antihistaminika, antacida, anticholinergika ...).
4. Neurologické příčiny (vrozené vývojové vady páteře a míchy, dětská mozková obrna ...).

Pokud děťátko trpí na zácpu,

rodiče musí vždy vyhledat lékařskou pomoc, protože zácpa může být příznakem - symptomem celé řady onemocnění. Na rozdíl od dospělých, až 90% zácpy v dětském věku má funkční a reflexní původ (1. skupina). 
a) Například při nechutenství, hladovění, zvracení, převaze cukrů ve stravě, při nedostatku zbytkové stravy, při nadměrném přívodu bílkovin, používání laxativ, po průjmech nedochází k dostatečné tvorbě stolice, konečník se dostatečně nenaplňuje, čímž se potlačuje a oslabuje defekační reflex a dochází k poruše funkce vyprazdňování.
b) Na základě psychických příčin, jako je stres, citové napětí, neuróza, nevhodný denní režim (nedostatek pohybu, soustředění se při sledování televize, videa a při hře s počítačem) a s nedostatek času na vyprazdňování, též dochází k potlačování defekačního reflexu a následné zácpě. V cizím prostředí, jako je školka, škola či nemocnice, při změně bydliště a prostředí se též dítě bojí jít na záchod, respektive mu vadí cizí lidé, zápach a jiné faktory. Proto zadržuje stolici, potlačuje defekační reflex a následkem je zácpa. Vzniká určitý začarovaný kruh. Protože stolice je tuhá, tvrdá, objemná "zapečená", dítě ji těžce a bolestivě vytlačuje, má strach a začne stolici reflexně zadržovat, odmítá "kakat". Maminky či rodiče si často neuvědomují svůj podíl viny na psychologických a reflexních příčinách zácpy u svých dětí. Tak jak to v životě vidíme, každé děťátko je osobností s jinými vlastnostmi a schopnostmi v daném věkovém období, a tak je to i v případě psychické a neurologické zralosti chodit na nočník. Maminky se někdy zbytečně "předbíhají" v učení děťátka na nočník v době, kdy není na to dostatečně zralé. Následkem je strach a odpor. Známe více forem nenáležitého nucení děťátka ke "kakání" a setkáváme se s nimi poměrně často. Například rodič nedovolí dítěti opustit nočník, dokud se nevykaká. Následkem je stres a strach z neúspěchu. Nesmíme také zapomínat, že v období mezi druhým a třetím rokem se u dětí projevují první příznaky vzdoru vůči rodičům. Dítě tak reflexním zadržováním stolice "trestá" své nejbližší. Rozhodně je velkou chybou dítě strašit, případně trestat za to, pokud se "nevykaká na povel".

Léčba zácpy je komplexní

Základním principem je rozpoznání a odstranění možných vnějších a vnitřních příčin (skupina 2 až 4), ale i úprava současných nebo nadstavbových psychologických činitelů. Stejně důležitá je i symptomatická léčba. U funkční a reflexní zácpy v první řadě upravíme životosprávu dítěte. Musí mít dostatečnou tělesnou aktivitu, pohyb na čerstvém vzduchu, je třeba střídat pohyb s odpočinkem, mít pravidelný čas na povinnosti, hru, volný čas a jídlo! Každý rodič se musí dobře zamyslet a sám zkusit najít a odstranit psychologické a reflexní příčiny zácpy u svého děťátka. Protože podstatnou úlohu v "psychoterapii" hrají rodiče. Snahou je i obnovení pravidelného rytmu vyprazdňování tak, že dítě by mělo mít vyhrazený čas na pravidelné vyprazdňování, rozhodně ve stejnou denní hodinu, kdy se nemá rozptylovat jinými činnostmi - hračky, knížky ... Rodiče si mají vybrat takovou denní hodinu, kdy mají na dítě dostatek času. Je jiné, pokud je maminka s dítětem doma, má čas se mu věnovat ráno. V jiné rodině jsou rána časově náročné, jde se do školky ... Zde není dostatek času na nácvik "kakání". Proto je třeba zvolit podvečer. Ideální je teplá místnost. K úpravě životosprávy patří i dieta. Ta má obsahovat především dostatek tekutin, s přihlédnutím na věk dítěte a na zvýšenou tělesnou aktivitu a okolní teplotu zejména v horkých letních dnech.

