kvalitním vybavením, ale i lidským přístupem. Lékař, který léčí zoubky těm nejmenším pacientům, ani nemůže být nepříjemný. Děti jsou citlivé osůbky a hned vycítí, že cosi není v pořádku. Ideální pan doktor (doktorka) na dítě před vyšetřením mluví a vedou spolu dialog. O školce, o hračkách (které má po ruce), a tak si získává jeho důvěru. Ví, že potřebuje dostat dítě "do pohody". Mělo by zapomenout, že v ambulanci ho mohou čekat i nepříjemné věci. Zvídavému pacientovi ukáže tajemné nástroje, zrcátka a vše co potřebuje, aby mohl jeho zoubky vyléčit. Ty nejmenší zaujme hrou a zoubky zkontroluje nenásilně a nenápadně. Pokud se setkáte s přístupem, že na první návštěvě násilím drží sestřička ústa vašemu plačícímu dítěti, buďte si jisti, že zubař se stane pro prcka noční můrou. Dítě, které takové něco zažije, má předpoklady k vybudování dentální fobie, tedy chorobného strachu ze zubařů.
Ideální je, když se vaše ratolest seznámí se zubní ambulancí ještě předtím, než vůbec zubaře bude potřebovat. Klidně ho vemte s sebou, ať se seznámí s prostředím, lékařem a s vyšetřením jako takovým. Samozřejmě, musíte být hrdinka a netvářit se při tom nešťastně. Když uvidí, že vy jste v zubařském křesle spokojená, nemá důvod bát se. V případě, že své dítě vezmete na vyšetření již s bolestí, návštěvu zubního lékaře si spojí s negativním zážitkem. Ideální je, pokud zajdete k zubaři v momentě, kdy se dítěti proříznou první zoubky. Pravidelné návštěvy spojené například s počítáním, kolik zoubků přibylo, zanechají dobrý dojem. Pan doktor (nebo dentální hygienik) ho seznámí s veselým zubním kartáčkem a z návštěvy zubaře se může stát příjemný zážitek. S dítětem třeba chodit na preventivní prohlídky k zubaři dvakrát ročně. A to i v případě, že dítě nemá problémy. Zvykne si na kontakt s doktorem a nebude mít z něho strach. Co se týče dentální hygieny, ta se doporučuje provádět již u dětí od dvou let. Navštěvováním dentálního hygienika si zvyknou na zubařské křeslo, aniž by pociťovali bolest.
Pokud patříte k těm, kteří se zubaře bojí, nepřenášejte svůj strach na dítě. Nemluvte o návštěvě ambulance jako o hrozném zážitku a nemluvte o bolesti, kterou vám vyšetření způsobilo. Dítě je vnímavé a začne se zubaře na základě vaší zkušenosti bát. Pozor! Strach je chytlavý. Pokud jste před zubním ošetřením svého dítěte vy sama nervózní, snadno se vaše nervozita přenese i na něj. Neříkejte mu, že to nebude bolet. Tím jen podpoříte jeho obavu, že může bolest čekat. Nikdy nestrašte své dítě doktorem, injekcí, nemocnicí a podobně. Na výroky typu "když nebudeš poslušná, lékař ti píchne injekci" zapomeňte.
Už první mléčné zoubky můžete vyčistit dětským zubním kartáčkem. (Pro nejmenší použijte prstový kartáček - speciální návlek na prst z plastu, na jehož konci je miniaturní kartáček). Nechte dítě, aby to zkoušelo samo. Nejlepší je, pokud si budete čistit zuby spolu s ním. Ať vás sleduje ráno, večer, kdykoliv si zuby myjete. Bude vás napodobovat a hlavně si vytvoří návyk. Ke správnému návyku vede pravidelnost. Děti milují hru a i čištění zoubků může být pro ně příjemnou hrou. Kupte jim zubní kartáček, který se jim bude líbit. Přibližně do tří let byste měli dítěti při mytí zoubků pomáhat, aby bylo čištění opravdu důkladné. Před návštěvou zubního lékaře dítě motivujte například i tím, jak se pan doktor potěší, když uvidí krásně čisté zoubky.
Časy, kdy jsme si v zubařském křesle odtrpěli bolest jsou pryč. Moderní způsoby stomatologické léčby jsou zaměřeny na to, aby se pacient cítil komfortně. A navíc je tu volba zubního lékaře, který nám svým způsobem léčby i profesionálním vystupováním bude vyhovovat. Stomatologie není zrovna levná záležitost, proto ( a nejen proto) musíme dbát především na prevenci.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.