musíte ho seznámit se všemi změnami a odchylkami v chování nebo zdravotním stavem dítěte. Například pokud bylo v kontaktu s nemocným člověkem (zvláště pokud byla nemoc infekční), trpí poruchami spánku, nechutenstvím, průjmem nebo zvracením, má zvýšenou teplotu (tu byste mu měli změřit ráno i těsně před odjezdem na očkování), nebo i to, zda neprodělalo delší cestu ze vzdálenější oblasti. Jeden den před a jeden po očkování nesmí dítě absolvovat rehabilitační ani jiné cvičení či plavání. Necelou hodinu "po" by se nemělo vzdálit z dosahu lékařské pomoci. Pokud tedy bydlíte daleko od pediatra, počkejte raději v čekárně. Při běžném očkování se minimálně jeden den vyvarujte delším cestám, ale například při MMR (příušnice, zarděnky, spalničky) se může reakce dostavit až do deseti dnů. Pokud máte naplánovanou dovolenou, tak termín očkování po domluvě s lékařem raději přeložte.
Přirozenou obranou proti nové látce je teplota, až horečka. Po očkování se nedoporučuje preventivní podávání léků na její sražení, protože organismus se musí s touto látkou vyrovnat sám a přijmout ji. Navíc tělíčko dítěte v té době vstřebává toxiny a v kombinaci s léky by se mohly reakce zhoršit, případně by mohlo dojít k toxickému šoku. Místo vpichu obvykle začervená a mírně ztvrdne. Doporučuje se ihned po příchodu domů na pár minut přiložit studený obklad.
Pokud má děťátko horečky nad 40 stupňů, horečky přetrvávající více než čtyřiadvacet hodin, poruchy koordinace, chůze nebo je malátné, můžete se klidně vydat na pohotovost, kde musíte službu konajícího lékaře předem upozornit na to, že dítě bylo očkováno. Signálem, že není něco v pořádku a organismus dítěte nesnáší očkování dobře jsou například i vytrvalý neutuchající bolestivý pláč, pokud jsou místa výrazně bolestivá a miminko má přecitlivělé bolestivé projevy, například i na oblečení. Lékaře byste měli kontaktovat i v případě že je místo dlouhodobě zarudlé, výrazně sytě červené - zanícené, nebo se zarudnutí zvětšuje na ploše kolem vpichu. Nežádoucími vedlejšími reakcemi jsou také výrazný nezmenšující se otok, hnisání, průjem nebo zvracení. Všechna postižená místa vždy kontroluje lékař v poradně.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.