Kojení a zdravotní důvody k odstavení dítěte

Datum článku: 29. 9. 2014

I přes neustále zmiňovaný fakt, že kojení je pro dítě to nejlepší, existuje jisté procento případů, kdy dítě opravdu kojeno být nemůže. Některé maminky ale převedou své dítě na umělou výživu úplně zbytečně, často na i radu nedostatečně informovaného zdravotníka. Proto jsme se rozhodli, vypracovat přehled onemocnění matky nebo dítěte, které jsou skutečným důvodem k přerušení, omezení nebo dokonce ukončení kojení. Dočtete se zde i o zdánlivých překážkách v kojení, které skutečným důvodem nejsou.

Kojení a zdravotní důvody k odstavení dítěte

Vrozené metabolické onemocnění dítěte

Dítě s některou z vrozených metabolických poruch není schopno "zpracovat" určité látky přítomné ve stravě (např. aminokyseliny - stavební kameny bílkovin). To způsobuje hromadění abnormálních produktů látkové výměny s následnými závažnými poruchami celého organismu. Vzhledem k tomu, že jsou tato onemocnění velmi vzácná, omezíme se na popis nejčastějších dvou.

  • Galaktosemie - Onemocnění charakterizované neschopností dítěte zpracovávat galaktózu, jednu ze složek mléčného cukru. Takové dítě nemůže být kojeno.

  • Fenylketonurie (hyperfenylalaninemie) - Metabolické onemocnění charakterizované neschopností zpracovávat aminokyselinu fenylalanin, jehož zvýšené hladiny poškozují mozek. Dítě může být částečně kojeno a částečně dokrmována speciálními umělými mléky, které neobsahují fenylalanin. Dietní léčbu musí řídit lékař - odborník.

Infekční onemocnění matky

Běžné infekční onemocnění u matky nejsou důvodem k ukončení kojení. Ve většině případů bylo dítě beztak infikované ještě předtím, než se u matky projevily klinické známky onemocnění. Pokračováním v kojení maminka své dítě chrání před rozvojem onemocnění nebo alespoň zmírňuje jeho průběh - mateřské mléko totiž obsahuje různé protiinfekční a imunomodulační faktory, jakož i ochranné protilátky namířené proti mikroorganismům, s nimiž matka právě zápasí. Typickým příkladem takové situace jsou běžné virózy - chřipka, rýma. To znamená, že pokud je náhodou dostanete, klidně pokračujte v kojení - chráníte tak dítě před onemocněním nebo alespoň zmírňujete jeho průběh. Ani onemocnění zažívacího a močopohlavního traktu nepředstavují kontraindikaci (překážku) kojení (bakterie nejsou přítomny v mateřském mléce). Pouze pokud došlo ke generalizaci infekce - septikemie (tj. bakterie pronikly z původního ložiska do krevního oběhu matky), existuje teoretická možnost, že by se mohly dostat i do mateřského mléka, a infikovat tak i dítě. Pokud jde o agresivní druh bakterií, jako např.. hemolytické streptokoky skupiny A, měla by být matka i dítě léčeny antibiotiky. Ani v tomto případě však kojení není kontraindikováno. Překážku kojení nepředstavuje ani zánět prsu.

HIV / AIDS

Ne všechny děti HIV pozitivních matek jsou při porodu infikované. Rovněž ne všechny HIV pozitivní matky přenesou při kojení infekci na své děti. Riziko přenosu viru mateřským mlékem (ačkoli relativně nízké), přesto existuje. Proto v podmínkách, kde je možné zajistit pravidelný přísun a náležitou bezpečnou přípravu umělého mléka, se přikláníme k umělé výživě (to je případ absolutní většiny dětí). Jiná je situace v podmínkách úplné chudoby, špatné hygieny, nespolehlivého zásobování a nemožnosti připravit a podávat umělou výživu bezpečným způsobem (to je zejména případ rozvojových zemí třetího světa). V takových situacích vysoké procento uměle živených dětí umírá v průběhu prvního roku života na běžná infekční onemocnění (zejména průjmy a onemocnění dýchacích cest). Odborníci proto zastávají názor, že v těchto vysoce rizikových podmínkách je výlučné kojení HIV pozitivní matkou během prvních měsíců života stále méně rizikové než umělé mléko.

