Kdy můžeme svěřit dítěti klíč a nechat ho samotné doma?

Stále více dětí tráví určitý čas po skončení školy samo doma. Když je na to, rodiče, dobře připraví, neměl by být problém. Dítě se naučí užívat volnost rozumným způsobem. Co dítě naučit, než mu dáte klíče od bytu?

Bezpečnostní opatření.

Mobil a v něm uložena všechna telefonní čísla svých rodičů. Kromě toho existuje i plán B pro případy nouze (zasekne se klíč, dítě se cítí nemocné), tehdy může dítě zajít za někým dospělým, se kterým jsme to předem domluvili. Může to být sousedka, která nechodí do práce. A doma na dítě vždy čeká (kromě malého překvapení na uvítanou) jídlo, které si umí bez problémů připravit.

Důležitá je dohoda

Předtím, než dají rodiče svému dítěti klíč na krk, je vhodné udělat pár zkušebních manévrů, radí psychologové. Nechte dítě převzít každodenní úkoly, které jinak dělávají dospělí. Například: odemknout vchodové dveře, připravit si svačinu, ohřát si jídlo. Osvědčené jsou i rolové hry. Zahrajte si se svým dítětem některé situace. Jak by reagovalo, kdyby někdo cizí telefonoval nebo zazvonil u dveří? Dejte dítěti k dispozici jednoduché věty, které může říci do telefonu, aniž by se prozradilo, že je doma samo. Například: "Právě to není vhodné, ozvěte se později." Vysvětlete i, kde najde dítě pomoc, pokud by se mu cestou ze školy něco stalo. Všechny tyto přípravy usnadňují dětem "zorganizovat" na pár hodin suverénně běžný den v týdnu. Dáte mu tak dobrý pocit: Mně se nemůže nic stát.

Sám doma - nejdříve v osmi letech

Zda a kdy je dítě tak daleko, že dokáže být určitý čas pravidelně bez péče dospělého, je velmi těžké jednoznačně říci. Obecně však platí: Děti mladší osmi let by měly trávit čas po škole raději u babičky, sousedky, chůvy nebo v družině, než samy doma a i děti mladší deseti let jsou přetěžovány tím, pokud si mají celý týden organizovat své odpoledne samy. Často bývají školáci nejdříve nadšeni myšlenkou vzdálit se z dohledu svých rodičů. Ale oni sami ještě neumí posoudit, co to skutečně konkrétně znamená. Pouze pokud je dítě pečlivě a krok za krokem vedeno k tomu, aby umělo převzít odpovědnost samo za sebe, může se předejít přetížení. Začněte pouze s pár hodinami týdně a pozorujte reakce vašeho dítěte. Mluvte s ním pravidelně o jeho zkušenostech a pocitech. Buďte sebekritičtí a posuďte, zda nevyžadujete od svého dítěte příliš mnoho samostatnosti, protože je to pro vás praktické.

Najděte pro dítě nejlepší řešení

Pokud se vaše dítě cítí ještě nejistě, když je samo, přemýšlejte o jiných alternativách, které by přicházely v úvahu. Pokud vás nic nenapadá, zeptejte se jiných rodičů, jak to řeší. Možná bude moci strávit vaše dítě určitý čas i u spolužáka nebo v nějakém kroužku organizovaném školou. Hledejte - dokud nenajdete pro vaše dítě nejlepší řešení.

Co všechno zvažovat, abychom mohli nechat dítě doma samo?

Je velmi důležité zvážit věk dítěte, jeho sociální vyspělost a zkušenosti, jak se chová, když si myslí, že je bez dozoru, jak je schopno samostatně uvažovat a jak reaguje v krizových situacích s dospělým nebo bez něj. Rozhodně je třeba brát v úvahu i právní normy, které určují, kdy je dítě podle práva schopné zůstat samy bez dozoru dospělého ...

Pokud je dítě plaché,

příliš bojácné ve společnosti jiných dospělých (doma to však může být čertík-Bertík), pokud si nejste jisti, zda by umělo odhadnout možné nebezpečí (což si nemůžeme být jisti u menších dětí téměř vůbec, protože takové děti jsou velmi důvěřivé a nezkušené ...), tehdy raději dítě nechte u někoho známého, případně ho nechte doma jen velmi krátce a spíše výjimečně.Stejně i děti, které jsou impulzivní, dříve jednají než rozmýšlejí, mají často drobné úrazy, případně nějakou chronickou nemoc apod.

Důvěru dítě jednoznačně potřebuje na rozvoj sebevědomí,

posilování vlastní kompetentnosti, vlastní hodnoty atd.. Tu mu můžeme projevit i tím, že pokud jsme přesvědčeni o tom, že to zvládne, necháme ho přiměřený čas doma samo. Ale není to jediný způsob, jak mu projevit důvěru. Ponechání dítěte samo na nepřiměřený čas a často může přinášet i negativní vlivy, ačkoli to navenek zvládne dobře - dítě se může cítit opuštěné, osamělé, bez dostatku podpory a zázemí, což se může projevit různými psychosomatickými obtížemi, jako jsou bolesti hlavy, bříška, mohou mít potíže se spánkem, může se zvýraznit strach a úzkost v jejich prožívání, "zlé sny" apod.