Mnoho maminek má pocit, že jejich partneři svým nadšením pro výdobytky technického pokroku děti kazí. Sedmileté děti pak touží namísto po hračkách po novém modelu mobilu s MP3 přehrávačem, drahých počítačových hrách, vlastním televizoru či herní konzoli. Ženy pak mají obavy, že otcové nejsou svým dětem dobrým vzorem, když na ně zájem o to nejnovější a nejzajímavější ze světa elektroniky přenášejí. Tatínkové přitom nejednou bývají přímo hrdí na to, jak se jejich ratolest orientuje a vyzná. Rádi jim proto koupí nějakou novinku a pak ji s nimi nadšeně celé hodiny "testují". Maminkám často připadá obtížný úkol vysvětlit dětem, že cenově nákladné technické "hračky" nejsou pro kvalitní život nezbytně nutné a rodiče musí poměrně dlouho pracovat, aby si mohli podobné věci dopřát.
Na jedné straně chápe a přeje svému partnerovi zálibu v technice. Vždyť má právo mít koníček, něco, co ho těší a při čem relaxuje. Na druhé straně ale taková záliba může citelně zasahovat do rodinného rozpočtu a navíc pak rodiče s dětmi nemají čas a možnost dělat společně i něco jiného, vyrazit na výlet, do kina nebo za sportem. Kvůli svému hobby a vášni vlastně otcové rodinu tak trochu zanedbávají a mámy to pochopitelně mrzí. Takovou situací trpí hlavně případné dcery, které ne vždy "chlapecké" zaujetí elektronikou sdílejí. Není divu, že jejich maminky přemýšlejí, co s tím.
Navrhněte rodině výlet na kolech nebo návštěvu nějakého hradu či jiné zajímavosti. Dejte partnerovi možnost zapojit se do plánování celé akce. Může například na internetu vyhledat potřebné informace, nachystat kola, videokameru, fotoaparát, vymyslet trasu ... Během týdne se průběžně muže ptejte, jak je s přípravou daleko a co zajímavého zjistil. Na vás zůstane příprava dobré svačiny a občerstvení na cestu, výběr vhodného oblečení či sestavení "krabičky poslední záchrany".
Třeba jsou za ní spolužáci a kamarádi. Aby dítě dokázalo odolávat tlaku vrstevníků, potřebuje mít zdravé sebevědomí. I k jeho posilování jsou vhodné společné rodinné aktivity nebo ještě lépe čas, který dítě stráví nějakou činností společně jen s otcem.
Ve chvílích, kdy otec se synem listují v katalozích prodejců a výrobců nejrůznějších "hraček", hrají na počítači nebo sledují televizní motoristický magazín, může se žena porozhlédnout po vlastní zábavě, která ji potěší. Některé mámy vyrážejí s kamarádkou či sousedkou do fitcentra nebo na aerobik, jiné chodí tančit, docházejí na různé kurzy nebo jen do kina a divadla. Pokud je partner doma, může si přece žena dát také pohov, vyrazit ven a odpočinout si při činnosti, která ji baví. Má to i skvělý vedlejší efekt. Muž se naučí lépe plnit své otcovské povinnosti a jeho pouto s dětmi se posílí. Pokud by s něčím takovým nesouhlasil, vysvětlete mu, že děti jsou dost velké na to, aby chvíli vydržely bez vás. Častěji než bychom si pomysleli se stává, že ženy rezignují na své záliby a koníčky kvůli mateřským povinnostem. I když někdy hraje roli i únava či pohodlnost. Pro děti je ale obohacující, když vidí, že máma není jen ženou v domácnosti na plný úvazek, ale člověk s vlastními zájmy mimo rodinného kruhu.
Co se týče touhy dětí vlastnit nejnovější výdobytek techniky, oba rodiče by jednoznačně měli být ve svém názoru na to před potomkem jednotní. Rozhodně by se nemělo stát, že máma nový mobil zakáže a krátce nato s ním otec přijde domů. Oba rodiče by měli dítě vést k vědomí, že tyto nákladné hračky nepadají jen tak z nebe a ani peníze na stromech nerostou. Školáci se mohou naučit lépe posoudit hodnotu věcí, pokud mají možnost si nějakou výpomocí přilepšit ke kapesnímu. Zkuste je navést na myšlenku nabídnout se například sousedům, že jim za drobnou úplatu budou venčit psa nebo ve volném čase posekají trávník či dojdou nakoupit. Odborníci ale nedoporučují, aby děti dostávaly od rodičů peníze za to, že pomáhají ve vlastní domácnosti. To by mělo být samozřejmé a nezištné.
Před zakoupením další technické "vymoženosti" si položte základní otázku: Je vaše dítě dost velké na to, aby ji umělo smysluplně používat? Menší děti mají například radost z obyčejného barevného přehrávače a nemusí to zrovna být nadupaný a vysoce sofistikovaný značkový výrobek. Mobil je opodstatněný až ve věku kolem 9 let. Přibližně od čtvrté - páté třídy už rádi používají i jednoduchý digitální fotoaparát.
Využije ji, nebo ji jen chce vlastnit? Školáci by se měli naučit s předměty, které mají, aktivně a správně zacházet, a to je možné pouze tehdy, pokud jich nemají zbytečně mnoho. Ve školním věku potřebují děti i pochopit skutečnost, že hodnota člověka nespočívá jen v ceně a množství věcí, které si může koupit.
aby všechny přístroje a čas strávený s nimi nevedly k tomu, že se dítě bude vyhýbat školním povinnostem, sportu a normálnímu hraní si s kamarády. Pak by měli rodiče zakročit a stanovit jasné hranice, kolik času denně může počítači a další elektronice věnovat.
Čím více dětí bude na tuto skutečnost připravených, tím lépe. Nechme proto muže, aby je zasvětili do tohoto - pro nás ženy často trochu nepochopitelného - světa. Vzácné chvíle, kdy se naši partneři věnují dětem, můžeme využít pro sebe.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.