Plánujete velkou rodinu, nebo zůstanete u jedináčka? Obě varianty jsou jen a jen vaše věc!

Datum článku: 17. 6. 2016

Jak velkou rodinu chcete mít? To velmi intimní záležitost a do toho by vám nikdo neměl mluvit. I nejbližším příbuzným musí být vaše rozhodnutí jedno. A každá rodina to řeší jinak a nedá se jednoznačně tvrdit, že ten který model je nejlepší. V Čechách sice převládají rodiny se dvěma dětmi, ale výjimkou nejsou ani rodiny s jedním, či více dětmi.

rodina, děti, jedináček, sourozenci, rodiče, výchova dětí

Většina rodičů řeší druhé dítě proto,

aby to první nebylo samo, aby mělo společníka ve hře, aby se mělo s kým zabavit, zatímco rodiče budou řešit jiné povinnosti, aby nebylo rozmazlené, naučilo se dělit o věci, aby nebylo sobecké. Jenže je to ten správný důvod k tomu, zda mít či nemít druhé dítě? Podívejte se na názory a zkušenosti ze života, co z toho je vám bližší?

Proč jsme se rozhodli mít jedináčka

Když měl malý tři roky, zvažovali jsme, zda mít druhé dítě nebo ne. Popravdě řečeno, dnes jsem ráda, že jsme do toho už nešli. Možná to bude znít sobecky, ale líbí se mi životní styl, jaký nyní žijeme. Patrik konečně vyrostl, je z něj chytrý a samostatný kluk, my se můžeme znovu věnovat svým koníčkům a sami sobě. Začala jsem chodit cvičit, mohu z času na čas vyjít s kamarádkami ven, přitom mám stále dost času, na to, abych se mohla věnovat i synovi. Pomáhám mu při učení a jsem mu k dispozici vždy, když potřebuje. To by při druhém dítěti možné nebylo. Mnoho rodičů "vyrobí" druhé dítě jen proto, aby se první nenudilo, aby mělo živou "hračku", a ne proto, že po druhém dítěti skutečně touží, což je podle mě ten nejhorší důvod, jaký může být. Mnozí si myslí, že jsme sobečtí, když jsme Patrikovi nedopřáli sourozence a že ho rozmazlujeme, pravda je však taková, že se Patrikovi můžeme naplno věnovat, navíc má množství kamarádů, takže v kolektivu je stále - o sobectví nebo rozmazlování nemůže být řeč. 

Proč jsme se rozhodli mít druhé dítě

Opačný názor mají rodiče pětiletého Sebastiana. Je sice pravou, že sestřička se nejdříve našemu synovi moc nelíbila, ale už si naštěstí zvykli. Je mezi nimi dvouletý rozdíl a už se umí i spolu pohrát. Věříme, že z nich budou dobří kamarádi, kteří se budou ve všem podporovat, učit se spolu a svěřovat si tajemství. Podle mě je lepší mít děti co nejdříve po sobě, děti společně odrostou, zabaví se a rodiče mají pak více času na vlastní věci. Určitě je to náročné, ale pokud se do toho pustíte spolu a pomáhá vám i partner, dá se to zvládnout. Navíc, my máme obě babičky ochotné, uvaří pomohou, kdykoli je třeba, tak jsme se přes to nejtěžší období dostali poměrně snadno. To je zase názor maminky Sebastiana a Leontýnky.

Podle odborníků je velmi důležité

děťátko správně připravit na příchod sourozence, protože děti ve věku 1 až 4 roky tím mohou velmi trpět. Žárlivost a nevraživost mezi sourozenci není rozhodně ničím příjemným.

Co říkají studie?

Určitě je na názoru maminky malého Patrika něco pravdivého, i když veřejné mínění je stále do jisté míry proti jedináčkům a upřednostňuje sourozence. Možná by bylo načase tento postoj změnit a možná i ne. Ale to, že na jedináčkovi není nic špatného, ​​podporují i ​​vědecké studie. Víte o tom, že podle některých z nich mají jedináčci tendenci lépe se učit, a to zejména v oblasti vědy, matematiky a literatury? Také obvykle mají více přátel a když vyrostou jsou méně tradičně založeny, například v oblasti rodových rolí. Lépe se přizpůsobují práci, která má tendenci připisovat se opačnému pohlaví a podobně.

Autor: Martina Dvořáková