a to hlavně těmi, které dítě z nějakých důvodů nesnáší dobře a jsou pro něj stresové. Dítě se najednou začíná chovat jinak než dosud, je jakési "miminkovatější": pokud již dříve chtělo na nočník, teď se klidně počurá do kalhot, dokonce vyžaduje, abyste mu opět začali dávat pleny, pokud normálně jedlo stravu vhodnou pro svůj věk, naráz bude chtít pít pouze z lahve, bez dudlíku neudělá ani krok a může se i stát, že dítě, které dobře a rádo chodilo, se vrátí po čtyřech. Nejčastěji se regres v dětském chování projevuje v řeči. Dítě, které umělo již docela pěkně vyprávět, najednou používá výrazové prostředky malého miminka. V tomto případě je však třeba umět rozlišit, zda jde skutečně o regres nebo jen dítě hraje roli kojence (zvlášť, když to s úspěchem dělá před návštěvou či jiným publikem).
Změny a stresové situace jsou nejčastější příčinou tohoto návratu v dětském vývoji. Problémem může být například nová chůva, přivykání na mateřskou školu, narození sourozence atd.. Dítě potřebuje na všechno jistý čas, aby mohlo tyto novinky ve svém životě zpracovat ( i v případě, že jste ho například na příchod sourozence připravovali dopředu, realita je pro dítě přece jen něco jiného, a věru není vždy podle jeho představ) a návrat do "normálu" většinou proběhne za krátký čas a bez větších obtíží. V případě, že máte pocit, že regres v chování vašeho dítěte trvá již déle (více než měsíc), je dobré se poradit s odborníkem - dětským psychologem. Absolutně nesprávným postupem z vaší strany by bylo zakazování takového chování dítěti. Ono si takové chování neplánuje ani ho nedělá naschvál, je to podmíněna reakce na to, co se v jeho životě odehrává. Ne vždy se dá příčina regresu v dětském vývoji odhalit zcela jednoduše. Může to být pro vás úplně banální věc, ale dítě dokáže zcela vyvést z míry.
Nejdůležitější je odhalit příčinu tohoto chování u dítěte a pomoci mu překonat situace, které na něj nepůsobí dobře a neumí je samo zvládnout.
Vyvarujte se více změn najednou: například přivykání na nočník právě v období, kdy si dítě zvyká na nového sourozence, a v období, kdy začíná chodit do školky, ho nezkoušejte "přesídlit" z postýlky do větší postele. Nechte ho, když se tváří, že je malé miminko, a nezakazujte mu takové chování. Naopak, řekněte: "No dobře, zahrajeme se spolu, že jsi malé miminko." A pochovejte ho trochu na rukou nebo mu řekněte, jak jste se s ním hráli a jak jste se o něho starali, když bylo opravdu tak maličké. Dítě prožívající regres potřebuje hodně lásky a porozumění. Pokud mu toto dokážete poskytnout, i jeho malý problém se za krátký čas ztratí. Bude si vaší láskou jisté a nebude si ji vynucovat (i když nevědomě) "miminkovským" chováním.
je třeba poradit se s odborníkem, protože může jít o regres ve vývoji z nějaké jiné (vážnější) příčiny.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.