Ostatní virová onemocnění

  • Hepatitida (virový zánět jater) typu A: Dítě může být kojeno. Není nutné dítě izolovat, je však zapotřebí důsledná hygiena, důkladné mytí rukou.
  • Hepatitida (virový zánět jater) typu B: Děti maminek s pozitivními testy na hepatitidu B se u nás standardně očkují. Naočkované dítě může být kojeno.
  • Hepatitida (virový zánět jater) typu C: Toto onemocnění se většinou přenáší z matky na dítě už v děloze. Podle stanoviska amerického Centra pro kontrolu a prevenci infekčních onemocnění (CDC), pokud maminka není zároveň infikována virem HIV a nejeví známky selhávání jater, může své dítě kojit. Nicméně názor na tento problém není zatím jednoznačný a na našem pracovišti v takovém případě děťátko provádíme na umělé mléko.
  • Cytomegalovirová nemoc: Cytomegalovirus (CMV) je takříkajíc všudypřítomný a většina lidí se jím infikuje ještě před dosažením dospělosti. Donošené dítě může být kojeno, i když matka vylučuje virus do mléka, protože ho chrání protilátky přenesené od matky. Nedonošenci mají nízké hladiny ochranných protilátek, v jejich případě je proto riziko, že se nakazí virem přítomným v čerstvém mateřském mléce. V takové situaci je řešením podávání odstříkaného, zmrazeného a znovu rozmraženého mateřského mléka. Nízké teploty (zmrazení na -20 ° C po dobu sedmi dnů) virus zničí. Mrazení mléka je třeba cca jeden měsíc, dokud se dítě "nezásobuje" ochrannými protilátkami přítomnými v mateřském mléce. U dětí, které se virem nakazí ještě v děloze, je riziko poškození mozku. Avšak i u těchto dětí platí, že pokud jsou kojené, mají lepší prognózu.
  • Varicella - plané neštovice: Riziko onemocnění varicellou závisí na věku dítěte a fázi onemocnění u matky. Pokud byla maminka v kontaktu s varicellou nebo onemocněla těsně před porodem, měla by být od děťátka izolovaná, dokud nepřestane být infekční, nebo dokud se nepotvrdí, že se u ní onemocnění nerozvine. To platí bez ohledu na způsob výživy. Pokud se typický výsev u matky vyvine až několik týdnů po porodu, dítě bylo i tak infikované během bezpříznakového stadia a izolace stejně jako přerušení kojení nemají smysl.
  • Virus lidské T-buněčné leukémie typ I: Maminkám trpícím na toto virem podmíněné onkologické onemocnění se kojení nedoporučuje. Vyskytuje se však zejména ve východní Asii a teprve v posledních letech začíná pronikat i do Evropy.
  • Virus herpes simplex: Infekce tímto běžným virem (způsobuje všeobecně známý opar na rtech) nepředstavuje problém, dokud se typické vyrážky nenacházejí na prsu.
  • Tuberkulóza (Tbc): Přípustnost kojení při tuberkulóze závisí od konkrétního stádia a formy onemocnění u matky. Dítě matky s podezřením na aktivní turberkulózu musí být od ní izolováno bez ohledu na způsob výživy (mykobakterie se přenášejí vykašláváním, ne mlékem). Dítě však může pít matčino odstříkané mléko, protože mikroorganismus vyvolávající tuberkulózu do mléka neproniká. Jen co se maminka přeléčí a není více pro své okolí infekční, může začít kojit své dítě přímo z prsu. Pokud je Tbc infekce působením imunitního systému matky lokalizována (ohraničená), máma může kojit. Dítě matky léčené na tuberkulózu musí být rovněž léčeno bez ohledu na způsob krmení.
  • Toxoplazmóza: Přenos toxoplazmové infekce mateřským mlékem nebyl zaznamenán. Neboť mateřské mléko obsahuje účinné ochranné protilátky, není důvod odstavovat dítě od prsu ani při probíhajícím onemocnění matky.

Závěr

Ze strany dítěte není kojení vhodné pouze u některých vrozených onemocněních metabolismu (látkové výměny). K onemocněním matky představujícím v našich podmínkách překážku kojení patří infekce HIV / AIDS, infekce hepatitidou typu C, virus lidské T-buněčné leukémie typ I. Při hepatitidě typu A, tuberkulóze, CMV, varicelle a bakteriálních infekcích může být za určitých okolností nutné kojení modifikovat, není však dítě paušálně třeba převádět na umělou výživu. Ještě stále se děti odstavují od prsu zbytečně. Než uděláte takový závažný krok, ověřte si, zda je skutečně nutný.

Autor: Martina Dvořáková