Období předškolního věku navazuje na batolecím období a končí nástupem dítěte do školy. V tomto období dochází k rozvoji motoriky, řeči, myšlení, paměti, představivosti, sebeovládání a schopnosti prosadit se. Charakteristická je potřeba dětského kolektivu. Hlavní náplní je hra, která má vliv na celkový rozvoj osobnosti, rozvíjí vnímání (barvy, velikost, tvar), paměť a pozornost (básničky, říkanky, pohádky, písně). Je to období otázek "proč?", Ve kterém do popředí vystupuje obrovská fantazie a představivost dítěte.
Rozvoj nervové soustavy vede ke zdokonalování, zpřesňování pohybů a jejich lepší koordinaci. Dítě se učí své pohyby vědomě regulovat. Dochází k výrazným pokrokům v jemné motorice, což umožňuje rozvoj dovednosti dítěte (dítě stříhá, modeluje, kreslí).
Vyhraňuje se stranová orientace (lateralita). U 4 - 5 letého dítěte se již dá určit dominance 1 ruky, to znamená, zda se dítě vyvíjí jako pravák nebo levák jako.
Předškolní období je také charakterizováno intenzivním rozvojem paměti. U dětí v předškolním věku převažuje tzv.. krátkodobá paměť, ale její trvanlivost se intenzivně rozvíjí a podmiňuje utváření dlouhodobé paměti. Obsah krátkodobé i dlouhodobé paměti se utváří převážně živelně, bezděčně a neúmyslně. To znamená, že dítě si pamatuje podněty z vlastní zkušenosti (zajímavé, vlastní zážitky, radostné i smutné události). Koncem předškolního věku se začíná projevovat úmyslná paměť. Dítě si začíná programovat svou činnost, vyvíjí vlastní úsilí při zapamatování, klade si cíle, chce naučit, zapamatovat si. Uvědomuje si potřebu něco se naučit, zapamatovat si, cílenější reguluje své chování. Tato schopnost je však ještě slabá, málo výkonná a proto by se na dítě neměli klást nepřiměřeně vysoké nároky. Rozvíjet a posilovat úmyslnou paměť můžeme úkoly, při kterých si dítě musí zapamatovat nějakou instrukci, pokyn. Vhodné jsou hry s pravidly (např.společenské stolní hry), ale i běžné denní činnosti (např.malý nákup). V předškolním věku se posiluje i logické myšlení. V pozdějších předškolních letech začíná dítě oddělovat předměty od událostí, myšlenky od činnosti. Začíná chápat vztahy a možnosti.
Pomocí představivosti si dítě na základě vlastní zkušenosti utváří ve vědomí obrazy osob, věcí či jevů.Představivost není ohraničena pouze na vyřizování paměťových představ. Intenzivně se rozvíjí i fantazie dítěte (představy, obrazy, které nejsou podloženy reálnou zkušeností dítěte). Tyto fantazijní představy se uplatňují ve výrazné tendenci dítěte oživovat věci kolem sebe (antropomorfizácia) a připisovat věcem, zvířatům lidské vlastnosti (personifikace). Představivost dítě plně uplatňuje ve hře i mimo hry, hlavně v kontaktu s novými, pro něj neznámými podmínkami či problémy.
V předškolním věku dítěte výrazně narůstá potřeba společenských kontaktů směrem k dospělým i vrstevníkům. Vztahy k dospělým převažují nad vztahem k vrstevníkům zejména na počátku předškolního období, což je dáno existenční závislostí dítěte na dospělém člověku. Dospělý pro dítě představuje jistotu, poučení, pomoc. Proto si dítě utváří silné citové vazby k dospělým ve svém nejbližším okolí. Potřebuje jistotu, že v každé situaci je blízko osoba, která mu pomůže, poradí, projeví něhu, náklonnost a níž může důvěřovat. Tyto citové vazby k dospělým představují podmínku zdravého osobnostního vývoje dítěte. Pro dítě jsou modelem sociálního chování, který je využitelný při společenské adaptaci. Méně rozvinuté jsou vztahy dítěte k vrstevníkům. Během předškolního období se však výrazně mění, dochází k jejich rozšiřování a stávají se obsažnějšími. Zatímco na začátku předškolního věku je dítě ještě značně egocentrické a zaměřené na sebe, 5 leté dítě si už zakládá na přátelstvích, které jsou i výraznou motivací jeho chování.
Stejně jako v předchozích vývojových obdobích, i nyní jsou nezbytná preventivní prohlídky za účelem posouzení fyzického stavu, výživy, řeči, motorických schopností a celkového vývoje dítěte. Zapomínat netřeba ani na péči o chrup a bezpečnost dítěte (hlavně prevence úrazů a otrav). Mezi nejčastější onemocnění dětí předškolního věku patří akutní záněty dýchacích cest, infekční onemocnění a střevní nákazy (ve velké míře souvisí se vstupem dětí do mateřské školy). V tomto období se často rozpoznají poruchy zraku a sluchu.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.