zda žije v heterosexuálním nebo homosexuálním vztahu. Alespoň to dokazují příklady lesbických párů, které vychovávají děti. Kolik jich je, nikdo přesně neví, neboť na toto téma neexistuje žádná statistika ani výzkum. Mnohé ženy, které vychovávají děti s partnerkou, skrývají své soukromí, nechtějí o něm veřejně mluvit. Možná chtějí chránit děti, obávají se reakcí svých rodičů, kteří s tím nejsou vyrovnaní. Zdá se, že čím jsou lesbické páry mladší, tím častěji uvažují o dítěti. Je to tak zřejmě proto, že v době, kdy byly tyto ženy mladší, bylo jedinou možností na založení rodiny soužití s mužem. Oficiálně je to tak stále, legislativa nedovoluje založit si rodinu dvěma osobám stejného pohlaví. To však neznamená, že takové rodiny neexistují. Stále více těchto žen se vědomě rozhoduje pro výchovu dětí.
Takové rozhodnutí je začátkem komplikované cesty, kterou si ženy potřebují plánovat i několik let dopředu. Homosexuální páry nemohou požádat o adopci ani podstoupit umělé oplodnění. Soukromá klinika asistované reprodukce, která by jim to umožnila, by jednala protiprávně. Proto se takové páry obracejí na kliniky v zahraničí, zejména ve Skandinávii a ve Spojených státech. To samozřejmě není levná záležitost. Zejména pokud je třeba absolvovat i několik pokusů o umělé oplodnění. Ve Velké Británii stojí například oplodnění od konkrétního dárce nebo ze spermobanky od 500 do 1000 liber. K tomu je třeba si připočíst náklady na dopravu a ubytování. Zemí, kde lze otěhotnět legálně tímto způsobem bez ohledu na sexuální orientaci, není na světě mnoho. Patří k nim například Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie a některé státy USA. Podstoupit zdravotních vyšetření a umělé oplodnění je pro lesbické páry časově i finančně náročné, přesto se jich stále více rozhoduje pro tuto možnost. Velkou výhodou je, že při takovém početí je jistota dobrého zdravotního stavu dárce spermatu, je to určitě zodpovědnější, než mít náhodný pohlavní styk s někým náhodným. Většina lesbických párů zodpovědně plánuje rodičovství, a proto se do rizikových a nelegálních postupů ani nepouští.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.