Rady pro rodiče, kteří se bojí o svá miminka

Péče o miminko sebou přináší, často i zbytečné, obavy o jeho zdraví a celkovou pohodu. Někteří rodiče neustále sledují odborné články o stejně starých dětech a porovnávají. Následně se zbytečně trápí obavou, že něco není v pořádku. Popíšeme vám nejčastější příčiny rodičovských starostí, které není třeba zbytečně zveličovat.

Plenkový horoskop - co nám napoví obsah?

Často se stává, že novopečení rodiče odepínají plenu za plenou v napětí, zda v ní najdou dlouho očekávaný "poklad". Obavy jsou však většinou zcela zbytečné. Trávicí trakt miminka, které je plně kojeno, dokáže mateřské mléko optimálně zpracovat tak, že nemusí mít stolici i několik dní. Pokud dítě nemá křeče, zácpu a plenky jsou mokré a těžké, je možné čekat i deset dní. Naopak kojené dítě může mít stolici i vícekrát denně (např. po každém kojení), a i to je normální. Děti krmené umělým mlékem by však měly mít stolici minimálně 1x za 24 hodin. Někdy je obsah pleny více zelený než obvykle, když bývá žluté nebo hnědé barvy. To se - především u kojených dětí - příležitostně stává. Barva se pak opět znormalizuje sama od sebe. To, že nejde o průjem (kdy může být stolice také zelená), je vidět na konzistenci: je homogenní a kašovitá. Při průjmu je spíše vodnatá s malými zelenými kousky podobnými lístkům špenátu. Při podezření na průjem byste měli ihned vyhledat dětského lékaře. Neškodné změny barvy stolice se mohou vyskytovat i po zahájení přikrmování nebo při změně různých typů mléka. Například ze spíše zelené na žlutou nebo hnědou - a opačně. Některé děti reagují zeleným zbarvením stolice i tehdy, když se jim prořezávají zuby. Stejně se nemusí rodiče lekat, pokud najdou v plence červené stopy jako po krvi. Někdy nejde o krev, ale o červené močové krystalky, které se u kojenců mohou občas vyskytnout. Určitě byste však měli kontaktovat vašeho dětského lékaře, aby vyloučil skutečné krvácení.

Vytékání mléka - žádný důvod k obavám

V době krátce po narození se u dívek může vylučovat z prsů malé množství mléčného sekretu. Toto "mléko" je důsledkem estrogenu, které dítě přijímalo v děloze a nejpozději za pár dní se úplně samo od sebe ztratí. V žádném případě ho nevytlačujte!

Dýchá ještě?

Téměř všechny mámy to znají: chodí do ložnice 20x po sobě a tajně nahlížejí do postýlky, aby se přesvědčily, zda miminko dýchá. Strach z náhlého úmrtí kojenců (SIDS) je u některých rodičů tak velký, že si pořídí monitor na kontrolu dýchání. SIDS se však vyskytuje vzácně a podle vyjádření většiny dětských lékařů stačí, když se budou rodiče vyhýbat v prvním roce života dítěte známým rizikovým faktorům: přehřátí způsobenému teplými dekami nebo spacími pytli, překrytí obličeje (dekou, plyšovými hračkami, měkkými pokrývkámi kolem postýlky apod. ), poloze na bříšku, ale i kouření v blízkosti dítěte. V místnosti, kde dítě spí, by nemělo být více než 20 - 22 stupňů Celsia, aby se nepotilo. Hlídání přístrojem má smysl zejména u dětí nezralých, chronicky nemocných, s problémy dýchání v minulosti, dětí, v rodině  u kterých se již smrt kojence ve spánku vyskytla ....

Může miminko, které zvrací, prospívat?

Často rodiče vídíme s plenou přehozenou přes rameno, která páchne mírně kyselým zápachem. Mnohým miminkům se v prvních měsících života stává, že se s pozřeným vzduchem zároveň dostává nazpět přes hltan i trochu napůl stráveného mléka (odborně se hovoří o gastroezofageálním reflexu). Tyto děti neprospívají lépe než ostatní, ale ani ne hůře. Někdy miminko vyzvrátí větší množství mléka, i to může být normální. Pokud miminko zvrací proudem, měli byste pro jistotu kontaktovat dětského lékaře. Zvracení u dětí se ztrácí většinou do osmého měsíce, někdy však přetrvává až do prvních narozenin.

Nezatíží očkování organismus dítěte?

Lékaři vysvětlují nutnost očkování již u malých kojenců následovně: Některé infekce postihují miminka v tomto věku mnohem hůře než starší děti - proto by měla být miminka po dovršení druhého měsíce života očkována proti některých chorobám. Hexavakcíny přitom nezatěžují organismus dítěte více než jednoduché očkování, neboť ochranná očkování se orientují na několik málo obzvláště notorických a nebezpečných původců chorob - se stovkami dalších se musí imunitní systém tak či tak vypořádat sám. Skutečnost, že očkování oslabují imunitu dítěte, jak se obávají mnozí rodiče, se nepotvrdila. Očkování představuje pro imunitní systém stimul a tak ho vlastně trénuje. A nepomůže dítě neočkovat, ale naopak překonat některé nemoci? - Ptají se pochybovační rodiče. Odborníci sice připisují některým chorobám pozitivní hodnotu, ale v případě těžkých infekčních nemocí může dojít k tomu, že budou děti zvracet a mohou si způsobit zdravotní komplikace, v krajních případech až s rizikem smrti.

