Obezita u dětí a jak zhubnout společně?

Obezitu často dostávají děti do “výbavy” od rodičů. Nejprve rodiče těší, jak děťátko přibývá a než si stačí uvědomit, že je to nějak moc, již bývá pozdě. V rodině, kde chybí pohyb a i rodiče neustále něco pojídají to není nic neobvyklého.

Pokud se tedy chceme vyhnout problémům s hmotností,

úplným základem by měly být zdravé stravovací návyky už od raného dětství - doslova od prvních příkrmů. Ovoce či zeleninku my - maminky v dobré víře a snaze dopřát, často přislazujeme - jen aby ji miminko snědlo, byť malé děti nevědí, že mrkvička a jablíčko nemají být sladší než jsou ... a více než chuť je zajímá vzhled a barva - celková "zajímavost" nabízeného jídla. Pokud je dítě naučené na přislazenou ovocnou či zeleninovou složku, po příchodu do mateřské školy zpravidla ignorují nabízené ovoce a zeleninu, neboť na jejich čistou chuť není naučené. Říkáme tedy že "naše dítě nemá rádo ovoce, případně zeleninu" a přestáváme mu ho nabízet.

Náprava je možná ....

U dětí předškolního věku se zpravidla špatné návyky dají snadněji změnit, vyžaduje to však trošku snahy, vytrvalosti a také změn ze strany rodiny. Nemůžete chtít, aby dítě jedlo zdravě pokud u vás vidí na talíři jinou stravu než má ono samo. Připravte tedy na dávku mrkve či hrášku na talíři i tátu či staršího sourozence. Pokud i oni takovou stravu zrovna nemusí, je důležité, aby při jídle nehudrali a nemluvili jak to jíst nebudou ... Je lepší se s nimi předem dohodnout a vysvětlit jim, že je to pro dítě velmi důležité. Z kousku zeleniny se přece neotráví a časem si zvyknou také. I na větší děti a táty platí finty - můžete zkusit soutěžit, komu z nich se podaří sníst nejvíce nebo komu se podaří aby ho mrňous napodobil při pojídání.

Děti nejvíce reagují na vizuální podněty,

proto si na "vizáži" nabízeného jídla dejte obzvlášť záležet. Nekrmte děti násilím - pomohou spíše věty typu "ta mrkvička je ale super ... tak mi chutná že bych ji snědla všechnu ..." Dítě se zpravidla zapojí a vezme si také, pokud byste neuspěli napoprvé, vydržte a opakujte to znovu .... Trpělivost se zde jednoznačně vyplatí.

Pokud máte již trošičku větší dítě,

které se snaží pomáhat, můžete ho například nabádat k výpomoci v kuchyni ... vyzvěte ho, aby vám pomohlo očistit zeleninu do polévky a jako naprostou samozřejmost si z očištěné zeleniny ujídejte s komentářem jaká je dobrá ... dítě si buď samo nabídne také / snaží se vás napodobit / nebo ho jemně nabádajte větami jako "ty máš tak silné zoubky jako lev .... zkusíme jestli ukousnoeš takovou mrkvičku?" Na některé děti / hlavně v období vzdoru / zabírají věty opačné, které je vyprovokují k reakci. Pokud tedy vaše dítě právě reaguje na všechno "ne", vyzkoušejte věty jako "tuto kedlubnu musím před tebou schovat, protože je tak dobrá, že ty bys ji určitě celou snědla a neměli bychom nic" - fantazii a vynalézavosti z vaší strany se meze nekladou - každý rodič zná své dítě nejlépe a při troše snahy ví jak na něj.

Důležité je také naučit děti zdravě a vydatně snídat a mít vhodný pitný režim

Vyhnout se slazeným vodám či džusům . Od zvyku pít sladkou limonádu místo stolní vody se těžko odnaučí i dospělý člověk - o dětech nemluvě. Pokud již sladké vody používáme, přecházejme na stolní vody postupně .... z limonád na ochucené minerálky a z nich na stolní vody. Tuto změnu ocení i dětský stomatolog. V mladším školním věku pomáhá hlavně motivace a pochvala .... děti si více uvědomují své tělo a také případné rozdíly ....
 

Mějme na paměti, že děti nemohou mít redukci váhy nastavenou tak jako dospělí

Podstatnější než hubnout je zastavit přibírání a změnit stravovací a pohybové návyky. Hubnutí jako takové by měl doporučit dětský pediatr, resp. dietolog, neboť jen ten může správně posoudit vhodnost hubnutí v tom kterém období vývoje. Menší děti bychom neměli zatěžovat řečmi o nadváze - spíše se zkusme soustředit na změny v životosprávě a sledování jejich dopadu na změnu u dítěte ....

