Proč nechat muže, starat se i o velmi malé děti?

Datum článku: 7. 6. 2016

Muž a malé miminko? Nikdy! I tak znějí slogany některých novopečených maminek. Nemyslí to zle, jen svého partnera malinko znají a bojí se jeho roztržitosti, lehkovážnosti a dalších jeho slabých stránek, které by se mohly promítnout do péče o malé a bezbranné miminko. Ale milé maminky, sice existují muži, kteří to opravdu nezvládnou, ale těch není mnoho. Spíš si vy, zbytečně namlouváte, že to ten váš nezvládne a nedovolíte mu se s miminkem, které je přece také jeho, více sblížit. A děláte velkou chybu!

Proč nechat muže, starat se i o velmi malé děti?

Nechat tátu postarat se miminko? Ani za nic!

Mnoho maminek má problém nechat některé úkony týkající se péče o děťátko na svém partnerovi. Někdy se za tím může skrývat pocit, že přece jen muži nemají tolik citu a že by tedy tatínek nedokázal miminko správně držet, přebalit, nebo vykoupat. Vždyť, co kdyby miminku ublížil? Ženy mají přece jemnější pohyby a lepší cit pro tyto věci. Na tom sice něco pravdy může být, ale tatínek by měl mít také možnost zapojit se do činností souvisejících s miminkem. Pro muže je to důležité, protože si takto buduje bližší vztah se svou dcerkou nebo synkem. Pokud ho necháte provádět některé věci, jako přebalování či koupání, dovolíte mu tak více si uvědomovat a prožívat jeho otcovství. Bude mít také pocit, že mu v tomto směru důvěřujete a tak si bude více věřit i on sám. Jednoduše, muž by měl mít možnost být se svým miminkem - je to prospěšné pro oba, dítě i jeho otce.Pokud mu budete neustále dávat najevo, že koupání či přebalení nezvládne, může se stát, že se stáhne a nebude se více snažit. Vždyť nač, když přeci maminka ví všechno nejlépe a k miminku ho vlastně ani nepustí ...

Jak mu to ulehčit

Snažte se tedy svému partnerovi usnadnit navazování vztahu s miminkem při každé příležitosti. Dovolte mu drobečka přebalit, může ho i vykoupat. Některým tatínkům se koupání miminka tak zalíbí, že se z toho stane jejich oblíbená činnost. Podporujte svého partnera, pochvalte ho za to, jak šikovně zvládl drobečka např. převléknout či přebalit. Řekněte mu, že si toho vážíte a že vám tím pomáhá. Tatínek potřebuje vědět, že mu to jde, že to dělá správně a že mu v tomto směru důvěřujete. Nebojte se nechat svého partnera s miminkem i samého. Vy si zajděte chvilku za kamarádkou, zacvičit nebo ke kadeřnici. Nemějte strach, že by se tatínek o miminko nedokázal postarat. Nebo ho pošlete na procházku s kočárkem - mnozí muži se rádi pochlubí svým miminkem při procházce. Možností, jak podporovat prohlubování pouta mezi otcem a dítětem, je množství a jistě dokážete najít dostatek vhodných příležitostí.

Když muž nejeví zájem ...

Mnohdy se však může stát, že tatínek sám odmítá postarat se o maličké miminko. Pokud není na vině nedůvěra ze strany ženy, pak může být příčinou jednoduše mužův strach, že by tomu drobnému stvoření mohl ublížit. Nemusí to dát ani otevřeně najevo, někdy se muž jen straní jakékoliv péče o dítě, odmítá ho přebalit nebo vzít na ruce a podobně, což může žena vnímat jako jeho nezájem o miminko nebo neochotu pomoci. Pokud se takové chování u vašeho partnera objeví, je třeba zjistit, co se děje. Promluvte si spolu o jeho pocitech a snažte se je pochopit. Někteří muži prostě potřebují čas, aby si své otcovství začali užívat naplno. Zatímco je miminko docela maličké, jaksi je "neoslovuje", nedá se s ním hrát, pobavit. Navíc, pokud dítě v náručí otce pláče, ten si to může vysvětlit tak, že se ho drobeček bojí a později se bude obávat vzít si ho do náruče. Občas se stává, že čerstvý tatínek má problém zvyknout si na mnohé změny, které přijdou s narozením děťátka a vnímá malé miminko jako nějakého "vetřelce". Najednou už není na prvním místě on, ale dítě. Jednoduše, příčiny mohou být různé a důležité je, o svých pocitech mluvit. Miminko přinese do života skutečně mnohé změny a oba rodiče potřebují určitý čas, aby si na nový systém zvykli. Pokud se i tatínek hned neumí "spřátelit" s miminkem, neznamená to, že z něj nebude dobrý rodič. Mnozí muži objevili kouzlo otcovství až v období, kdy již bylo děťátko trošku větší, vnímavější a zejména aktivnější.

Autor: Martina Dvořáková