Dostatek potravin se zvýšeným obsahem nestravitelných zbytků - vlákniny

Vlákniny jsou nestravitelné části potravin, které zvětšují objem stolice. Dítě však má mít příklad ve stravovacích návycích v rodině, která se má dítěti přizpůsobit a jít příkladem v doporučené pestrosti stravy a náležité dietě. Vlákniny známe dvojí, a to rozpustné ve vodě, které vážou vodu a změkčují stolici. Jsou zvláště vhodné k léčbě tvrdé stolice, neboť její změkčením není vyprazdňování pro dítě takové bolestivé. Vlákniny ve vodě rozpustné jsou pektin, mucilagen a guma. Kromě toho mají vliv na střevní motilitu, kterou při zácpě zrychlují (a při průjmu zpomalují). Mají i pozitivní vliv na metabolismus cholesterolu, tak že vedou k jeho celkovému snížení a úpravě jeho frakcí, takže se jim připisuje protisklerotický účinek. Pektin se nachází například v jablkách, švestkách, pomerančích a sušeném ovoci. Mucilagen obsahují například obaly semen a mořské řasy. Guarová guma se nachází v luštěninách (fazole, fazolové lusky, hrách) a ovesných vločkách. Vlákniny nerozpustné ve vodě také zvětšují objem stolice a urychlují střevní motilitu, nemají však vliv na hladinu a složení cholesterolu. Vlákniny ve vodě nerozpustné, to je celulóza, kterou nacházíme hlavně v otrubách a ovocných slupkách. Dále to je hemicelulóza, které je nejvíc rovněž v otrubách a celých zrnech. Třetí vlákninou ve vodě nerozpustnou je lignin, kterého nejvíce obsahují otruby, obilí a brambory. Vhodný výběr potravin s vysokým obsahem zbytkové stravy je třeba přizpůsobit věku dítěte. V jídelníčku je nutné nahradit pečivo z bílé mouky za celozrnné pečivo (grahamové, sójové, kukuřičný chléb, černý chléb ...). Taktéž je třeba zařadit do stravy celozrnnou mouku, celozrnnou rýži a celozrnné těstoviny, luštěniny, ořechy, semena (sezam), mák a houby.

Ve stravě našich dětí často chybí dostatek syrového ovoce a čerstvé zeleniny,

případně vhodně připravené na páře. Máme na mysli různé syrové zeleninové saláty, obsahující kromě jiného i celerovou nať, papriku, rajčata, hlávkový salát a z kořenové zeleniny syrovou mrkev, dušenou či vařenou petržel, kedluben, ale i upravenou brokolici, zelí, kapusta a špenát. Ovoce naučíme dítě jíst v syrovém stavu i se slupkou a zrníčky (jablko, banán, švestky, třešně, rybíz ...). Mírně projímavý přirozený účinek mají i fíky, grepy, meruňky, hrušky a sušené ovoce.

Půl hodiny před snídaní vypít vodu nebo ovocnou šťávu,

případně sníst kompot. V dětském jídelníčku také nemá chybět kysané mléko, jogurty, podmáslí a kefír, které stimulují pohyb trávicího traktu a tím pomáhají vyprazdňování. Nejkoncentrovanějším zdrojem vlákniny jsou otruby (30 gramů otrub v denní dávce zvýší váhu stolice o 60%). Můžeme je přidat do polévek, mléka či jogurtů. Ve stravě batolete rozhodně omezit potraviny s obstipačním účinkem - čokoláda, kakao, sladkosti, černý čaj, koření. Dětem raději dopřejte müsli tyčinky. I část sladkého mléka, jak jsme zmínili, je třeba nahradit zakysanými produkty. Do jídelníčku zařadíme i tzv. funkční potraviny s obsahem probiotik a prebiotik.