Pokud již dítě svou váhu vnímá jako problém, vnímejte ho jako jeho intimní záležitost

Nekomentujte a neřešte to s babičkou či kamarádkou za přítomnosti dítěte, to se často pak cítí zahanbeno. Mimořádně vhodné je přihlásit dítě do kroužku či sportovního oddílu. Pokud vaše ratolest nemá vztah k fotbalu, ale raději by chodila na hodiny klavíru, vůbec to nevadí. Podstatné je že dítě bude mít "pravidelné zaměstnání", bude se něčemu věnovat a tedy nebude tehdy přemýšlet nad tím co by - často z nudy - snědlo. V tomto věku obzvlášť platí, že pochvala a povzbuzení je ten nejlepší recept. Pamatujme - nepřibírat je úspěch hodný pochvaly i odměny.

U teenagerů bývá nejtěžší a nejcitlivější poradit si s otázkou nadváhy

Děti bývají citlivé na kritiku, proto slova třeba volit opravdu opatrně. Empatie u rodičů či okolí by měla fungovat naplno - vždyť si jen přiznejme - pokud by nám někdo říkal, že máme stále větší břicho nebo jsme stále těžší a těžší, spíše bychom se tomu člověku snažili vyhnout, než s ním o tom mluvit. Z takového konstatování naše děti nezhubnou, jen se budou cítit mizerněji. Mluvit o tom už ale je třeba - proto spíše než se do debaty pustíme, v klidu pouvažujme: "Pokud bych já byla na jeho místě .... co by mě rozzlobilo a naopak, co by mě nakoplo ke změně?". Dobrý začátek je velmi důležitý, aby se dítě neuzavřelo a abyste s ním otevřeněji mohli řešit tento problém. A není to cokoli - kila navíc často potrápí dětskou dušičku více než samotné tělo, a to hlavně v období prvních lásek. Už to není o tom, že dítě sní to co mu dáte na talíř, naopak ... obslouží se i samo, nejednou sní páté přes deváté, vše co mu přijde pod ruku. Prudce roste a všechny změny vyžadují velký přísun potravy, její zásadní omezení by mohlo mít za následek nedostatečný přísun potřebných látek. Proto je důležité hlavně to, co dětem k jídlu nabídneme.

Možná to vyzní překvapivě, ale jednou z cest jak i tímto projít je paradoxně vaření

a nakupování těch "správných" potravin. Vařit bychom měli jídla které jsou výživově hodnotné, nejsou přemaštěné nebo příliš kalorické. Pokud je totiž vaše hladové dítě po příchodu ze školy ví, že najde v ledničce skvělé rizoto, či oblíbené masíčko, určitě jím nepohrdne a na sušenky, které mělo v plánu sníst, i zapomene. V jídelníčku by měly být hlavně maso, ryby, luštěniny, zelenina, mléko a mléčné výrobky.

Domácí zásoby potravin jako oplatky,

bonbóny, chipsy a podobně bychom měli omezit na minimum. Stejně to platí o slazených vodách. Co doma není, to se nesní a nevypije. Jezení před televizí zkuste vypustit, pokud už to nejde, tak nahradit cereáliemi či mísou s nakrájeným ovocem.

Svačinu do školy je lepší dělat

Víme co dítěti dáme, než dávat peníze na nákup svačiny ve školním bufetu. Častokrát bychom se divili, jaký výběr dítě má.

Po obědě či večeři se snažte dítě zaměstnat,

tak aby snáze překonalo čas do pocitu zasycení. Je na vás co zvolíte - či pomoc při úklidu domácnosti, procházku či prohlížení si katalogu oblečení po kterém touží ... hlavní je vyhnout se střetu s jídlem. Pokud vám přibylo i noční ujídání a nevíte si s tím poradit, volte cestu menšího odporu. Ze dne na den se to neodnaučí .... zámek na ledničku také není řešení a dítě za to, že ho v noci budí hlad a žene směrem do kuchyně častokrát nemůže. Připravte si tedy "vhodné potraviny". Vysvětlete mu, že pokud už vstane a musí jíst, ať sní raději potraviny jako jogurty, cereálie s mlékem, banány či ovoce. Bezhlavé kombinování různých druhů potravin se odrazí na jeho trávení na druhý den.

I zde platí - motivujte a chvalte

Hlavně se snažte být svým dětem dobrým důvěrníkem i tehdy, pokud se jim zastavit přibírání nedaří ... povzbuzujte je co nejvíce ke změnám. Snažte se přidat i vy. Jednak budete pro děti dobrým vzorem a jednak i vám pár kil dole určitě neublíží a zvedne sebevědomí. Vysvětlete dítěti, že to ale nebude hned, že musí vytrvat a vy vytrvejte s ním!