Kojení, mateřská dovolená a jiné slasti maminek

Datum článku: 17. 9. 2015

Nastávající maminky s nadšením studují různé odborné knihy, aby se důkladně připravily na příchod miminka. Jenže realita bývá často jiná. Oslovili jsme sedm “novopečených” maminek, které se nám svěřily s tím, co je nejvíce zaskočilo. Tady jsou jejich postřehy.

Kojení, mateřská dovolená a jiné slasti maminek

1. Kojení

Pavlína se snažila před příchodem dcerky Denisky nic neidealizovat. Přesto tu byla jedna věc, která zaskočila nejen ji.. "Zřejmě jsem si nic neidealizovala. Všechno je tak, jak má být. Možná jen kojení jsem si představovala jednodušší a přitom je to celá věda. Chce to hodně sil a trpělivosti. " Jak ukázaly i další odpovědi v naší anketě, s tímto problémem se setkávalo několik maminek. Kojení vypadá na první pohled velmi jednoduše. Když se však narodí děťátko a jeho krmení nejde tak, jak by mělo, snadno přehodnotíte svůj názor a pustíte se do tvrdého boje, abyste dokázala svého drobečka kojit co nejdéle.

2. Mateřská rozhodně není dovolená

S pojmem mateřská dovolená přicházejí další přikrášlení reality. Zejména, když máte jen jedno dítě, tak si jednoduše představujete to, jak zorganizujete veškerý čas a jak si najdete prostor i pro sebe. "Nejvíc jsem si chtěla užívat volno, které mělo přijít po nástupu na mateřskou. Ale pak mě překvapilo, že po narození dítěte jsem prakticky žádné volno neměla, "přiznává Jana. Když mají prvorodičky to štěstí, že mají klidné dítě, které dobře spí, mohou si ještě užít chvilku času pro sebe. Když už však povyroste, přichází mnohem více povinností a otázek, které zaměstnají více, než ostatní práce v domácnosti.

3. Původní plány šli nakonec stranou

Elišku také překvapilo kojení její dcerky Leontýnky. K tomu však přibyla i tvrdá realita v podobě změny plánů, které měla. Představovala si, jak bude své dítě vychovávat a co určitě nebude dělat, ale nakonec musela udělat mnoho ústupků: "Nemyslela jsem si, že s kojením budeme mít takový problém, jaký jsme měli. A že se kvůli tomu budeme první měsíce doslova jen trápit. Opravdu to není tak jednoduché, jak by si člověk myslel. Pak tu byl fakt, že všechno, co jsem během těhotenství tvrdila, že nebudu dělat, tak jsem dělala. Například, že jí nebudu dávat dudlík a strkala jsem jí ho hned v porodnici. Nebo že ji nechám určitě známým povozit nebo pochovat, abych si odpočinula. Nakonec jsem ji nechtěla dát nikomu, dokonce jsem měla problém i s tím, aby ji vzal ven manžel. Nesnášela jsem, když jsem poslouchala maminky jako je všechno "my, my, my". My papáme, my spinkáme a podobně. Ale občas se přistihnu, že to dělám také, i když se to snažím kontrolovat. A nevěřila jsem, že někdy budu tak unavená, že namísto vaření, úklidu nebo praní budu spát spolu s Týnkou jako dudek. "

4. Bez snění s pravou realitou

Některé maminky však přistupují již od počátku k mateřství se střízlivým úsudkem. Snaží se nic neidealizovat a pak je ani realita tak nepřekvapí. V případě Evy a jejího syna Jeníka bylo opět problémem jen kojení. "Jediná věc, která mě napadla je, že když jsem byla bezdětná a přemýšlela jsem o mateřství, automaticky jsem si představovala, že budu kojit malého co nejdéle to půjde, ale bohužel, realita byla trošku jiná, z čehož jsem byla smutná. Jinak jsem se nesnažila velmi snít, snažila jsem se brát realitu takovou, jaká je. Například, že když se malý narodí, nebudu všechno stoprocentně stíhat, uklidit domácnost, žehlit jakmile prádlo uschne, když hlavní prioritou bude malý. "

5. Jsou i příjemná překvapení

Ilona zažila zase příjemné překvapení. Navzdory některým očekáváním byla její maličká klidná a zejména první měsíce po narození proběhly bez problémů. "U mě bylo skoro všechno tak, jak jsem si představovala, protože jsem měla velmi hodné a klidné miminko, které když jsem vozila 4 hodiny, tak 4 hodiny spalo, pak se usměvavé probudilo a pěkně se napapalo. Teď, když má dva roky a už máme období vzdoru, tak ne vždy je to tak, jak si naplánuji. Například některé dny vůbec nechce odpoledne spát nebo když se zatne, že někam nejde, tak nejde a hodí sebou o zem. Vždycky jsem říkala, že mé dítě takové nebude a bude poslouchat a že si vždy pořadím. Ale ne vždy je tomu tak. Takže já jsem byla spíše příjemně překvapená, že mé dítě již v porodnici spalo celou noc, prvních 5 měsíců ani neplakalo a celkově bylo opravdu radostí do života. Některé maminky jsou možná znepokojeny jak to zvládnou, ale někdy i děti umí překvapit. "

6. Absolutní extrém - když překvapí vše

Velmi časté bývají situace, kdy příchod nového člena rodiny rodiče pořádně zaskočí. I když zde bylo nějaké očekávání, nakonec je realita úplně jiná. Mnohé malé detaily se spojí do více překážek, které nakonec vypadají jinak, jak to bylo v našich ideálech. Stejně jako tomu bylo v případě Klárky a její malé Natálky: "Mě v maminkovské realitě překvapilo opravdu všechno. Ale nejvíc jsem si idealizovala to, že za krásným pohledem na maminku, která tlačí kočárek s miminkem, se nemůže ukrývat žádná překážka. Během mého vození dcerky jsem nejdříve čekala dokud usne, pak se modlila, aby nejelo auto nebo motorka, která mi mou snahu překazí a poté, když se miminko po půl hodince probudilo s pláčem, že je hladové jsme utíkaly jsme domů. A pak takové klasické věci, že dětičkám je třeba donekonečna věci vysvětlovat a i tak si nakonec udělají po svém. Takže opravdu všechno, nečekala jsem, že to člověka může stát opravdu tak mnoho sil a námahy. Když to posloucháte od ostatních, mávnete rukou, když to zažíváte na vlastní kůži, je to úplně o něčem jiném. V první řadě je to velká zodpovědnost. "

7. Ne dítě, ale taťka "se vybarvil"

Velmi krátkou a velmi výstižnou odpověď nám dala Hanka. Nejvíce si totiž idealizovala svého chlapa. Realita byla však nakonec úplně jiná než očekávání. A toto přesně bývá nemilým překvapením pro mnoho žen. Často mívají očekávání o tom, jak bude partner pomáhat a jak si díky tomu budou moci alespoň někdy odpočinout. Nakonec je v mnoha rodinách většina péče jen na matkách a kromě toho musí zvládat ještě i domácnost, aniž by se muž zeptal, čím by mohl přispět...