Moje dítě bývá často nemocné, má slabou imunitu?

Dvanáct infekcí za rok je u batolat a dětí předškolního věku v oblasti normy, zdůrazňují dětští lékaři. Časté infekce nejsou znakem oslabené imunity. Imunitní systém miminek a malých dětí potřebuje několik let, aby dozrál. A existuje kolem 200 původců nachlazení. Zatímco dítě překoná jen nejběžnější z nich (a následně bude imunní), trvá to několik let. Tak se stává, že miminka a malé děti navštěvují lékaře kvůli nemocem nejčastěji, zatímco školáci u něj zaklepou většinou méně než šestkrát do roka a dospělí lidé nebývají nemocní někdy i několik let. Oni už totiž během svého života "zpracovali" různé původce rýmy, chřipky apod. a mnohé z nich člověka napadnou jen jednou a hned si na něj vytvoří imunitu. Drahé preparáty na zvýšení imunity neprokázaly podle mnoha studií žádný účinek - ani preventivní, ani v akutním případě nemoci. Jediné co může podporovat imunitu vašeho dítěte je hodně pohybu na čerstvém vzduchu, pestrá výživa bohatá na vitamíny a v neposlední řadě nekouřící rodiče.

Je to již alergie?

Doposud byla pokožka miminka hebká jako broskev - a teď je najednou červená a posetá drobnými vyrážkami. V prvních měsících života se u mnohých kojenců vyskytuje tzv. kojenecké akné, reakce (často opožděná) na hormony, které dítě získávalo od matky v děloze. Na rozdíl od neurodermatitidy kojenecké akné nesvědí a nezpůsobuje dítěti žádné potíže. Toto strašidlo mnoha rodičů zmizí často za pár týdnů tak rychle, jak přišlo. Někdy se u miminek objevují nejasné kožní změny, jako zarudnutí, vyrážky, drsná místa na tvářičce nebo na těle. Někdy se ani za těmito změnami skrývá obávaný ekzém.Toto onemocnění poznáme často podle drsných, zanícených, lehce vyvýšeným zčervenáním kůže v jejích záhybech, které svědí. Ekzému lze předcházet - kromě šestiměsíčního výlučného kojení i používáním kosmetických přípravků bez obsahu parfémů a úplným vzdáním se šamponů a přísad do koupelí u mladších kojenců. Někdy se se zahájením přikrmování objeví načervenalá místa na zadečku, které mohou být reakcí na neobvyklé kyseliny v ovoci (citrusové plody) nebo náznakem nesnášenlivosti některých složek potravy. Proto je důležité během jednoho týdne zavádět vždy jen jednu novou složku potravy, abychom ji v případě problémů snadno identifikovali jako "nežádoucí" a mohli ji pak vynechat.

Miminko spí málo - jde o poruchy spánku?

Jsou miminka, pro které je spánek oblíbenou činností a prospí větší část dne, a pak i taková, která si sotva zdřímnou na půlhodinu. Nezřídka se setkáváme i s takovými dětmi, které přes den rády spí, ale o to efektivněji nám umí zkrátit noc - buď usínají pozdě nebo těžce a pak se v noci velmi často budí, nebo vstávají velmi časně - někdy již před pátou hodinou ranní. Zoufalé maminky se pak mezi sebou často ptají: "Kolik  hodin spí vaše děti?" Taková srovnávání ale nic nepřinesou, neboť potřeba spánku miminek a kojenců je velmi individuální a nedá se ovlivnit. Některé děti v tomto věku spí jen 13 hodin za den, některé 20 - obojí je však zcela normální. Toto množství spánku se nedá stupňovat nebo redukovat, ale dá se rozdělit. Kdo chce, aby jeho miminko spalo déle v noci, musí například zkrátit denní spánek. Pokud má dítě spát déle ráno, možná pomůže uložit ho večer trochu později - a někdy právě naopak, i když to zní překvapivě - uložit jej dříve, je potřeba vyzkoušet, co zabere ... Při takových úpravách spánku je nezbytná trpělivost rodičů. Může trvat jeden i více týdnů, dokud se dětský mozek přeorientuje a zda např. zkrácením odpoledního spánku přinese ovoce v tom smyslu, že dítě bude večer spíš unavené nebo že bude ráno spát déle. Malé děti mají rády spánek na čerstvém vzduchu a také maminkám pravidelné procházky prospějí.

Kde je první zub?

