Předškolní věk dítěte a sprostá slova
Lámete si hlavu, jak reagovat, když dítě odpovídá odposlouchanými vulgarismy? Jak dítě odnaučit říkat sprostá slova? Pojďme se na problém dívat z psychologického hlediska.
Hanlivá slova související s vyprazdňovacími procesy člověka
Známá francouzská pediatrička a autorka mnoha knih o výchově dětí a rodině Edwige Antier vysvětluje používání hanlivých slov týkajících se lidského vyprazdňování u tří až pět ročních dětí velmi jednoduše. Vnitřní agresivita je součástí každého člověka již od narození. Představuje jednu ze základních psychických reakcí člověka a pokud je v člověku zakořeněna ve správné míře, patří ke způsobům, které mu pomáhají překonávat nelehké životní překážky. Důležité je však vnitřní agresivitu korigovat v člověku od útlého dětství, aby mu v životě pomáhala a nestala se ničící silou jeho samotného i nejbližšího okolí. Pokud vaše dítě dosáhlo věku tří let, Edwige Antier upozorňuje, že právě končí tzv.. "Anální stádium." V překladu to znamená, že dítě je schopno být samostatné ve vykonávání velké a malé potřeby. Zároveň však pociťuje nutkání používat neslušné slova související s touto oblastí, aby tak deklarovalo svou těžce získanou samostatnost. Pokud bylo dítě konfrontováno s nadávkami a výsměchem při učení se "potřeby na toaletu", bude používat hanlivé slova z této oblasti mnohem intenzivněji než dítě, které cítilo od rodičů laskavé pochopení a podporu. Dává tak najevo utrpení, které zažívalo. Proto je třeba v této sféře postupovat velmi citlivě a vyhnout se jakékoli formě hněvu, urážek či podceňování.
Dejte pozor na to,
aby agresivita u dítěte nepřekročila práh snášenlivosti, protože výsledkem neuhlídané agresivity nejsou jen fyzické útoky na ostatní děti a často i dospělé, ale i činy, které dítě adresuje svému okolí s cílem ublížit. Pokud dítěti navíc svůj čin dělá radost, je třeba radikálně zakročit.Mezi nepřímé formy agresivity patří i lež nebo u dětí velmi oblíbené žalování na vrstevníky či sourozence. Všem formám agrese, které splňují kritérium psychického nebo fyzického ublížení druhým, doprovázeným radostí a pocitem zadostiučinění, je třeba věnovat obrovskou pozornost a následně je rychle a efektivně řešit.
Otázka však zní, jak se zachovat, když slyšíme nadávky z úst svého dítěte?
Pokud neslušná slova uslyšíte od dítěte poprvé, nevěnujte jim pozornost nebo se zasmějte. Pokud se však slova opakují, třeba školkařům vysvětlit, aby tato slova nepoužívala před ostatními lidmi, jelikož jsou urážlivé a ponižující. Pokud dospělí používají humor plný výsměchu, určitě se to odrazí v používání agresivního humoru i u jejich dítěte.