Nová diagnostika správného vývoje dítěte

Posoudit vývoj svého dítěte dokáže většina rodičů. Přestože se všechny děti nevyvíjí stejně, jsou zde určité ukazatele a kritéria, kterých by dítě mělo dosáhnout v přibližně stejném časovém období. Ukazateli správného vývinu jsou například sed bez opory, chůze, řeč….

Jsou však maminky, které musí pro dosažení určité "lidské dovednosti"

dopřát svým ratolestem mnohem více času. Rané známky rizikového vývinu se projevují poměrně nespecificky, většinou opožděným dosahováním očekávaných milníků v jedné, nebo více funkčních oblastech psychomotorického vývoje a to např.. v porozumění řeči, ve vyprávění, v dovednosti prstů a celkové pohybové zdatnosti či sociálně-emočním životě dítěte, ale i v tom, jak se umí dítě učit a vyznat se v různých situacích.

Česká vývojová diagnostika vytvořila moderní nástroj,

který by umožnil zachytit děti s rizikem opožděného nebo narušeného vývoje. Screening psychomotorického vývoje (S-PMV ) je určen pro děti ve věku 24 až 36 měsíců, kterým by měly být vyšetřeny v rámci povinné 11. preventivní prohlídky v ambulanci pediatra. Jde o vyšetření vývinu ve formě dotazníku, který vyplňuje rodič (nebo opatrující osoba), na základě poznání vlastního dítěte.

Proč je tato metoda určena právě rodičům (pečovatelům) a ne lékařům

nebo jiným odborným pracovníkům. Pediatrická ambulance je ideálním místem, protože jí projde každé dítě bez výjimky a pediatr má odborné znalosti a informace o celkovém zdravotním stavu a vývoji dítěte od narození. Přesto to nebývá vždy pediatr, který odhalí odchylky ve vývinu dítěte. Kvůli zmíněné neaktuálnosti vývojových metod pediatři při posuzování psychomotorického vývoje dítěte vycházejí nejčastěji jen ze svých odborných zkušeností a klinických dojmů a mají na to jen krátký, vymezený čas v ordinaci. Kvůli tomu se může stát, že nezachytí všechny důležité projevy. Konečně rodič s dítětem tráví, ve srovnání s pediatrem, nesrovnatelně delší dobu a má zmapované nejen současné projevy a změny, ale i celkový dosavadní průběh vývoje a života dítěte. Z mnoha průzkumů provedených v posledních letech vyplývají i vedlejší pozitivní efekty metod, které se opírají o získávání informací od rodičů. Poskytují rodičům možnost a prostor vyjádřit své obavy týkající se dítěte a jsou také podkladem pro rozhovor s lékařem. V těchto případech se dokonce uvádí, že až 80% rodičovských obav v otázkách vývoje je opodstatněných (!). Právě tato "rodičovská znepokojení" ohledně vývojového stavu dítěte jsou významným prediktorem vývojových poruch a jsou užitečnou pomůckou při rutinním vyšetření pediatry.

Je samozřejmé, že "Screening" nemůže nahradit kompletní vyšetření

a proto je výsledkem jen odhalení možného rizika, s cílem zajistit co nejdříve vhodnou intervenci. Včasným zachycením rizika však můžeme předcházet závažnějším důsledkům narušeného vývinu.