Vzteká se vaše dítě? Zachovejte klidnou hlavu!

Naštvané dítě? A proč by vlastně nemohlo být dítě občas naštvané? Hněv patří k emocím, které občas cloumají dětmi i dospělými a je to zcela normální projev. Jenže, nic se nemá přehánět! Jednat s naštvaným dítětem, to je jako chůze po minovém poli. Chce to hlavně chladnou hlavu. Jinak kromě naštvaného dítěte, bude ještě naštvaný i rodič a dominový efekt zapůsobí na všechny členy rodiny.

Děti se rozčilují častěji než dospělí

Děti se rozzlobí nebo častěji než dospělí lidé, protože ještě neumí pracovat se svými emocemi. Když dostanou záchvat hněvu, je přímo nemožné mluvit s nimi, vyjednávat nebo jim rozumět. Hněv jim totiž brání poslouchat cokoliv, co se jim snažíte říct. Co můžete v takových chvílích udělat? Rodiče často neumí reagovat, když je dítě rozzlobené a rozzuřené, začne plakat a stává se agresivním. Dospělí ztrácejí chladnou hlavu a také začnou křičet. 

1. Chladná hlava - základ k uklidnění konfliktu

Ztrácíte nervy, když vidíte jak váš mrňous zuří? Rodiče v takových chvílích mají tendenci zvolit výprask, křik, trest nebo tvrdý tón, který může působit na dítě ještě více negativně. STOP! Vy jste tím, kdo musí komunikovat klidně. Děti jsou inteligentní a dokáží velmi dobře porozumět tomu, co jim chcete říct. Mnoho rodičů si myslí, že výprask a tělesné tresty jsou základní součástí výchovy. NE! Jedna výchovná párkrát za dětství neuškodí, ale pořádný výprask pro vašeho prcka znamená trauma, a ne výchovu.

2. Kontrolujte své emoce

Je logické, že děti v raném věku jsou plné neovladatelných emocí. Ano, neovladatelných! Proto vyjadřují svůj hněv a frustraci bez zdrženlivosti, často sebou házejí o zem, kopou a křičí. Musí se své emoce naučit ovládat. Jako rodiče bychom měli jít příkladem a kontrolovat vlastní emoce. Snažte se proto kontrolovat a nereagovat impulzivně. Pokud vám "rupnou nervy" často, můžete u dítěte vybudovat dlouhotrvající trauma.

3. Naslouchejte svým dětem

Pokud se s vámi snaží dítě mluvit o tom, co ho trápí a při tom všem křičí a pláče, zůstaňte v klidu. Klekněte si na jeho úroveň a klidně ho požádejte, aby vám vysvětlilo, co se děje. Tímto gestem se bude cítit pochopené, jeho hněv začne ustupovat. Mluvte o možných řešeních jeho problému. Neignorujte své dítě nebo nereagujte sarkasticky. Projevte svůj zájem a vyjádřete obavy. To mu umožní reagovat pozitivně.

4. Pořádně se nadechněte 

Když dítě neudělá to, o co ho žádáte, můžete pociťovat nutkání křičet nebo reagovat negativně. Ale nejlepší věc, kterou můžete v tomto případě udělat, je odstoupit, zhluboka se nadechnout a klidně se vrátit. Doporučuje se pozitivní přístup, například: "Dobře, rozhodla ses, že si své hračky neuklidíš. To ale znamená, že se s nimi zítra nebudeš moci hrát. "

5. Mluvte klidně

Klidně vysvětlete dítěti, že chápete, co cítí. Je to dobrý způsob, jak zmírnit napětí. Řekněte mu, že i vy se někdy rozhněváte, ale nekopete a nekřičíte. To mu může pomoci začít přemýšlet. Klidné povídání si s dítětem, které je rozzlobené, ho může uklidnit. Také je vhodné hladit ho zádech, pohladit ho po vlasech a zejména, nezapomínejte na objetí, to ho uklidní. Někdy dítě, které má pravidelné výbuchy zuřivosti, ve skutečnosti touží po pozornosti milovaných rodičů! Pozitivní přístup i v momentech dětského hněvu je jednou z nejlepších alternativ doporučených specialisty na rodinnou terapii.