Láska a její projevy ve výchově kojence

Nechcete mít rozmazleného kojence? Ale to je nesmysl, že se dítě učí samostatnosti tím, že ho necháte plakat v postýlce a nebo bez povšimnutí v ohrádce. Rodiče si musí uvědomit, že péče o miminko není jen přebalování, krmení a společnost moderních hraček. Dítě v období kojeneckého věku potřebuje téměř neustálý  kontakt s rodiči. Potřebuje jejich doteky a náručí matky mu dodává pocit jistoty a bezpečí.

Hlazení a mazlení

Děti, se kterými se rodiče v prvním roce života často mazlili, vynikají v dalším životě nápadnou smělostí a podnikavostí ve srovnání s těmi, jimž taková citová podpora nebyla dopřána. V období mezi 6. až 24. měsícem života překonává dítě tzv. kritickou fázi, kdy je zvláště citlivé na odloučení od matky a ostatních členů rodiny. I v pozdějším období dětství má přítomnost matky a její laskavé chování rozhodující význam pro citovou rovnováhu. Pokud se matka příliš často a na dlouhé období od dítěte vzdaluje a ani ve společných chvílích mu nedopřává to, co potřebuje, reaguje na to dítě neklidem, zvýšenou plačtivostí, poruchami přijímání potravy a spánku. Mohou se objevit i stereotypní pohyby, cucání prstu, nebo sklon k onanii. Tyto příznaky vymizí, až když je dítě dostatečně zaměstnané matčinou pozorností a laskavostí. S těmito projevy se častěji setkáváme u dětí, navštěvujících ještě před dovršením prvního roku života jesle, kde právě toto dostatečné citové zaujetí chybí. Pokud tedy z jakéhokoliv důvodu musíte svěřit péči o dítě někomu jinému před třetím rokem života, je jistě vhodnějším řešením pečovatelka než kolektivní zařízení. Samozřejmě za předpokladu, že dítě se v její přítomnosti bude cítit dobře a šťastně.

U nejmenších dětí jde dotyková komunikace a slovní kontakt takříkajíc ruku v ruce

Prostřednictvím laskavého hlazení, doteků, objetí a polibků vnímají děti naši náklonnost, lásku, jistotu. Nejenže tyto projevy pak opakovaně vyžadují, ale učí se je také dávat a vyjadřovat jimi svou náklonnost a sympatie. Těžko můžeme očekávat od dítěte, kterému se lásky a jejích projevů dostávalo během útlého dětství jen minimálně, velké citové projevy v dospělosti.

Dětský pláč a "rozmazlování"

"Neber ho příliš často na ruce, rozmazlíš ho." To je jedna z "dobrých" rad, kterou byste měli zcela ignorovat, ať už pochází od kohokoliv. Neznamená vlastně to "rozmazlování" uspokojování základních potřeb dítěte? Proč by mělo být právě vaše dítě ochuzené o tyto krásné citové projevy ze strany rodičů a ostatních dospělých? Proč by mělo být vaše dítě bez vás právě tehdy, když to potřebuje? A kdo jiný než ono samo, ví lépe, kdy je ta správná chvíle na mazlení, a kdy potřebuje vaši podporu?

Dětský pláč či nespokojenost v kojeneckém věku vždy něco signalizují

Pokud je dítě delší dobu opuštěné např. v postýlce, je více než normální, že se bude dožadovat vaší společnosti a dotyků. Neupírejte mu to. Právě naopak. Klidně ho podle slov jiných "hýčkejte". Je to vaše dítě a vy sami nejlépe intuitivně víte vycítit, co potřebuje, co ho uspokojí. Pokud cítíte, že mu je ve vaší náruči dobře, tak mu to dopřejte. Výchova s láskou je dobrým startem do života, které vám dítě jednou i láskou oplatí.