Proč kupovat dětem hračky, když by se více hodily potřebné věci?

Nakupujete rádi hračky pro své děti? Nebo si myslíte, že jsou hračky pro děti zbytečné a stejně jim je dá někdo z rodiny či známých? Někteří rodiče zůstávají dlouho dětmi a kupování hraček je pro ně radost a potěšení, ale jsou i rodiče, kteří by raději pro své děti dostávali a kupovali jen praktické věci.

Dítě hračky potřebuje

Mnozí rodiče se shodují, že narozeniny nebo vánoce pokaždé dopadnou stejně. Při otevírání třetí krabice si už dítě nepamatuje, co bylo v první. Některé hračky upadnou v zapomnění dříve, než doputují do dětského pokoje. Důvody jsou různé. Dítě podobnou hračku má, nezaujala ho nebo z ní "vyrostlo". Svou roli přitom sehrává přesycení. Velké množství hraček rozptyluje dětskou pozornost. Na druhé straně jsou rodiče, kteří hračkám, natož jejich nakupování ve velkém, příliš neholdují a od tohoto záměru rozmlouvají i rodinu. Podle nich si dítě může hrát s "čímkoliv". Obě skupiny rodičů mají do jisté míry pravdu. Hračka však zůstává pro dítě nenahraditelnou. Moderní časy totiž setřely hranice mezi přírodními věcmi a výtvory člověka. Prostředí, které dítě obklopuje, je výsledkem lidského zásahu. Interiér domova, parky, dětská hřiště, mateřské školy, zahrady, dokonce okolní příroda jsou výsledkem lidské práce. Jelikož schopnosti a zážitky dítě nemůže získávat v přirozeném prostředí, nahrazuje si je přes hračku.

Hračka znamená svobodu

Vzpomínky na dětství se nám často spojují s medvídkem, panenkou, stavebnicí. Oblíbené hračky nám dodávaly pocit jistoty, pro některé zůstaly talismanem po celý život. V očích dítěte hračka není pouze předmět. Znamená pro něj svobodu. Dítě s hračkou zachází tak, jak samo chce. Vybírá si hračku, kterou potřebuje. Můžeme mu v tom bránit, ale nemůžeme ho donutit, aby si hrálo proti své vůli. Rodičům někdy uniká, že samotná koupě nestačí. Hračku je třeba oživit. Přesunout ji do dětského světa, kde panenky vyprávějí, autíčka vrčí, medvídci přejí dobrou noc. Vše závisí na fantazii dospělých nebo jejich schopnosti inspirovat se vzpomínkami na vlastní dětství.

Kauza plyšák

Zkušení rodiče varují před bezhlavým nakupováním plyšových hraček. V žebříčku zbytečností se ocitají na prvních příčkách. Nejčastějším argumentem je, že peníze za všechny plyšáky, na které doma sedá prach, mohli pořídit něco jiného, potřebného. Původní záměr plyšových hraček však zůstává smysluplný. Výrobci začali s jejich produkcí ve velkém po kritice hraček z umělé hmoty. Často se lámaly, nedaly se opravit, způsobovaly úrazy. Plyšáci ztělesňují zvířátka, různé pohádkové postavičky, čímž si děti naprosto získávají. Mohou s nimi manipulovat do úmoru, používat je jako své mazlíčky. Přinášejí citové uspokojení a příjemný stav duševní rovnováhy. Ten je pro vznik pocitů nezbytný. Původnímu záměru plyšové hračky však uškodila přílišná komerčnost. V poslední době se stávají předmětem různých reklam a vyvolávají závislost. Děti cítí potřebu sbírat, mít, vlastnit.  Pokud vás děsí představa dětského pokoje nacpaného hračkami, řešení je jednoduché. Konečné rozhodnutí je jen na rodičích. Kolik bude mít dítě hraček, závisí na jeho postoji, hodnotové orientaci a od zvážení, zda hračku dítě opravdu potřebuje, nebo si ji jen vynutilo pláčem.

O dětech a hračkách

Hrají si dnešní děti jinak ve srovnání s minulostí? Současná vyspělá technika člověka ochuzuje. V minulosti jsme měli více možností získávat zkušenosti v prostoru. Současné hračky tedy získali nový rozměr. Neseznamují dítě jen s věcmi, které ho obklopují. Pomáhají mu získat představu i o těch, ke kterým nemá přístup.

Kdy přichází čas na první panenku, první autíčko?

To se nedá určit přesně. Mezi prvním a druhým rokem dítě přitahují hračky, které vydávají zvuky, pohybují se. Rozvoj chůze mu umožňuje hrát si s tím, co lze táhnout na provázku, tlačit na dlouhé tyči před sebou. Mezi druhým a třetím rokem dítě stále miluje hru zaměřenou na pohyb a manipulaci. Začíná napodobovat okolí. Krmí panenku, ukládá ji do postýlky, zatlouká hřebík, zametá, vysává, nakládá kostky do auta. Hra s panenkou a autíčkem se postupně zdokonaluje. Mezi třetím a čtvrtým rokem dítě oslovují pohybové hračky. Začíná jezdit na odrážedlu, tříkolce, koloběžce, chce do kočárku panenku, pro autíčka vymýšlí různé dráhy.

S čím vším si hrají děti ve školce?

V současné mateřské škole je velké množství rozmanitých hraček. Ve třídě dítě nachází různé stavebnice, didaktické hračky, napodobeniny zvířat, pohádkových postaviček, zdrobněliny z reálného světa, množství panenek, skládaček, hraček na stimulaci myšlení, jemné motoriky, koordinace zraku a rukou, ale i počítačové programy, které jsou založeny na určité systematické struktuře.