Syndrom dokonalé matky škodí dítěti i matce

Jsou matky, které nečtou odbornou literaturu, ze země by se u nich rozhodně jíst nedalo a při nákupech nehledají štítky bio a přitom se dětem s nimi pohodově žije. Ale na druhou stranu se ve společnosti začíná objevovat nový syndrom - syndrom dokonalé matky. Jedná se o ženy, které mají vždy vše perfektně nastudované a neustále se pachtí za dokonalostí, ale ve finále k ní mají dále než ty, zdánlivě obyčejné maminy.

Devět z deseti matek se porovnává s ostatními

Až čtyřicet procent rodičů si myslí, že jejich známí jsou mnohem lepšími rodiči než oni sami. Pozor však na ty, kteří tvrdí, že vše mají pod kontrolou! Podle průzkumů třetina rodičů lže o spánkových návycích svých dětí. V rozhovorech o zvládání rodičovských povinností lidé často nejsou upřímní ze strachu, že by jejich okolí mohlo negativně hodnotit. Dokonalý rodič je mýtus. Přesto, že to tušíme, žádná matka nechce vypadat v očích jiných matek neschopně. Berte s rezervou tvrzení jiných rodičů o tom, kolik času tráví jejich děti před televizní obrazovkou, jak často vaří, kolik času tráví s dětmi a podobně. I kdyby to byla pravda, vaše rodina, vaše dítě, vaše postoje a vaše výchova je a hlavně může být jiná. Bez ohledu na to, kdo si co o tom myslí.

Syndrom dokonalé matky znají zejména ženy orientované na výkon

Často jde ruku v ruce se soutěživostí. Supermatky rády vedou v disciplínách - délka spánku dětí, které začalo dříve chodit, mluvit, rozpoznávat písmena a či barvy. Mají tendenci neustále se s někým srovnávat. Podle vnějších kritérií a toho, zda v nich obstojí, odvozují svou vlastní hodnotu. Mají pocit, že oni samy, jejich dítě a výchova, jsou jinými matkami posuzovány a chtějí být přijímány pozitivně. Vlastní představa o tom, jak by měla dobrá matka vypadat, je vede k pocitům selhání. Cítí se provinile, pokud tuto představu v určité situaci nesplnily. Úspěšnost svého dítěte (ve vývoji, ve škole, na hřišti) je pro ně dalším kritériem kvality vlastního rodičovství. Mají potřebu zdokonalovat se v rodičovských schopnostech a neustále kontrolují a analyzují své vlastní reakce ve vztahu k dítěti. Matka, která se snaží vychovávat dítě podle přečtených teorii a příruček, často zapomíná na třídění informací. Pod vlivem uplatňování naučených postupů si často ani nevšimne, jak na výchovu podle příručky reaguje její dítě.

Jak z toho ven?

Reálný pohled na své představy o ideální matce či rodičovství jako takovém. Dokonalost totiž není reálná. Nebojte se dělat chyby, přiznejte si únavu, vyčerpanost a také selhání. Naučte se říct ne. Určitě si priority, pokud máte pocit, že nestíháte a nevíte co dřív. Nechte věcem volný průběh i za cenu, že se možná něco pokazí. Úzkostlivé hlídání svých emocí, dítěte, pořádku v domě a všeho, co máte pocit, že musíte zvládnout, může vést k vyhoření. Ano, i matka může vyhořet. O vyhoření se sice mluví zejména v souvislosti s pracovními profesemi, ale objevuje se často právě u žen na mateřské dovolené. Role matky je doprovázena vysokými nároky na výkon, velkým nasazením a strachem ze selhání. Syndrom vyhoření byl poprvé popsán v roce 1975. Jde o psychický stav vycházející z chronického stresu, jehož klíčovými symptomy jsou emocionální úzkost, pocit opotřebování, celková únava, nesoustředěnost, nechuť, neochota komunikovat a osobní konflikty.

Čím více víme o vývojových potřebách dětí a o vlivu, jaký má kvalita rodičovství na jejich život,

tím víc je to pro nás náročnější. Stává se, že zapleteni do nabídky různých trendů a přístupů netušíme, jaký výchovný postup použít a reagujeme zmateně. V spleti různých názorů, porovnávání a posuzování toho "správného" rodičovství zapomínáme při práci s dítětem na vlastní intuici.