Výjimečně se stane, že miminka se už při narození mohou pyšnit jedním zubem. U některých však ještě ve dvanácti měsících pusinku zejí prázdnotou. Tehdy se někteří rodiče ptají, jestli bude muset jejich dítě chodit do školy bezzubé. Rodiče si mohou zase jednou vydechnout, protože první zub se objeví i bez toho, abychom si s tím dělali starosti. Dítě dokáže jíst i bez zoubků. Jelikož se již zoubky nacházejí pod dásní, nedělá malým dětem problém požvýkat i měkký chléb, měkké ovoce, těstoviny a zeleninu. Pokud se již zoubky objeví, většinou jde nejprve o řezáky, pak špičáky a později stoličky. Individualisté mezi miminky se neřídí tímto pořadím, ale překvapí své rodiče například úsměvem "upíra", když se jim jako první proříznou špičáky. Do 36 měsíců má už většina dětí kompletní mléčný chrup.

Proč moje dítě ještě neleze, nestojí, nechodí?

Někteří rodiče by si nejraději pověsili vývojovou tabulku dítěte hned vedle dětské postýlky, aby kontrolovali, zda se jejich dítě vyvíjí podle plánu. A běda, když se stejně staré miminko naší známé už otáčí nebo se umí postavit, lézt, dokud tomu našemu takové snahy ještě vůbec nic neříká. Někteří odborníci říkají, že udávané časové údaje bývají někdy velmi přísné. Pouze ve vzácných případech má význam to, kdy se dítě obrací a kdy poprvé leze. Apropo lezení: mnohé děti vynechávají fázi lezení úplně a raději si počkají, dokud se nenaučí chodit. Nebo nahradí lezení koulením se do stran, klouzání se po zadku nebo hadovitým kroucením. K lezení  bychom však měli dítě vytrvale motivovat, protože je prospěšné, pokud již před prvními kroky samo leze. Některé děti udělají své první kroky v devíti měsících, jiné sotva ve třinácti a některé pociťují význam chození až v 18 - 20 měsících. Na uklidnění: čas prvního lezení a prvních samostatných krůčků vůbec nesouvisí s inteligencí dítěte. Děti, které se naučí chodit později, jsou ve škole stejně dobré jako ostatní. A platí, že děti, které umí chodit už v devíti měsících, nemusí mít vyšší IQ ... Rodiče tedy mohou zůstat klidní a s radostí podporovat své dítě v jeho individuálním vývoji. Třeba se mu však soustavně věnovat a motivovat jej k činnostem. Tip : Účinné jsou časté doteky a jemné masáže.

Ve dvou letech ještě nemluví

Většina dětí začíná vyprávět mezi 12 - 18 měsícem. Mnohým dětem však úplně stačí, když začnou s touto činností ve dva a půl roku. Do té doby si vystačí často s energickým "To! To! "A ukazují přitom prstem na požadované předměty. Zde platí přesně to samé co při motorickém vývoji: časové rozmezí "normální" je mnohem větší, než si mnozí rodiče myslí. Normálně je i to, že některé děti už v 15. měsících používají dvojslovné věty a jiné to zvládnou zase až ve tři a půl roku. Dobré je však vědět, že i když existují velké rozdíly v aktivním mluvení - při chápání jsou děti přibližně stejně rychlé. Ať už v řeči nebo v motorice: Skutečné vývojové zaostávání bývá vzácné a souvisí i s nápadností v jiných oblastech.

Do školky bez plenek

I když vymyslíte skvělý tréninkový plán jak naučit dítě chodit na nočník, nebude ani o jeden den dříve suché, dokud na to není zralé. Pokud máme dočinění s takovým případem, nelze dítě ovlivnit žádným tréninkem. Brzký začátek a vysoká intenzita nácviku čistoty neurychluje kontrolu močového měchýře a tlustého střeva. Dítě nám samo ukáže, kdy je již připraveno, aby bylo suché. Nejdříve je to však v 18. měsících, často ale až kolem třetího roku a později. Jediné, co mohou rodiče udělat, když má dítě zájem, je být vzorem. To znamená, že oni (nebo starší sourozenci) nezavřou za sebou dveře na toaletě, ale nechají dítě přihlížet. Dítě, které chce být samo od sebe suché, na to potřebuje jen několik dní. Pokud však ještě dlouhé týdny a měsíce bývají mokré i tepláky nebo jestliže se dítě po fázi sucha vrátí o krok zpět, znamená to, že to bylo příliš brzy. Zde by neměli rodiče dítě kárat, vyčítat mu nebo jej napomínat. Toto téma je dobré na určitý čas nechat stranou, dokud dítě opět neukáže iniciativu. V případě obav není naškodu svěřit se s problémem lékaři, popřípadě požádat o vyšetření moči. Pro některé mateřské školy není problémem, pokud má dítě ještě plenku. Někdy nastupují do školky už dvouleté děti. U nich patří pak přebalování k běžné denní činnosti. A problémem by nemělo být ani to, pokud plenku potřebuje i starší dítě.

Závěr

Nedovolte milí rodiče, aby se strach a obavy vpletly do vašeho každodenního života. Nejsou to totiž vhodní společníci do rodinné pohody. Užívejte si každý jeden den s miminkem a nemyslete při sebemenším problému hned na to nejhorší. Pokud vás však trápí pocit nejistoty a vy máte podezření, že s vaším děťátkem není vše v pořádku, obraťte se na vašeho dětského lékaře. Budete mít v duši klid a i váš spánek bude klidnější!