Vysvědčení motivuje děti, ale nesmí být důvodem k jejich strachu

Téměř každé rozdávání vysvědčení je provázeno tím, že některé dítě neunese tlak rodičů a pokusí se, vzít si život. Ale to už je pozdě plakat. Dítěti se musí rodiče věnovat a ne mu jen nařizovat a trestat. Ze špatného vysvědčení je třeba vyvodit důsledky, ale pro dítě i rodiče. Možná je chyba právě jen v rodičích, že své dítě pozitivně nemotivují, studuje špatnou školu, anebo mu dávají až příliš volnosti, a dítě pak bere školu na lehkou váhu. Nic se půl roku neděje, a potom přijde vysvědčení a rodiče udělují sankce.

Podpora je důležitá

V první řadě je důležité, aby se dítě nebálo přijít domů se špatným vysvědčením, protože se bojí reakce rodičů! Dítě musí mít pocit, že i když rodiče nepotěší, budou mu ochotni dát "druhou šanci". Rodič proto může při pohledu na špatné vysvědčení projevit zklamání nebo i hněv, ale zároveň by měl vyjádřit také podporu a ochotu pomoci dítěti si školní prospěch zlepšit. Mohou mu například navrhnout, že se budou učit spolu, nebo mu zajistí doučování. Podle psycholožky by se rodiče měli v takových chvílích i zamyslet nad tím, zda svému dítěti v průběhu školního roku věnovali dost času. Zda s ním probírali to, jak se mu ve škole daří, které předměty nemá rád nebo mu dělají problém.

Ne všichni jsou jedničkáři

Důležité je i to, aby rodiče akceptovali reálné možnosti a schopnosti svého dítěte. Přijmout fakt, že všichni nemohou být čistí jedničkáři, a že jsou předměty, ve kterých jejich dítě nebude vynikat. Na druhé straně by však rodiče podle psycholožky neměli situaci zlehčovat prohlášeními o tom, že známky nejsou důležité, případně, že i oni sami nosili domů špatné vysvědčení. Jinak si to může školák vysvětlit tak, že se vlastně nic neděje, a že se ani v budoucnu nemusí usilovat o to, mít dobré výsledky. Ale na druhou stranu je dobré, pokud rodič usiluje uvolnit napětí tehdy, když samo dítě nese velmi těžce svůj neúspěch. Tehdy mu může pomoci, když se rodič přizná, že ani on nedosáhl vždy nejlepší výsledky a že rozumí tomu, jak se v této chvíli cítí. Důležité je ale to, aby mu rodič i v tomto případě vyjádřil podporu.